ECB: Pomoc Řecku lze stihnout do pondělka, využít možno zisky z dluhopisů. Venizelos: Část eurozóny už nás nechce

15.02.2012 13:46

PatriaOnline: Podmínky nutné k tomu, aby ministři financí eurozóny mohli schválit druhý záchranný úvěr pro Řecko, mohou Atény splnit ještě do pondělní schůzky ministrů, uvedl člen řídicího výboru Evropské centrální banky (ECB) Jörg Asmussen. V takovém případě by se podle něj mohlo okamžitě začít s výměnou řeckých dluhopisů, takže by se všechno stihlo včas.

"Pokud bude euroskupina schopna v pondělí učinit příznivé politické rozhodnutí, výměna dluhopisů s dobrovolným zapojením soukromého sektoru by mohla okamžitě začít a byla by včas i dokončena," poznamenal Asmussen v e-mailovém rozhovoru.

Asmussen potvrdil postoj ECB, že ačkoli ta nemůže přispět k novému záchrannému úvěru pro Řecko přímo, mohla by centrálním bankám zemí eurozóny předat zisky, jichž dosáhla při nákupu řeckých dluhopisů. Centrální banky by tak získané peníze mohly použít jako příspěvek k pomoci Řecku.

"Pokud budeme mít nějaký zisk, tak jej předáme národním centrálním bankám, jak máme uvedeno ve stanovách. Členské státy by se pak mohly rozhodnout, zda ty peníze použijí jako příspěvek na financování pomoci Řecku," poznamenal Asmussen.

"Pokud by z nákupů řeckých dluhopisů vznikl pro ECB zisk, pak by byl jako všechny monetární příjmy rozdělen členským státům," řekl již včera Coeuré z ECB v rozhovoru pro francouzský deník Libération. "Ty by toho mohly využít k tomu, aby přispěly k udržitelnosti řeckého dluhu," dodal vlivný francouzský zástupce v šestičlenném nejvyšším vedení ECB.

Dnešní FT ve svém komentáři uvedly, že za zrušením dnešní schůzky Eurogroup není jen opožděné dodání podkladů ze strany Řecka, ale také rostoucí rozpory mezi zeměmi eurozóny ohledně smysluplnosti další finanční pomoci Řecku a to zejména ze strany „AAA“ zemí Německa, Finska a Nizozemí. S odkazem na své zdroje také uvedly, že eurozóna chce s konečným schválením další pomoci pro Řecko počkat až na následující summit EU, který se uskuteční 1. a 2. března v Bruselu. To by ale bylo vážnou ranou úspěšného jednání o směně a odpuštění podstatné části řeckého dluhu privátními věřiteli.

I podle zprávy dnešních FT právě ECB a francouzská vláda po boku eurokomisaře Rehna, který varoval před devastujícími účinky řeckého neřízeného bankrotu, stojí pevně za prosazením pomoci zemi. Německý ministr financí Wolfgang Schäuble dnes v rozhovoru pro německé veřejnoprávní rádio SWR uvedl, že vlády zemí eurozóny musejí udělat vše pro to, aby zabránily nekontrolovatelnému bankrotu Řecka, ač více je akcentováno jeho vyjádření o tom, eurozóna za poslední dva roky udělala pokroky v oblasti přípravy na možnost, že by záchrana Řecka mohla selhat a blok zemí se společnou měnou se nezhroutí za žádných okolností.

Tezi o nechuti části zemí eurozóny dále "handlovat" s Řeckem potvrdil ale již i řecký ministr financí Evangelos Venizelos po rozhodnutí skupiny ministrů financí zemí eurozóny odložit klíčové rozhodnutí o poskytnutí záchranného balíčku Řecku. "Musíme říct obyvatelům Řecka pravdu," řekl Venizelos. "Několik (zemí eurozóny) nás už mezi sebou nechce. A my je musíme přesvědčit, že Řecko může zůstat v eurozóně," řekl s tím, že jeho země nyní hraje na ostří nože.

Řecký ministr financí dnes dopoledne prohlásil, že Řecko už splnilo drtivou většinu požadavků, jimiž zahraniční věřitelé podmiňují uvolnění druhého záchranného úvěru.  pro "Zbývá jen pár otázek, které budou zcela vyjasněny do začátku telekonference euroskupiny v 18:00 řeckého času (17:00 SEČ)," poznamenal Venizelos a dodal, že řecký prezident Karolos Papulias souhlasil s tím, že se v rámci škrtů vzdá svého platu.

Řecká pomoc se vleče, opět nedodalo slíbené. Roste rozpolcenost eurozóny ohledně smyslupnosti záchrany?

Předseda Eurogroup Jean-Claude Juncker vyzval v úterý ministry eurozóny pouze ke konferenčnímu hovoru na středu 15. února, aby diskutovali o druhém záchranném balíku pro Řecko. Původně se mělo uskutečnit zasedání Eurogroupu. Juncker uvedl, že formát pro konferenci byl změněn, protože čeká na ujištění od řeckých politických vůdců ohledně provádění programu reforem. Navíc podle něj zbývají udělat ještě další technické práce.

