Česko v tichosti schválilo dohodu ACTA - bič na internetové piráty

30.01.2012 08:32

Novinky: Zástupci celkem 22 států Evropské unie včetně České republiky ve čtvrtek podepsali v Tokiu dohodu ACTA, která má omezit krádeže autorských práv a ochranných známek. Na svých webových stránkách to oznámilo japonské ministerstvo zahraničí, které bylo pověřeno úschovou smluvních dokumentů. Kritici smlouvy považují dokument za nástroj směřující k cenzuře internetu a omezení svobody globální výměny informací.
ACTA (Anti-Counterfeiting Trade Agreement - Obchodní dohoda proti padělkům) si klade za cíl bojovat proti kopiím, ať už jde o falšované léky nebo napodobeniny kabelek. Jako první mezinárodní smlouva stanovuje pravidla pro ochranu duševního vlastnictví v prostředí, kterému dominuje elektronická komunikace.

Hlavním cílem dohody je zajistit vyšší mezinárodní standardy vymáhání práv duševního vlastnictví, které rozšiřují nynější základy této ochrany obsažené v dohodě o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví TRIPS. Doposud se k dohodě připojily například Spojené státy, Japonsko, Austrálie nebo třeba Jižní Korea, nyní se čeká na podpis Evropské unie, Mexika a Švýcarska.

Odpůrci dohody se ale obávají cenzury internetu. „ACTA symbolizuje vše, proti čemu Pirátské strany celosvětově bojují. Politiku prováděnou v zákulisí, upřednostňování korporátních zájmů před lidskými právy, politiku, která se neopírá o fakta, nýbrž o tlak vlivné lobby. Výzvy typu udržení síťové neutrality, která je klíčová pro rozvoj internetu do budoucna, současní mocní neřeší. Místo toho dělají z kopírování jedniček a nul problém globálního rozsahu,“ uvedl Mikuláš Ferjenčík z České pirátské strany.

Dohodu bude schvalovat Evropský parlament
Čtvrteční podpis dohody ACTA, kterou kromě České republiky schválili také zástupci Velké Británie, Rakouska, Francie a Itálie, nenabývá rovnou právní účinnosti. O nové legislativě bude nejprve ještě jednat Evropský parlament.

Podrážděně na text smlouvy ACTA a obdobného amerického dokumentu SOPA zareagovala zejména internetová komunita. Značnou pozornost vyvolalo protestní vypnutí internetové encyklopedie Wikipedia a dalších webů.

Hackerské hnutí Anonymous v reakci na chystané zákony a vypnutí serveru Megaupload napadlo webové stránky ministerstev a centrálních úřadů ve Francii, USA, Polsku a v některých dalších zemích. Na jejich seznamu jsou ale i další cíle, například stránky Ochranného svazu autorského.

Zčernaly tisíce internetových stránek po celém světě, protestují proti cenzuře
Nejen anglická verze internetové encyklopedie Wikipedia bojuje proti připravované legislativě v USA. Ta by měla podle mnohých v praxi zavést cenzuru internetu, ačkoli by se maskovala jako boj proti pirátství. Do protestu se zapojily mnohé světové weby. Zčernaly tak tisíce dalších významných i méně významných stránek. Giganti jako Twitter, Facebook či eBay však akci ignorují.
Wikipedia zčernáním svých stránek (tzv. blackoutem) protestuje proti navrhnutým zákonům, které by měly omezovat internetové pirátství. Sám zakladatel informačního portálu Jimmy Wales tvrdí, že by navrhované zákony ohrozily svobodu na síti i volný přístup k informacím.

Protestu se účastní například weby jako Mozilla, WordPress, reddit, Flickr a mnohé další. Kompletní seznam webů, které se protestu účastní, či účast přislíbily, můžete nalézt
Pokud by vstoupily zákony v platnost, mohly by americké úřady od společností zajišťujících připojení k internetu vyžadovat, aby zablokovaly všechny stránky, v nichž se objeví odkazy na nelegální kopie filmů či hudby. Internetové vyhledávače by zase nesměly zobrazovat výsledky, na nichž jsou odkazy vedoucí k nelegálnímu obsahu.

"Je to unáhleně sepsaná legislativa, která je nebezpečná pro otevřený internet," napsal zakladatel Wikipedie Jimmy Wales. Vyjádřil také potěšení nad tím, že Bílý dům se k zákonům staví kriticky.

