Greenspanovo zamyšlení nad kapitalismem

01.02.2012 08:00

PatriaOnline: Kapitalismus má za sebou řadu klíčových úspěchů v čele s dramatickým poklesem chudoby a zvyšováním věku dožití. Žádný režim, který se pokoušel o jeho adekvátní náhradu, nedokázal především lépe uspokojit potřeby v něm žijících obyvatel. Přesto dnes víme, že poté, co krize odhalila zborcení role bankéřů jako pilíře obezřetnosti a stability kapitalismu, musí ten projít posunem. Kapitál regulace musí být posílen. V reakci na krizi ale vzniká a přijde bezpočet zlepšení. „Již dnes jsem při dosavadním zpětném pohledu spektický k tomu, zda moudrých,“ uvedl ve svém zamyšlení bývalý šéf amerického Fedu Alan Greenspan.

Především růst životních standardů, kvality života po staletích stagnace, omezení chudoby a vyšší věk dožití podle Greenspana dosud přinesla éra kapitalismu ve světě. Růst materiálního zázemí – zdesetinásobení reálného produktu na hlavu za dvě století – umožnil světové populaci nárůst na šestinásobek.

Přesto je podle Greenspana zřejmé, že ač centrální plánování není věrohodným uspořádáním ekonomických vztahů, intelektuální bitva kapitalismu ve své ryzí svobodné formě s dalšími rivaly má k vítězství velmi daleko. Nemilosrdná tržní konkurence, typická svou dynamikou, která podle Greenspana definuje kapitalismus, se střetává s vrozenou lidskou touhou po stabilitě a laskavosti, zdvořilosti, lidskosti. Podle něj nejlépe vyjádřil široce rozšířený protikapitalistický ethos před několika lety nejmenovaný čelní evropský politik, když si položil otázku: "Co je to trh?“ a odpověděl si: „Je to zákon džungle, zákon přírody.“ Na otázku „A co je civilizace?“ si pak odpověděl: „Je to boj proti přírodě.“

Při uznání schopnosti konkurence podnítit růst mnoho takových podle Greenspana zneklidňuje, že se ekonomické subjekty na cestě za růstem mají řídit zákony džungle. Tito by chtěli volit méně růstu za více pohodlí a zdvořilosti, říká Greenspan.

Podle něj ale je třeba si položit otázku, jestli skutečně existuje tento trade-off mezi skupinou těch „materiálně laděných“ a těch, pro které je soutěžní jednání odsouzeníhodné. Pohlédneme-li na minulé století, konkurencí tažený tržní ekonomický systém vytvořil zdroje v zásadním přebytku k potřebám, které zaručují „udržení existenčního statutu quo“. Greenspan ale upozorňuje, že systém tyto přebytky i v těch nejagresivněji konkurenčních ekonomikách, jako jsou Spojené státy, využil zejména pro zlepšení kvality života: pokrok ve zdravotnictví, důchodové systémy, vzdělávání, podmínky práce. „Naprostou většinu těchto přebytků jsme použili právě na to, co výše uvedení nazývají větším pohodlím či lidskostí, nebo sociální citlivostí,“ říká Greenspan.
Skutečné antikapitalistické ladění se podle Greenspana objevuje zejména tam, kde je zaměňován „kamarádský“ či „příbuzenský“ kapitalismus s volným trhem. Typickým rysem je podle Greenspana výměna politické podpory za upřednostňování určitých osob nebo firem. „To ale jsme ale od kapitalismu v korupci,“ říká bývalý šéf Fedu.

Podle Greenspana je chamtivost a lačnost přisuzovaná kapitalismu ve skutečnosti prostou vlastností lidské povahy a to v jakémkoli ekonomickém režimu. „Nárůst nerovnosti v příjmech je ve skutečnosti zejména důsledkem globalizace a také inovace, ne kapitalismu. Nástrojem tuto neefektivnost podporující je například americký program H1B, jinými slovy imigrační politika. Ta je ve své podstatě dotačním programem pro bohaté, chránící je před konkurencí kvalifikovaných imigrantů, politikou namířenou proti zastáncům kapitalismu,“ poznamenal Greenspan.

Podle Greenspana se přes zřejmé nedostatky kapitalismu dosud žádnému jinému systému přes mnoho pokusů konče socialismem sovětského typu nepodařilo jej předstihnout při uspokojování potřeb obyvatel v režimu žijících. Jak ale ukázala krize, i sama praktická podoba dnešního kapitalismu potřebuje inovaci. Podle Greenspana zejména pro zoufalou míru, s jakou bankéři jako dosavadní pilíř kapitalistické stability a konzervatismu prohazardovali kapitálové polštáře (jako dosavadní rezervy přebytků kapitalismu) a přiblížili finanční krizi. „Víme tedy, že potřebujeme navýšit kapitál regulace,“ přiznává Greenspan, avšak s obavou, že v bezpočtu návrhů na zlepšení dnes existující podoby kapitalismu bude jen velmi málo moudrých…

Diskusím nad tím, jak napravit (nebo opravit?) dnešní kapitalismus, je zasvěceno hlavní téma letošního davoského ekonomického fóra. „Nebezpečím pro svět je to, že jeho politické vedení je ochromeno. Možná, že to, co tu máme, je jakýsi syndrom vyhoření,"uvedl zakladatel 42 let existujícího fóra Klaus Schwab.