ČNB včera nakoupila eura za miliardy. Jak intervence fungují a jak se může měnit cíl?

PatriaOnline: Česká národní banka včera ve snaze podtrhnout důvěryhodnost svých slov a oslabit domácí měnu začala na trhu nakupovat eura za miliardy českých korun. Přímé devizové intervence ČNB využila poprvé od roku 2002. Tentokrát je ale cílem snaha zamezit dlouhodobému podstřelování inflačního cíle nebo upadnutí ekonomiky do deflace a oživení domácí ekonomické aktivity. 

Česká národní banka včera v jednu hodinu oznámila rozhodnutí začít používat cílování devizového kurzu, o němž opakovaně mluvila více než rok. Dodala, že korunu bude chtít držet blízko 27,0 CZK/EUR po delší dobu. 

„Tento nástroj je pro Českou republiku, která je malou otevřenou ekonomikou s dlouhodobým přebytkem likvidity v bankovním sektoru, účinnější k uvolnění měnových podmínek než jiné nástroje. Použití devizových intervencí jako vhodného nástroje proti deflačním rizikům nedávno doporučila ČR i hodnotící mise Mezinárodního měnového fondu,“ uvedla ke svému rozhodnutí ČNB. Centrální banka již dříve přišla o možnost tradičního uvolňování měnové politiky skrze sazby, když je přesně před rokem snížila na technické dno 0,05 procenta.

Vývoj kurzu CZK/EUR za poslední 3 dny (online)

Následovalo téměř okamžité oslabení koruny vůči euro o více než 4 procenta až do blízkosti nově cíloveného kurzu. Sem se však česká měna neposunula jenom sílou slov tvůrce české měnové politiky. ČNB totiž ve stejnou chvíli začala na kupu nakupovat eura za miliardy korun. „Můj odhad je, že celková částka by se mohla pohybovat mezi třemi a 3,5 miliardy eur,“ uvedl pro Mf Dnes k včerejším devizovým intervencím David Sýkora, měnový obchodník z ČSOB. 

Podobný odhad měl podle dnešního průzkumu agentury Reuters i nejmenovaný trader v Londýně, který s ohledem na počet intervenčních obchodů ČNB na trhu odhadnul, že banka nakoupila 3 až 4 miliardy eur. Český trader pod podmínkou anonymity odhadnul rozsah včerejších intervencí až na 5 miliard eur, zatímco analytici ING (9,57 EUR, -0,55%) celkový objem odhadují dokonce až na 5 miliardeur. 

V českých korunách tak centrální banka za jediný den na devizové intervence vydala nejspíš okolo 100 miliard korun, což je několikanásobek průměrného denního objemu devizových obchodů na měnovém páru CZK/EUR (339,1 mil.USD – tedy asi 6,7 miliardy korun - dle posledního průzkumu ČNB z července). Oficiální čísla o intervencích budou podle ČNB publikována v měsíčním bulletinu o aktivitě na devizovém trhu. Ten za měsíc listopad, však vyjde až 7. ledna příštího roku 

Když ČNB naposledy přímo intervenovala na trhu v roce 2002, tehdy byl podle Reuters největší měsíční (za duben 2012) objem největší objem intervencí jen ve výši miliardy eur. Cíl tehdejších intervencí byl však jiný než dnes. Tehdy bylo cílem stabilizovat kurz koruny, který až do léta 2002 prudce a neopodstatněně posiloval v podmínkách nenulových úrokových sazeb. V květnu 1997 potom centrální banka prodala ekvivalent 2 miliard eur z devizových rezerv, když naopak bránila prudkému oslabení domácí měny.

Jak intervence fungují a jak se může měnit cíl? 

Ve snaze vysvětlil komunikovat, co nejotevřeněji důvody a důsledky svého rozhodnutí o uvolnění měnové politiky tímto nekonvenčním způsobem ČNB včera vydala zvláštní mimořádnou zprávu k devizovým intervencím. „Na základě mandátu uděleného bankovní radou nakupuje Sekce bankovních obchodů ČNB dle potřeby a podmínek na trhu zahraniční měnu tak, aby dosáhla požadovaného uvolnění měnových podmínek. Na devizovém trhu bude ČNB intervenovat na oslabení kurzu koruny tak, aby udržovala kurz koruny vůči euru– v souladu s rozhodnutím bankovní rady – poblíž hladiny 27 CZK/EUR,“ vysvětluje centrální banka. 

