Euroskeptici pohořeli, ANO má problém

1. Překvapivý vítěz

Měřeno čistě matematicky, eurovolby vyhrálo hnutí ANO. Jeho zisk je ovšem vzhledem 
k očekávání nízký. Ve sněmovním klání ANO dostalo 
o tři procenta víc, takže žádné potvrzení vůdčí role Babišova uskupení se nekonalo. Jeho výhru navíc umenšuje úspěch TOP 09, faktického vítěze eurovoleb. Zatímco ANO vsadilo na profesionální bruselské úředníky, diplomaty a lobbisty, topka nasadila známé osobnosti, což se jí vyplatilo. Jiří Pospíšil, odkopnutá politická hvězda ODS, se stal majitelem největšího počtu preferenčních hlasů. Lídr ANO Pavel Telička jich dostal 
o 27 tisíc méně, ale další kandidáti ANO jich měli jen kolem tří tisíc. „Naše kampaň byla špatná, hnutí to odsabotovalo, členové a funkcionáři už se vidí v komunálu jako starostové. Hodnotím to negativně," řekl otrávený Andrej Babiš Novinkám.cz bezprostředně po oznámení výsledků. Tahle věta může mít pro poslance a místní straníky ANO fatální důsledky. Andrej Babiš není zvyklý podporovat lidi, kteří „nemakají".

2. ČSSD v klidu

Očekávalo se, že eurovolby mohou otřást postavením Bohuslava Sobotky, pokud ANO oslnivě zvítězí a ČSSD ztratí několik mandátů. Sociální demokraté sice přišli o tři křesla, ale jsou na tom stejně jako ANO a TOP 09. Navíc sázka na intelektuála Jana Kellera se Bohuslavu Sobotkovi vyplatila, ostravský profesor sociologie obsadil stříbrný stupínek 
v počtu preferenčních hlasů 
a zcela ovládl Moravskoslezský kraj. Šéf ČSSD a jeho ministr zahraničí však musejí hodně přemýšlet o tom, proč jejich voliči k urnám nepřišli, ačkoliv evropská tematika je nejsilnější vládní straně blízká. Před premiérem nyní stojí úkol nenechat své europoslance zapadat prachem, ale zapojit je do domácí politiky. Konkrétně v případě Jana Kellera a Pavla Poce by to neměl být až tak velký problém.

3. Zdravý rozum zvítězil

Ačkoliv Evropská unie se 
v českých hospodách vskutku neprobírá, zdravý selský rozum u lidí, kteří k urnám přišli, zvítězil. V Česku, jež je od Klausových dob v Bruselu vnímáno jako kverulantská protiunijně zaměřená země, se neprosadily strany nejen extremistické, nacionalistické 
a populistické, ale ani euro-skeptické. Komunisté dostali tři mandáty, avšak o Kateřině Konečné, Miloslavu Ransdorfovi a Jiřím Maštálkovi se nedá mluvit jako o lidech zaměřených protievropsky, spíš kriticky. Skutečné euroskeptiky tak reprezentují Jan Zahradil, Evžen Tošenovský (ODS) a Petr Mach (Svobodní). Zatímco ODS oproti volbám 
z roku 2009 ztratila sedm křesel a je skutečným poraženým voleb, Svobodní svou přímočarou razancí na sebe dokázali upozornit a mohou se v budoucnu stát reálným konkurentem ODS.

4. Lidovci na vzestupu

Voličská přízeň se zajímavě rozložila i geograficky. Výborný výsledek TOP 09 zajistila hlavně Praha, Středočeský 
a Plzeňský kraj. Tam také byla nejvyšší volební účast, mezi 22 a 25 procenty. Hnutí ANO bodovalo v severních a jižních Čechách, ČSSD opanovala severní Moravu. Lidoveckou baštou zůstává jižní a střední Morava. Bělobrádkovi křesťanští demokraté však posilují celoplošně. Ve vládě se nehádají, nedělají chyby, především však mají trumf v podobě Zuzany Roithové, která deset let v Evropském parlamentu neúnavně pracovala pro ČR. Dobrý výsledek lidovců je primárně její zásluha. Po prudkém poklesu akcií Pavla Teličky na post eurokomisaře její naopak výrazně stouply.

5. Propad Úsvitu, VV a Republiky

Voliči jednoznačně rozhodli, že nechtějí, aby Česko 
v EP zastupovali lidé spojení 
s Věcmi veřejnými. Radek John jako lídr véčkařů neuspěl, přestože lákal lidi na asis-tenční karty zdarma. Jeho role politického komika skončila, bude se muset živit jinak. Propadla i protiimigranstká rétorika strany Republika, vedené exvéčkařem Ottou Chaloupkou. Hlasy jim dalo 0,14 procenta hlasů. Propadákem je výsledek hnutí Úsvit. Tomio Okamura se s tříprocentním ziskem vypořádal slovy, že jeho voliče Brusel nezajímá. To ale vůbec nemusí být pravda. Spíš to vypadá, že je přestává zajímat Tomio Okamura, který ve sněmovně nepracuje 
v žádném výboru, získal miliony od své strany jako konzultant a dosud neprosadil ani jeden z legislativních návrhů. Kdo by koneckonců věřil straně, která má devět členů?

6. Konec Lišky a dalších

Těsně pod pětiprocentní hranicí skončili sympatičtí piráti Ivana Bartoše. Jejich ambice jsou velké a nelze vyloučit, že pokud se soustředí 
i na jiné věci než svobodný internet, mohou v domácích volbách zaujmout předně mladé voliče. Dlouholeté lpění na zelených tématech a obnovitelných zdrojích poškodilo nadšence kolem Ondřeje Lišky. 
V kampani odvedli velký kus práce, ale smrtelná vážnost, 
s jakou svá témata nabízeli, jejich přirozený elektorát odradila. Šéf zelených včera proto už rezignoval a s aktivní politikou zřejmě končí. Jak piráti, tak Strana zelených se chtějí obrátit na Ústavní soud se stížností na pětiprocentní hranici pro vstup do EP. Jejich kolegové v Německu uspěli, ale v ČR podnět moc šancí nemá. Koneckonců představa, že by v europarlamentu zasedla Jana Volfová v burce nebo Petr Hannig v neposlušných teniskách, je poněkud bizarní.

Autor: Kateřina Perknerová