1937: Česká zbrojovka - zbraně pro celé dvacáté století

01.02.2012 08:14

ČT24: Uherský Brod - Někdejší slávu českého zbrojařského průmyslu v současnosti připomíná už jen několik málo podniků. Dávnou minulostí jsou děla z plzeňské škodovky, tanky se značkou Praga nebo kulomety ze Zbrojovky Brno. Mnohem lepší osud ale potkal továrnu, která začala v Uherském Brodě 1. února 1937 vyrábět letecké kulomety. Podnik, který za svou historii vyrobil řadu známých pušek či pistolí, se dnes jmenuje Česká zbrojovka, patří k největším producentům ručních střelných zbraní na světě a jeho roční tržby se blíží dvěma miliardám korun.
V dnešní nabídce zbrojovky nalezneme vzduchovky, lovecké pušky, pistole i vojenské zbraně. Loni začala právě zbrojovka z Uherského Brodu dodávat nové útočné pušky CZ 805 Bren české armádě, kde nahrazují jiný její výrobek, letitý samopal vzor 58. S potřebami armády, tedy té československé, je ostatně spojen i vznik továrny, kterou postavili v druhé polovině 30. let na zelené louce v kraji, který do té doby spíše než strojírenstvím proslul vínem.
Původně proti Němcům
Umístění nového provozu České zbrojovky ze Strakonic nebylo náhodné, v čase rostoucího mezinárodního napětí se totiž hledalo místo, které by bylo v případě konfliktu s Německem méně ohrožené než jihočeská továrna. Volba nakonec padla na Uherský Brod, který ležel zhruba v polovině prvorepublikového Československa, stovky kilometrů od německých hranic (s anšlusem Rakouska tehdy nikdo nepočítal). Do země se poprvé koplo v polovině roku 1936 a na začátku února 1937 se v nové továrně začalo pracovat.
Následně pod německým vedením
Základ výrobního programu tvořil letecký kulomet vzor 30, který se používal v celé řadě meziválečných československých letounů včetně elegantní stíhačky Avia B-534. Vedle něj koncem 30. let vyráběla uherskobrodská zbrojovka ještě signální pistole. Pak do fungování továrny zasáhla okupace, během níž se sice v Uherském Brodě přestaly vyrábět původní československé zbraně, produkce ale zůstala podobná. I pod německým vedením tak zbrojovka dodávala výrobky letectvu, tentokrát německému. Zprvu se zde vyráběly jen hlavně pro pěchotní i letecké kulomety, později ale do Uherského Brodu přesunuli výrobu kompletních kulometů MG 17, které se používaly například ve slavných Messerschmittech Bf 109E nebo Focke-Wulfech Fw 190.
Historie pokračovala i po válce
Znárodněný podnik zprvu vyráběl hlavně vojenské vzduchovky vzor 47, později přibyly menší série malorážek či brokovnic. Armádě začala zbrojovka v Uherském Brodě ve větší míře dodávat až v 50. letech, a to pušky vzor 52, které dodnes používá Hradní stáž. Závodu se nevyhnula ani reorganizace zbrojního průmyslu, od konce 50. let spadal pod zbrojovku ve Vsetíně, a tehdy se začalo psát jedno ze slavných období uherskobrodské továrny. Dostala totiž za úkol vyrábět nový československý samopal (podle dnešní terminologie útočnou pušku) vzor 58. Zbraň, která se jen na první pohled podobá sovětskému AK-47, zde vyráběli až do roku 1984 a československé armádě i zahraničním zákazníkům jich dodali přes 900 000 kusů.
Další úspěch slavila zbrojovka s malým samopalem vzor 61 (známý Škorpion, kterého se vyrobilo na 210 000 kusů) a dále s pistolí CZ 75, která se vyrábí dones a kvůli nedostatečné patentové ochraně se stala jednou z nejčastěji napodobovaných zbraní svého druhu na světě. Podnik se v 80. letech jako součást brněnského Agrozetu pokoušel i o civilní výrobu, po osamostatnění a privatizaci ale zůstal věrný zbraním. A v tomto oboru se mu daří, roční tržby se blíží dvěma miliardám a zisk v roce 2010 přesáhl sto milionů korun.

Legendární pistole CZ 75 se vrací v limitované sérii
Uherský Brod – Legenda českých palných zbraní je na scéně už čtvrté desetiletí. Nyní se vrací v raritním provedení – v sérii pouhých 525 kusů. Pistole CZ 75 z České zbrojovky v Uherském Brodě přitom doma dlouho jen paběrkovala, ačkoliv kvalitou na dlouhá léta předběhla svou dobu. Komunistický režim se ale nepostaral o patentovou ochranu pistole a navíc preferoval sovětské zbraně.
Když zbraň v roce 1975 Zbrojovka předvedla na světovém veletrhu ve Španělsku, zbrojaři zkoprněli a pistoli rovnou nazvali Bombou z Madridu. Čtyři desetiletí staré plány Františka Kouckého odhalují proč. Žádná jiná zbraň tak dobře neseděla v ruce, navíc měla poloviční odpor spoušti oproti konkurenci. V dnešní době trojrozměrné návrhy dokončují počítače, v 70. letech musel konstruktér vše zvládnout jen tužkou a tuší. "Musel mít vynikající představivost, aby věděl, co v kterém řezu nakreslit a co ne," popsal technický ředitel závodu Česká zbrojovka Uherský Brod Radek Hauerland.
Za sedmatřicet let v Uherském Brodě vyrobili milion a 100 tisíc kusů legendární CZ 75. Dnes už má pistole na 150 variant a střílí se s ní v 85 zemích světa. "Je to zvláštní, že v tehdejším socialistickém bloku se vyráběla pistole v imperialistické ráži 9 krát 19," zhodnotil Josef Turek z Vojenského historického ústavu.
Doma přitom pistole neměla lehký život. Armáda musela držet linii Varšavské smlouvy a preferovala sovětské pistole. A co hůř – komunisté výjimečný výrobek nedokázali ochránit patentem. Vydaný patent platil jen v Československu. Kdo tedy zbraň vyvezl kamkoliv za hranice, mohl ji beztrestně kopírovat. "V dnešní době zbraň kopíruje 12 světových firem," uvedl Hauerland. Zatímco česká policie začala pětasedmdesátku používat až v roce 2001 a armáda ještě o 5 let později, ve světě už dávno předtím vyhrávala jeden tendr za druhým. Dohromady na šesti kontinentech.
Legendární pistole má letos i památeční variantu – speciální CZ 75 vyrobená k pětasedmdesátinám uherskobrodské zbrojovky. Rarita pro nejvěrnější zákazníky a vábnička pro sběratele. Vzniklo pouhých šest sérií po 75 kusech, podle počtu kontinentů, kde zbraň slouží.

Legendární pistole ČZ 75