Jan Mládek: Tendr na Temelín byl parodií na studenou válku

Jak to momentálně vypadá 
s budoucností Dolu Paskov, existuje už definitivní dohoda 
s majitelem – NWR?

Materiál půjde na vládu 28. dubna, takže nyní se dolaďují poslední detaily.

Směřuje to k potvrzení podmínek, které vyjednal Andrej Babiš, nebo se vracíte k vaší, respektive Ciencialově verzi?

Je to korekce cesty pana Babiše. On totiž při oznámení výsledku svého vyjednávání (těžba do roku 2017 na náklady NWR a poté od státu 600 tisíc na sociální program pro horníky – pozn. red.) nesdělil, že společnost NWR/OKD chce být zajištěna proti poklesu ceny uhlí. Zatím to vypadá tak, že pokud by klesla pod 110 dolarů za tunu koksovatelného uhlí, proběhne nové jednání. Dohadujeme se, zda má jít o pokles během dvou či čtyř čtvrtletí. Jisté je, že majitel tam chce mít pojistku pro případ, že by cena jejich produktu dále padala.

Na to vláda přistoupí?

Předpokládám, že ano. Podotýkám, že ke snížení nákladů o půl miliardy, které vyjednal Andrej Babiš, došlo jen díky tomu, že se dala stranou sanace Dolu Paskov. Teoreticky by to sice měla udělat firma NWR, ale je otázka, jestli tou dobou ještě bude existovat. Proto tam musí být ustanovení, že pokud půjde NWR/OKD do konkurzu, smlouva zaniká.

Jinak řečeno, když se tento černý scénář naplní, veškeré náklady půjdou za státem?

Samozřejmě, když firma zbankrotuje, státu nezbude nic jiného než zahladit důsledky důlní činnosti. Na vázaném účtu se sice tvoří fondy pro tento případ, ale děje se tak teprve deset let a nyní tam je 700 milionů korunu. To by plus minus stačilo na Důl Paskov, ale OKD jich má daleko víc.

Prezident Zeman, premiér Sobotka i Andrej Babiš v této souvislosti hovořili o podnikatelské etice a závazku majitelů vůči svým zaměstnancům. V případě firmy, která zbohatla na nerostném bohatství země, v níž působí, by to mělo platit dvojnásob. Má vůbec stát nějaké páky na firmy, které na jeho území podnikají?

Vzniká tady zajímavý problém, neboť pan Bakala se vždycky tvářil, že nepatří mezi loupeživé barony a je čestňácký podnikatel amerického typu. Teď bude mít možnost to prokázat a vrátit zpět do OKD aspoň pět miliard. To je věc, kterou na něm nevymáhá stát, ale věřitelé. Firma OKD není schopna dostát svým závazkům a oni potřebují nějaké řešení, například výměnu dluhu za akcie či odložení splátek.

Máte dojem, že Zdeněk Bakala se hodlá zachovat jako čestňácký podnikatel amerického, nebo rakouského střihu? Tady jen připomenu, že Karlheinz Essl, majitel Baumaxu, který se ocitl v potížích, chce nyní rakouskému státu prodat svou sbírku umění, aby zachránil čtyři tisíce pracovních míst.

Myslíte, že by manželka pana Bakaly mohla prodat Českou Miss a peníze použít na horníky?

Nebo pan Bakala svoje vzácné jihoafrické vinařství.

Zajímavý námět. Nevím, jak to dopadne, chtěl bych doufat, že dobře. Na druhou stranu mám na paměti některé Bakalovy kroky, především vyvedení akcií RPG Byty na holandskou burzu, jež svědčí spíš o exitové strategii. Ta znamená vyrabovat 
a odejít.

Teď jsme se bavili o problémech černého uhlí, ale po zrušení tendru na dostavbu Temelína je před vaší vládou úkol říct, co bude dál s jadernou energetikou. Mimochodem nepolitičtí odborníci, jakým je Václav Pačes, tvrdí, že v dlouhodobém horizontu jiná volba než jádro není.

Vláda řekla, že nemůže garantovat výkupní ceny elektřiny z Temelína, ale neřekla dostavbě nikdy. Proto také uložila mně a ministrovi financí do konce roku předložit návrh rozvoje jaderné energetiky. Vyjádřila tedy vůli pokračovat ve výstavbě jaderných elektráren, i když to nebude v těch původních termínech.