Guvernér ČNB Miroslav Singer se na včerejší tiskové konferenci nechal slyšet, že banka je schopna proti koruně intervenovat neomezeně. „Na nákup cizí měny může ČNB použít koruny v nekonečném množství, neboť českou měnu sama vydává v papírové i elektronické podobě. ČNB je rozhodnuta intervenovat v takovém objemu a tak dlouho, jak bude potřeba k dosažení požadované hodnoty měnového kurzu, a tím k hladkému plnění jejího inflačního cíle v budoucnosti,“ podtrhuje jeho slova dokument ČNB. 

Singer zároveň uvedl, že aktuální cíl 27 CZK/EUR, k němuž se centrální banka intervenčními obchody bude v zatím konkrétně neurčeném budoucnu snažit korunu přiblížit, nemusí být neměnný. „Stejně jako v minulosti u úrokovýchsazeb může bankovní rada na dalším měnověpolitickém zasedání rozhodnout o změně této hladiny – ať už v souvislosti s vyzněním nové makroekonomické prognózy, anebo na základě hodnocení bilance rizik (stávající) prognózy,“ píše se ve zprávě ČNB. 

Teoreticky by se tak cíl pro devizové intervence mohl měnit až osmkrát ročně. Tak často totiž bankovní rada jedná o měnových otázkách na pravidelných setkáních, výjimečně se navíc může sejít též na mimořádných zasedáních. 

Realita však bude podle všeho jiná. „Je nám zcela jasné, že není možné vyhlazovat veškeré změny našich názorů změnami cílového kurzu. To znamená, že změna cílového kurzu bude vyžadovat podstatnější změnu situace,“ uvedl včera guvernér Miroslav Singer na tiskové konferenci ČNB. Následně vydaná zvláštní zpráva centrální banky k tomu říká, že „lze očekávat, že ke změně této hladiny (kurzu) by bylo třeba mnohem silnějšího impulsu než v případěúrokových sazeb.“

„Intervence ČNB jsou spíše než dnem pro posilování měny ve stylu švýcarské centrální banky, intervencemi založenými na nové makroekonomické prognóze,“ říkají analytici investiční banky Citigroup v analýze pro své klienty.

Dopady na ekonomiku

Oslabení kurzu koruny vede ke zvýšení dovozních cen, a tím i celkové cenové hladiny v České republice. V menší míře podle ČNB podpoří i domácí ekonomickou aktivitu. „Vlivem nárůstu dovozních cen lze sice očekávat nižší koupěschopnost domácností, jejich poptávka však může být ve zvýšené míře přesměrována k domácímu zboží a službám a podpořena nižšími reálnými úrokovými sazbami v důsledku zvýšených inflačních očekávání,“ říká ČNB k očekáváným dopadům intervencí. 

Slabší kurz koruny zároveň slabší kurz zároveň podporuje české vývozy. Spolu s tím dle ČNB roste konkurenceschopnost a ziskovost podniků a také jejich ochota investovat. Oživení výroby následně přispívá k nárůstu zaměstnanosti a mezd, což zvyšuje kupní sílu domácností. 

Česká národní banka v souvislosti s intervencemi včera také zlepšila předpověď ekonomického růstu. Zatím dosud (v srpnové prognóze bez intervencí) očekávala letos pokles o 1,5 procenta, včerejší nová prognóza (s intervencemi) hovoří již jen o 0,9% poklesu a příští rok očekává již 2,1% růst české ekonomiky (stejně jako v srpnové prognóze). 

Prognóza ČNB - alternativní scénář s intervencemi (v závorce srpnová prognóza)

Inflace by podle nové prognózy ČNB měla ve čtvrtém čtvrtletí příštího roku činit 2,2 procenta, zatímco srpnová prognóza ČNB počítala v tomto období s inflací 1,8 procenta. V prvním čtvrtletí 2015 by pak inflace měla podle alternativního s intervencemi vystoupat až na tři procenta.

Hlavní ekonom Patria Finance David Marek na základě včerejšího rozhodnutí ČNB přehodnotil odhad HDP pro příští rok z 1,6 procenta na 2,0 procenta. „Změna v prognóze HDP vede ke snížení odhadu míry nezaměstnanosti o 0,2 procentního bodu na 7,2 procenta. Díky devizovým intervencím by mělo vzniknout zhruba 10 tisíc pracovních míst,“ odhadl David Marek.