Internetová komunita chce svobodu, autoři ochranu svých děl

Internetová komunita tvrdě kritizuje podepsání dohody ACTA, kterou podepsali v pátek v Tokiu zástupci celkem 22 států Evropské unie včetně České republiky. Protesty vyvrcholily v Česku a na Slovensku útokem na vládní webové stránky, napadeny byly i stránky Ochranného svazu autorského (OSA). Naopak dohodu ACTA podporují zástupci hudebníků a filmařů.
"Není správné, když si někdo bere něco, co není jeho, za co nezaplatil," řekl ředitel distribuční společnosti Falcon a producent Jan Bradáč. Debata o svobodě internetu a svobodě slova ho jako člověka, který se jako student těšil na konec komunismu a spojoval ho se svobodou slova, rozesmála. "Ti lidé nevědí, o čem mluví. Svoboda slova a krádež jsou dvě rozdílné věci," dodal.

Podle majitele a provozovatele serveru play.cz Pavla Sodomky by se vláda i OSA měly vzhledem k útokům zamyslet nad způsobem, jakým spravují své servery. V případě dohody ACTA nesouhlasí s tím, že její text nebyl před podpisem diskutován veřejností.

"Demokratický proces je přeci založený na tom, že k zákonům mají všichni přístup a mohou se k nim vyjadřovat. Přitom text smlouvy se týká všech, kdo se pohybují na internetu," sdělil. Kritiku smlouvy považuje Sodomka za oprávněnou, přestože podle svých slov nerozumí tomu, že se k textu smlouvy může vyjadřovat někdo, kdo ji nečetl. Duševní vlastnictví považuje za dostatečně chráněné v přiměřené míře.

Servery vydělávají na bezplatném stahování děl
S tím nesouhlasí režisér Jan Svěrák. "Svobodný přístup k informacím nelze zaměňovat se svobodným přístupem k intelektuálnímu vlastnictví a tedy k soukromému majetku. Nikdo by se neměl obohacovat na něčí úkor," řekl Svěrák, který se soudí se společností share-rapid.cz.

V prvním stání soud nařídil, aby znemožnila stahování snímku Kuky se vrací. Když se chystalo uvedení na DVD, film se začal šířit po desítkách serverů, které vydělávají na bezplatném stahování filmů či hudby. "Jejich provozovatele jsme upozornili, že mají na stránkách ilegální kopii a žádali jsme, aby ji odstranili. Většina to učinila, ale tahle odmítla a žádáme finanční kompenzaci," dodal.

Petr Janda soudí, že muzikanti i filmaři si za svoje díla zaplatit zaslouží a není správné rozdávat duševní vlastnictví zdarma. "Obě strany sporu by se měly nějakým způsobem dohodnout a ne se skrývat za anonymitu. Když někdo složí nějaké dílo a chce ho dát zdarma na internet, je to samozřejmě jeho věc. Ale když to někdo nechce, měl by být nějak chráněn," uvedl.

Podle ředitele společnosti Bontonfilm Aleše Danelise každý, kdo jakýmkoliv způsobem investuje do vytvoření nějaké hodnoty a je mu zcizena, tím trpí. "Hackeři nejdou jen po zcizování filmových děl, ale i po bankovních účtech. Ukazuje se tak, že jim jde o finance. Je to krádež majetku, nezáleží, zda ve formě finanční na bankovním účtu či intelektuální. Pokud si společnost neuvědomí, že jejich hodnota je stejná, budeme s tím mít vždy problémy," řekl.

Dohoda ACTA
ACTA (Anti-Counterfeiting Trade Agreement - Obchodní dohoda proti padělkům) si klade za cíl bojovat proti kopiím, ať už jde o falšované léky nebo napodobeniny kabelek. Jako první mezinárodní smlouva stanovuje pravidla pro ochranu duševního vlastnictví v prostředí, kterému dominuje elektronická komunikace.
Hlavním cílem dohody je zajistit vyšší mezinárodní standardy vymáhání práv duševního vlastnictví, které rozšiřují nynější základy této ochrany obsažené v dohodě o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví TRIPS. Doposud se k dohodě připojily například Spojené státy, Japonsko, Austrálie nebo třeba Jižní Korea, nyní se čeká na podpis Evropské unie, Mexika a Švýcarska.
Dohodu ACTA tento týden v Tokiu podepsali zástupci celkem 22 států Evropské unie včetně České republiky. Podpis, který na dohodu připojili mimo jiné i zástupci Velké Británie, Rakouska, Francie a Itálie, nenabývá rovnou právní účinnosti. O nové legislativě bude nejprve ještě jednat Evropský parlament.