Dukovany, nebo Temelín?

Rozhodnutí ČEZ o zastavení tendru na trochu megalomanský projekt dvou bloků 
v Temelíně dává šanci na stavbu jednoho bloku v Temelíně a jednoho v Dukovanech, třeba v obráceném pořadí. Když už nic jiného, mohly by se na tom podílet různé firmy a nemuselo by 
z toho být takové pnutí, jaké jsme tady zažili. Z tohoto tendru se totiž stala parodie na studenou válku, protože Francouzi vypadli a zůstali jenom Američani a Rusové. Čili jsme si tak trochu oddechli.

Stejně jako Miloš Zeman doufáte, že se do příštího tendru přihlásí víc zájemců, například Jihokorejci?

Pan prezident zřejmě přijímal stejnou delegaci jako já. Tu vedl místopředseda parlamentu Korejské republiky 
a byl v ní i zástupce firmy Kepco, která má zájem se 
u nás prosadit. Tato společnost postavila několik reaktorů v Jižní Koreji, nyní buduje čtyři v Emirátech, zatím nemají licenci pro Evropskou unii, ale třeba se k tomu dopracují. Pokud vím, zájem též projevila čínská firma, ale to zatím nemá jasné obrysy. Uchazečů by určitě mohlo být víc než dva.

Váš předchůdce Martin Kuba hovořil o tom, že kolem roku 2030 by výroba elektřiny z jádra měla tvořit až 50 procent české výroby. Je toto číslo vzhledem k předpokládanému útlumu uhelné těžby reálné?

Jeho představa vycházela 
z toho, že budou fungovat dva nové temelínské bloky. Pokud se přikloníme k postupné výstavbě, vyjde to asi na menší podíl. Tendence je nicméně příznivá k vyššímu zastoupení jádra, než jaké je dnes. Na vládě zazněl jeden jediný hlas, který zpochybňoval jadernou orientaci ČR. Jiná věc je, že aktualizace naší energetické koncepce vyšla na úplně nejhorší moment, neboť Evropská komise a parlament se budou o směřování evropské energetické politiky bavit až na konci roku. A bylo by divné pracovat v Česku na něčem bez ohledu na to, co vymyslí Evropa. Aby toho nebylo málo, až po tomto datu proběhne 
v Paříži světová konference, na níž bude evropská představa konfrontována s jinými velkými ekonomickými hráči. Už neplatí, že Evropa nastaví nějaké standardy a všichni ostatní to po ní opakují.

Vy věříte, že státy EU jsou schopny se dohodnout a položit na stůl závaznou koncepci energetického rozvoje, tedy směřování na jádro, obnovitelné zdroje, eventuálně břidlicový plyn?

To v žádném případě. Teď to vypadá, že hlavním cílem bude snižování emisí skleníkových plynů o 40 procent 
v roce 2030 oproti roku 1990. My bychom byli rádi, aby na tom ty cíle skončily, ale bohužel existuje snaha protlačit k tomuto datu podíl obnovitelných zdrojů energie na 27 procent, což je pro nás nedosažitelné. Naštěstí i Němci říkají, že národní cíle by mohly být nižší. Nám to vychází na nějakých 17 procent, a to ještě za poměrně velkých nákladů. Máme obavy, aby tam nebyly nějaké skryté platby pro ty, kteří nebudou dosahovat požadovaného procenta vůči těm, jež ho budou přeplňovat. Druhý problém, který řešíme, se týká toho, že elektřina vyrobená 
z klasických nebo jaderných zdrojů těžce soutěží s bohatě dotovanou větrnou či solární energií. Koneckonců proto se zastavila dostavba Temelína.

Resort průmyslu a obchodu má co do činění i s dalším oblíbeným tématem hlavy státu – ekonomickou diplomacií a otevíráním dveří českým výrobcům na zahraniční trhy. Na konferenci, která se ohlížela za 25 roky české ekonomiky, se ale významní byznysmeni nechali slyšet, že vlastně státní pomoc ani nepotřebují. Jak to tedy je?

