Evropský parlament nedoporučil výjimku ČR k lisabonské smlouvě
PatriaOnline: Evropský parlament dnes doporučil členským státům Evropské unie, aby se nezabývaly výjimkou k lisabonské smlouvě, kterou si vymohl Václav Klaus v době, kdy byl českým prezidentem. Evropský parlament má ve schvalovacím procesu jen konzultační úlohu.
Fakta o výjimkách zemí EU týkajících se lisabonské smlouvy
- Listina základních práv EU (též nazývá Charta základních práv EU) byla přijata původně jako nezávazný dokument na summitu EU v Nice v prosinci 2000; lisabonská smlouva, platná od prosince 2009, ale zakotvuje její právní závaznost.
- Takzvanou výjimku z Listiny základních práv EU si vyjednalo i Polsko a Británie. Obě tyto země si ji ale na rozdíl od ČR stihly nechat zakotvit již do samotné LS jako protokoly. Británie si ji dojednala zejména kvůli obavám, že by listina ovlivnila zákony týkající se zaměstnanosti. Polsko se mimo jiné bálo zasahování do otázky možných sňatků homosexuálů či potratů. Listina totiž garantuje i právo na práci či právo na manželství.
- Výjimka pro Británii a Polsko má podobu protokolu s ujištěním, že uplatňování listiny základních práv je omezeno jen na unijní právo, tedy že listina nemůže sloužit jako základ pro revizi čistě vnitrostátních předpisů. Stejný model má platit v případě Česka.
- ČR má zatím v LS pouze nezávazné prohlášení a požadovanou výjimku by měla dostat až na základě samostatného protokolu. Jeho schvalování se předpokládalo již spolu s přístupovou smlouvou Chorvatska loni, česká vláda ale od tohoto nápadu ustoupila. Proces se totiž zadrhl i proto, že výjimku odmítá opoziční ČSSD, která má většinu v Senátu.
- Klaus vznesl požadavek na výjimku z Listiny základních práv EU v říjnu 2009 proto, že se obával možnosti prolomení tzv. Benešových dekretů a uplatnění majetkových nároků sudetských Němců odsunutých z Československa po druhé světové válce. Právní experti přitom takové riziko většinou vylučují.
- Výjimku přiznal ČR summit EU koncem října 2009 a Klaus LS podepsal 3. listopadu 2009, mimo jiné v den, kdy český ústavní soud rozhodl o tom, že smlouva je v souladu s českým ústavním pořádkem (toto přezkoumání iniciovali senátoři z klubu ODS). ČR tak jako poslední z 27 zemí EU dokončila ratifikaci LS, která vstoupila v platnost 1. prosince 2009.
- Lisabonská smlouva vznikla kvůli dalšímu rozšíření EU a zefektivnění fungování unie (mimo jiné dále zúžila okruh oblastí, v nichž je nutné jednomyslné hlasování). EU touto smlouvou také získala svého prvního prezidenta a ministryni zahraničí a získala právní subjektivitu (předtím bylo unijní právo legislativou Evropského společenství (ES).
- Na LS si stěžovali u ústavních soudů euroskeptikové mimo jiné v Británii, Německu, Polsku a v Česku.
- Kvůli LS učinila EU ústupek i Irsku, kde smlouvu lidé v červnu 2008 odmítli v referendu. Zelenou dali Irové smlouvě až ve druhém referendu v říjnu 2009 poté, co jim EU slíbila záruky stran zachování eurokomisaře pro každou členskou zemi, daňovou autonomii, vojenskou neutralitu či nezpochybňování irského zákazu potratů. Tato výjimka byla zakotvena rovněž ve zvláštním protokolu, jehož ratifikace dosud probíhá. Její platnost se očekává již letos v létě.