Čtěte, kdo vám zdražil cukr, kávu, chleba... A vůbec všechno

17.02.2012 12:29

 

Parlamentní Listy: Od prosince roku 2008 jsme tu neměli takovou inflaci, jako byla ta v letošním lednu. Meziroční míra inflace u nás totiž zrychlila růst na 3,5 procenta, když ještě v prosinci loňského roku to bylo 2,4 procenta. Viníkem toho, že sáhneme hlouběji do peněženek, je podle Českého statistického úřadu zvýšení daně z přidané hodnoty a nárůst cen bydlení. Ekonomka Markéta Šichtařová vidí viníka i v přílivu „levných“ peněz do oběhu, a to zejména z USA.
Výrazné zvýšení celkové meziroční inflace zavinilo i podle České národní banky především zvýšení snížené sazby DPH z 10% na 14%.
 
Zdražovalo zkrátka kde co
Mnohem více jsme podle statistik zaplatili v lednu za bydlení. „Rostlo jak tržní, tak regulované nájemné, zvyšovaly se ceny vodného a stočného, elektrické energie a plynu,“ upřesnil například pro Radiožurnál analytik ČSOB Petr Dufek s tím, že ve všech případech šlo o administrativní zásahy, nikoliv o poptávkovou inflaci.
Neradostný je pohled i do statistik růstu cen potravin. Taková káva podražila o 33,6 procenta a cukr také téměř o třiatřicet procent. Chleba byl v lednu dražší o 16,2 procenta a běžné pečivo pak o necelých devatenáct procent. Za vejce jsme zaplatili více o 26,3 procenta.
A bydlení nezaostávalo
A když už jsme zmínili růst nákladů spojených s bydlením, pak se sluší dodat, že například zemní plyn podražil o více než 25 procent, vodné skoro o dvanáct procent a stočné o 10,1 procenta. Regulované nájemné se zvedlo o 13,8 procenta a tržní o 1,9 procenta. A připomeňme, že na rekordní ceny dosáhly pohonné hmoty.
„Ačkoliv se to může zdát, za cenové skoky bych uvedená čísla nepovažovala,“ řekla pro ParlamentníListy.cz ředitelka společnosti Next Finance Markéta Šichtařová. Podle ní byly růsty cen rozloženy v čase, jak se obchodníci například u potravin připravovali na růst DPH.
 
Na vině není jenom DPH
„Druhá věc je, že zmíněný růst zdaleka není způsoben jen růstem DPH,“ tvrdí ekonomka, byť připouští, že růst DPH se podílí na inflaci největším procentem. „Například u pečiva, kde chléb vzrostl o 16,2 procenta, což je opravdu hodně, nemá podstatný vliv DPH. Tam je to způsobeno nárůstem cen obilí na komoditních trzích,“ vysvětlila Šichtařová.
A ceny obilí pak podle ní rostly ze dvou důvodů. Tím prvním byly sezónní vlivy: „Jeden rok může být úroda, druhý rok nemusí být úroda. To je víceméně náhodný faktor. Ale vedle toho je tu ještě závažnější faktor, se kterým my, jako Evropané nebo Česká republika, nemůžeme nic udělat,“ řekla Šichtařová redakci.
 
Zdražovalo se i kvůli USA
Podle ní totiž Centrální banka USA ohromně pumpovala peníze na finanční trh, „Jde o politiku levných peněz, kdy prvotní idea byla, že to podpoří americkou ekonomiku. Jenže „skutek utek“. V praxi tak zůstalo v oběhu celosvětově ohromné množství tak levných peněz, že spekulanti vlastně neměli najednou kam ty levné peníze zaparkovat, do čeho je investovat,“ míní ekonomka.
Připomněla, že padaly akcie a pro investory se nejistě jevily i dluhopisy. „Tak vrazili peníze do komodit, do energií, ropy, zlata a podobně. A také investovali právě do potravinových komodit. Do potravin, které mají nádech komodit, jako je rýže, mouka a podobně. U těchto potravin se mohla zdražením projevit politika levných peněz z USA,“ dodala Šichtařová.
Podle ní pak tyto peníze založily dlouhodobě vyšší inflaci celosvětově. V té souvislosti podotkla, že evropské měny včetně naší koruny mají tendenci vůči dolaru dlouhodobě oslabovat. „A tím pro nás budou zmíněné komodity ještě dražší,“ podtrhla ekonomka s tím, že Amerika nám touto politikou v roce 2010 a 2011 prokázala medvědí službu.
 
Není tak zle, jak se zdá
Pokud jde o budoucnost, myslí si Šichtařová, že se v letošním roce s tříprocentní inflací musíme počítat. „My máme v uvozovkách tu smůlu, že u nás  je nízká meziroční srovnávací základna. To znamená, že před rokem byla u nás inflace relativně velmi nízká a tak se opticky vzato ta současná jeví jako hrozně vysoká, ale je to hlavně statistický jev,“ tvrdí ekonomka.
„To je, jako když máte jedno jablko a přidáte k němu druhé. Tak najednou se jejich počet zvýší o sto procent. Ale kdybyste měl dvě jablka a přidal k nim ještě jedno, tak už je to růst jenom o padesát procent,“ uvedla Šichtařová příklad. „Čili ačkoliv ten nárůst není zas až tak vysoký, tak statisticky se jeví při té nízké srovnávací základně jako hrozný rozdíl,“ dodala na vysvětlenou.
 
Může být jakž takž, ALE
V praxi se tak podle ní bude v dalších několika měsících jevit inflace jako veliká s tím, že meziročně porostou ceny o víc než tři procenta. „Nicméně už v příštím roce se má inflace podle ČNB vrátit někam pod dvě procenta, což už je poměrně velmi slušné,“ informovala ekonomka.
„Já tu ale dodávám jedno velké ale,“ podotkla současně. „Tohle všechno, ten relativně pozitivní výhled se vyplní, pokud Evropská centrální banka nebude dělat příliš velké skopičiny. Tedy že nebude dělat něco podobného jako banka USA a nebude pumpovat na trh velmi levné peníze, tak jako to už teď dělá,“ varovala Šichtařová.
„Kdyby v tomto pokračovala ECB ještě více, kdy navíc by ty peníze byly nekryté, tak jako jsou nekryté teď. Protože zatím co USA mají peníze kryté, Evropa si ty peníze takřka tiskne. Tak to by opravdu mohlo vést k tomu, že tak v horizontu dvou let by mohla inflace prudce narůst na velmi vysokou hodnotu,“ uzavřela Šichtařová.
 
Autor: Ondřej Vaněk