"Ukázalo se, že další technické práce mezi Řeckem a trojkou jsou zapotřebí v řadě oblastí, včetně uzavření fiskální mezery 325 milionů eur v roce 2012 a analýzy udržitelnosti dluhu," řekl Juncker ve svém prohlášení. "Za této situace jsem se rozhodl svolat ministry prostřednictvím konferenčního hovoru zítra k projednání zbývajících otázek a připravit řádné zasedání Eurogroup v pondělí 20. února 2012," doplnil. Eurozóně také chybí jasná záruka, že opatření dojednaná s EU a MMF budou plněna také po řádných řeckých volbách, což padá na lídra Nové demokracie Antonia Samarase, kterému se do takového příslibu bezpochyb nechce, ale zřejmě nebude mít jinou možnost.

Do amerického obchodování krátce před koncem promluvily zprávy z Řecka, na kterých hlavní indexy zamířily prudce vzhůru a smazaly většinu ztrát. Lídři dvou největších řeckých politických stran PASOK George Papandreu a Nová Demokracie Antonis Samaras po oznámeném zrušení schůzky Eurogroup chtějí během dneška dodat Bruselu písemný písemný závazek, že prosadí slíbené reformy. Na devizových trzích nicméně euro dále oslabovalo. Dva zdroje z blízkosti řecké vlády uvedly, že tamní kabinet se včera dohodl na získání 300 z potřebných 325 mld. EUR dodatečných úspor v rámci penzí u státem ovládaných společností a bank, spekulace se také šíří kolem nalezení potřebných úspor v armádě.

Podle dnešního listu FT chce eurozóna s konečným schválením další pomoci pro Řecko počkat až na následující summit EU, který se uskuteční 1. a 2. března v Bruselu. Podle právníků ovšem váhání zemí platících evropskou jednotnou měnou, které zrušily na dnešek naplánovanou schůzku ministrů financí, velmi vážně ohrožuje plány na zapojení soukromých věřitelů do záchrany jihoevropské země, uvádí list.

"Očekávali bychom, že tato nejistota sníží šance, že nabídka (soukromým věřitelům na výměnu stávajících řeckých dluhopisů za nové) uspěje. Řecko by totiž ve skutečnosti věřitele žádalo, aby nechaly své řecké dluhopisy zablokovat na dobu tří týdnů, aniž by mělo záruku, že Řecko bude schopno dostát svým závazkům," uvádí posudek newyorského poradenské firmy Lazard. Podle ní Řecko bez odsouhlasení pomoci od členských států eurozóny nebude schopné věřitelům nabídnout náhradu za dluhopisy ze záchranného fondu eurozóny (EFSF).

Podle zdrojů FT ale za dnešním zrušeních schůzky Eurogroup stojí také rostoucí rozpolcení mezi zeměmi ohledně efektivity dalšího balíku pomoci Řecku. Zejména země s nejvyšším ratingem „AAA“ Finsko, Nizozemí a Německo údajně o smysluplnosti dalších peněž pro Řecko začínají pochybovat. "Jsme bankrotu (Řecka) blíže. Německo, Finsko a Nizozemí ztrácejí trpělivost," uvedl zdroj pro FT. Wolfgang Schäuble, německý ministr financí v pondělí uvedl, že eurozóny je na bankrot Řecka připravena lépe než před dvěma lety. Také Philipp Roesler, německý ministr hospodářství, míní, že scénář řeckého bankrotu "ztratil hodně ze své hororové podoby". Podobně dle FT mluví Nizozemí ři Lucembursko.

Eurokomisař Rehn varoval před devastujícími účinky řeckého neřízeného bankrotu. Podpořen je údajně Evropskou centrální bankou a francouzskou vládou. Nový nástroj dlouhodobé likvidity bankám (3leté LTRO) i přímé odkupy vládních dluhopisů dnes pro ECB znamenají vyšší míru připravenosti na řešení krize, než před dvěma lety i rokem, ale přesto nelze spoléhat na to, že by centrální banka dokázala zvládnout bleskový odliv aktiv z bank, který by následoval okamžitě po směřování Řecka k neřízenému bankrotu a preventivně by se bezpochyby roznesl také do dalších zasažených zemí nejen jižní Evropy.

Zahraniční věřitelé Řecka předložili Aténám podrobný seznam úsporných opatření, která mají splnit dřív, než mohou čerpat slíbený druhý záchranný úvěr v objemu 130 miliard eur (asi 3,3 bilionu Kč). Takový dokument získala agentura AP v úterý. Požadovaná opatření tvoří součást širšího souboru opatření, který schválil řecký parlament.

Řekové se například budou muset vypořádat s lidmi, kteří se vyhýbají placení daní, anebo omezit rozpočet, z něhož se hradí léky na předpis. K zahraničním věřitelům Řecka patří zbylých 16 členských zemí eurozóny spolu s Mezinárodním měnovým fondem.

AP tvrdí, že tito věřitelé teď trvají na tom, aby úsporná opatření Řecko musí zavést ještě před tím, než druhý záchranný úvěr odejde do Atén. To by ale znamenalo, že pokud se to Řecku nepodaří, peníze patrně nedostane. Pak by zemi s největší pravděpodobností čekal chaotický státní bankrot. Peníze jsou nutné do 20. března, kdy má Řecko splatit větší část dluhu.

"To utrpení a zmatek, co zmítají Řeckem, já chápu. Na tomto rámci se ale dohodly členské země (eurozóny) a Mezinárodní měnový fond," sdělil komisař Evropské unie pro hospodářské a měnové záležitosti Olli Rehn. "Je skutečně v zájmu všech lidí v Řecku i v Evropě, aby to už začalo fungovat a abychom zabránili neřízenému bankrotu Řecka. Mělo by to devastující dopady," uvedl Rehn.