Draghi (ECB): Dál neomezená likvidita. Předložíme vizi, co s měnovou unií v Evropě… sílí nelibost trhů kvůli komunikaci
PatriaOnline: "V řádu dní přeložíme veřejnosti vizi budoucnosti měnové unie v Evropě. Nadále poskytujeme dodávky neomezené likvidity solventním bankám všude, kde to bude potřeba. Došli jsme ale do bodu predominance politiky nad nástroji měnové politiky,“ uvedl guvernér Evropské centrální banky Mario Draghi. Varoval před značnými riziky vývoje evropských ekonomik směrem dolů. Plán, na kterém pracuje společně s prezidentem EU Hermanem Van Rompuyem, šéfem Eurogroup Jean-Claude Junckerem a šéfem Evropské komise Jose Barrosem, bude předložen nejbližšími Summitu EU ve dnech 28. až 29. června. „Trhy potřebují signál, že postupujeme bok po boku,“ uvedl guvernér ECB.
Draghi upozornil na heterogenitu na trzích a jejich značnou fragmentaci. Tu vysvětluje averzí k riziku. Kromě příslibu dalších dodávek likvidity ale guvernér ECB také zdůraznil, že je na politické reprezentaci EU, aby podnikla kroky k posílení eura. Ty má obsáhnout právě společný návrh. „ECB podpořila banky více než bilionem eur nouzového financování. Nyní přicházejí ke slovu více politické kroky, než měnové nástroje,“ řekl Draghi.
Obnovu mezibankovního trhu označil za pevný cíl ECB. Draghi řekl, že toky úvěrů v Evropě byly před dvěma koly LTRO tendrů na dodávky tříleté likvidity bankám vyčerpány, LTRO tendry splnily svůj široký cíl, ač je brzy na celkové hodnocení jejich dopadů. Situace na mezibankovním trhu je dle něj lepší, než byla v listopadu před započetím LTRO. „Potřebují čas na plné projevení efektů, ale financování bank se zlepšilo. Před jejich uvedením hrozil credit crunch,“ uvedl Draghi na adresu LTRO tendrů. V jejich dvou kolech na konci roku 2011 a v únoru ECB půjčila bankám přes bilion eur tříleté likvidity za 1% sazbu. Dubnová data z bankovního sektoru dle Draghiho ukázala na zlepšování situace a obrat ve zpřísňování podmínek pro poskytování úvěrů ze strany bank.
Inflační očekávání jsou dle Draghiho pevně zakotvena a tlaky na její růst nezaznamenává ECB v žádné zemi (eurozóny). Rizika pro ekonomický vývoj v eurozóně jsou podle něj soustředěna výhradně směrem dolů. V této souvislosti vyzval politiky k politice fiskální konsolidace více vstřícné vůči potřebě ekonomického růstu.
Na finanční trzích z rostoucího počtu stran zaznívají názory, že guvernér ECB Draghi ve svých vystoupením postrádá schopnost správného balancování mezi tím neříci nic a říci příliš mnoho a především schopnost komunikovat tak, aby slova a vzkazy ECB trhy správně pochopily.
„Od první tiskové konference, na které Draghi vystupoval velmi sebejistě a pevně, došlo v komunikaci ECB k pořádnému sešupu. Nejednou zanechává mylný signál a na trzích se to odrazilo na volatilitě,“ uvedl šéf makrovýzkumu v ABN Amro Nick Kounis. Dle mluvčí ECB poskytuje „všechny relevantní informace otevřeně, jasně a včasně“. „Jsou těžké časy pro měnovou unii, ale také si myslím, že ECB dodává volatilitě trhů,“ uvedl Robin Marshall, ředitel fixed income operací v Smith & Williamson Investment Management v Londýně.
Draghi překvapil trhy neočekávaným snížením sazeb ECB v listopadu hned při svém nástupu do čela centrální banky. Uvedl, že eurozóna čelila recesi, krok poslal euro níže. „Je snad prvním prezidentem ECB, který vyslovil slovo recese předtím, než na ni došlo,“ poznamenává hlavní ekonom Barclays v Londýně Julian Callow.
V prosinci přišlo první neporozumění jeho slovům trhy. Jeho slova v Evropském parlamentu vyzněla tak, že ECB zvýší nákupy vládních dluhopisů při odsouhlasení ideje fiskálního paktu politiky. V očekávání intervence ECB tehdyvýnos na 10letém italském dluhopisů klesl o 37 bps na 6,65 %. O týden později přidal 44 bps a euro oslabilo, když Draghi řekl, že je překvapen, jak jeho slova trhy přijaly. „Byla to nedisciplinovaná komunikace,“ nehledá diplomatická slova bývalý představitel britského ministerstva financí Kounis. „Jeho komunikace jasně občas trhům podává mylný signál a nechává je očekávat, že se tyto signály naplní v chování ECB,“ uvedl.
Další výtky směřují k Řecku. V březnu ECB neuvedla, že dluhopisy, které nakoupila v rámci svého programu odkupu aktiv, nebudou součástí směny dluhu PSI. Agentury skutečnost později správně interpretovaly, ale až po chybné reakci trhů dluhopisů (růst italských a španělských dluhopisů kvůli domněnce, že Řecko je blíže druhému balíku finanční pomoci). „Je to jedna z věcí, která lidi zneklidnila. Přišel strach z jednání za zavřenými dveřmi, potají,“ uvedl hlavní ekonom Societe Generale v Londýně James Nixon. Oficiální informace ECB nepřišla ještě tři týdny. Stratégové UBS a ING uvedli, že krok mohl de facto vést k subordinaci práv investorů.
Druhá výtka směřuje k tomu, že ECB nikdy neuvedla, kolik řeckého dluhu drží 17 centrálních bank eurosystému. V květnu pak ECB neřekla o přesunu části řeckých bank z do té doby standardního financování pod ujednání ELA, zvláštní dohodu o financování, do té doby, dokud nebudou rekapitalizovány, shrnuje výtky zdrojů Bloomberg. „Jestliže nekomunikujete své kroky, vytváříte šumy a volatilitu na trzích,“ uvedl Jens Sondergaard, ekonom Nomury v Londýně. „Investoři takové jednání odmění růstem rizikových prémií,“ dodal.