Ekonomické dopady mafie

PatriaOnline: Jenom v Rusku existuje přibližně 6000 skupin, které se zabývají organizovaným zločinem. Celkový počet jednotlivců zapojených do těchto skupin je pak odhadován na více než 3 miliony aktivních členů. Podle časopisu Economist japonská Yakuza roce 2010 „hospodařila“ s rozpočtem větším než 21 miliard dolarů a dle stejného zdroje pokrývaly aktivity italské mafie přibližně 7 % domácího produktu (údaje za rok 2010). Mění se navíc metody, kterými organizovaný zločin získává a zejména jak obhospodařuje svoje finanční prostředky. Investice na burze, do cenných papírů a exotických investičních instrumentů představují v současné době standardní nástroj „mafiánského“ asset managementu. Podívejme se tedy podrobněji na ekonomické dopady organizovaného zločinu, konkrétně italské mafie. 

Etymologická vsuvka: původ slova mafie je prý odvozen ze zoufalého výkřiku sicilským matek, kterým členové mafie unášeli a znásilňovali dcery. V italštině: „mia figlia“ (moje dcera), zkomoleně pak mafia. 
Existuje pouze velmi málo studií, které by se zabývaly kvantifikací ekonomických dopadů organizovaného zločinu. Jednou z výjimek je práce Paola Pinottiho, který se ve své studii zaměřil na ekonomický vývoj po druhé světové válce v italských regionech. Srovnával přitom hospodářskou výkonnost v regionech, které nebyly mafií (příliš výrazně) postiženy s regiony, které byly působením organizovaného zločinu zasaženy nejvíce (konkrétně se jedná o kraje Apulia a Basilicata). Obrázek ukazuje přítomnost organizovaného zločinu v Itálii mezi roky 1983-2007. Tmavší barva znamená výraznější přítomnost mafie v daném regionu. 

Závěry studie poukazují na (statisticky významně) nižší tempo ekonomického rozvoje v regionech, které byly „ovládány“ mafií. Kromě nižší ekonomické výkonnosti, byl v těchto regionech podstatně vyšší počet vražd, které jsou použity jako proxy proměnná pro popis přítomnosti mafie v daném kraji. Studie také poukazuje na téměř dokonalou positivní lineární závislost mezi průměrným počtem spáchaných vražd v konkrétním regionu a přítomností organizovaného zločinu na daném území. 

Pinotti dále dodává, že pokles ekonomické výkonnosti způsobený přítomností mafie se prosazoval přes kanál snížených soukromých investic a nárůst neoficiálního - šedého sektoru. Přítomnost mafie měla vliv na změnu vnímání důležitosti oficiálních institucí a posílila neformální – mafiánské vazby. Je však možné, že nižší tempo růstu HDP, které bylo naměřeno v regionech ovládaných mafií, bylo zapříčiněno pouze odlišným složením hrubého produktu. Část HDP byla jednoduše realizována mimo oficiální statistiky, a tudíž byl celkový (oficiálně) vykazovaný výkon daného regionu o tuto „šedou zónu“ nižší. 

Přítomnost mafie způsobila pokles HDP na hlavu, který byl realizován z velké části realokací a snížením soukromých investic ve prospěch (méně produktivních) veřejných výdajů. Následující graf ukazuje mezeru výstupu (HDP na hlavu) mezi regiony ovládanými mafií a ostatními kraji, kde nebyla přítomnost organizovaného zločinu tak významná (roky 1951-2007). 

Jiný způsob měření dopadů organizovaného zločinu na hospodářství představuje text autorů Barone a Narcisa, kteří se zaměřili na (re)alokaci veřejných financí v důsledku působení italské mafie. Hlavním závěrem jejich studie je zjištění, že mafie, resp. organizovaný zločin v Itálii, výrazně zvyšuje (o 35 %) objem veřejných prostředků, které jsou přerozdělovány ve prospěch soukromého sektoru. Přerozdělování veřejných financí tak představuje další z transmisních kanálů, kterým se projevuje vliv mafie na ekonomickou (ne)výkonnost. 

Na závěr uvádíme tabulku, která srovnává odhady velikosti šedé ekonomiky (na které se organizovaný zločin podílí) ve vybraných zemích. 

(Zdroj: Pinotti, P. (2012): The Economic Costs of Organized Crime: Evidence from Southern Italy, Working Papers 054, Carlo F. Dondena" Centre for Research on Social Dynamics (DONDENA), Universita Commerciale Luigi Bocconi, Barone a Narciso (2013): The Effect of Mafia on Public Transfers, Working Paper Series 34_13, The Rimini Centre for Economic Analysis, Economist) 

Autor: Michal Putna, Patria Online