Jsem přesvědčen, že potřebují. Když se bavíme o zahraničním obchodu, má to dva okruhy. Jedním je trh EU, kde se v podstatě klasická podpora exportu provozovat nedá. Ta směřuje především mimo evropský trh 
a hraje v ní velkou roli Česká exportní banka. Naše fungování v rámci EU je nicméně velmi důležité, protože tam se tvoří pravidla. A zdůrazňuji, že na tento trh směřuje 81 procent českého vývozu. Přínos státu je v tom, že pomáhá odstraňovat překážky pro fungování jednotného trhu a snaží se, abychom v budoucnu platili eurem.

O jednotnou měnu čeští exportéři stojí hodně. Platí pro přijetí eura termín, o němž jste naposledy hovořil, tedy roky 2019–2021?

Ano, o euro se budu osobně zasazovat. Ten horizont je ovšem jen indikativní cíl, protože ještě neexistuje pevná cestovní mapa. Ve středu jsme měli na vládě besídku 
s panem viceguvernérem ČNB Tomšíkem o tom, jak rychle musíme plnit strukturální deficity, což je další problém. Než se stanoví definitivní termín přijetí eura, musí se odečíst minimálně dva a půl roku, kdy je nutné vstoupit do ERM II, v němž se kurz měny musí udržovat 
v povoleném fluktuačním pásmu. To je páté přístupové kritérium, které jsme se ještě ani nepokusili splnit.

Druhým okruhem jsou mimounijní trhy, kde je pomocná role státu daleko větší.

Jistě, na nich je všechno složitější, jsou tam tarifní
i netarifní bariéry, daleko větší rizika. Takže pomoc státu především pro menší firmy, které by nemusely unést transakční náklady, je v tomto případě daleko relevantnější.

Pokud ovšem nejde o pomoc CzechInvestu či CzechTradu, které prezident Miloš Zeman nazval impotentními.

Byl jsem v sobotu s panem prezidentem v Lánech, kde jsme si vyjasnili, že nemá nic proti tomu, aby se aktivizovalo fungování CzechInvestu a obnovilo jeho zastoupení na klíčových místech. Miloš Zeman měl jakousi negativní zkušenost s jedním pracovníkem CzechInvestu při návštěvě Izraele koncem minulého roku a nějak mu to zůstalo v paměti. Ale vysvětlili jsme si, že to je užitečná agentura, která se snaží o viditelné výsledky.

Čeká vás také zásadní rozhodnutí v oblasti surovinové koncepce. Ve vzduchu visí především otázka České rafinérské, jejíž polský vlastník PKN Orlen tlačí na vstup českého státu do této ztrátové společnosti 
a prodej podílů v ziskových strategických podnicích Čepro 
a Mero. Jak jsou jednání daleko?

Problém je především v tom, že PKN Orlen do českých rafinérií příliš neinvestuje. Nejde o akutní věc, ale pokud by to pokračovalo, hrozilo by uzavření některé 
z rafinérií pro zastaralost. To bychom nechtěli připustit. Dostali jsme nějaký návrh od PKN Orlen a budeme o tom diskutovat v rámci několika resortů.

Vaše stanovisko ohledně Čepra a Mera je jaké? Měly by se stát součástí nějakého holdingu?

Ten návrh vidím docela skepticky, protože jestli by šlo jen o vložení těchto dvou podniků do holdingu s PKN Orlen, vyřešilo by to z našeho pohledu pouze ztrátovost České rafinérské, ale je otázka, co by z toho měl český stát. Pokud by mělo dojít k podobné dohodě, musela by existovat velmi podrobná akcionářská smlouva.

Sazby daně z přidané hodnoty (DPH) mají být od roku 2015 tři, ta nejnižší desetiprocentní na léky, knihy, nenahraditelnou dětskou výživu a pleny. Podle MfD jde o návrh konvergenčního programu pro Evropskou unii. Vy už jste se na podobě DPH shodli?

Jsem poněkud zaskočen tím, co napsaly noviny pana Babiše, protože podobné dohody o DPH si nejsem vědom (na následné koaliční radě ve středu večer se na třetí sazbě politici dohodli – pozn. red.) 
I když ponechám stranou třetí sazbu, tak jsme se zatím nedomluvili ani na snížení základní a nižší sazby DPH (dnes je 21 a 15 procent – pozn. red.). Při všech debatách, u nichž jsem byl, ANO a lidovci tvrdili, že chtějí vrátit sníženou sazbu na deset procent. My jsme říkali, výborně, to není špatný nápad, patnáctiprocentní sazba skutečně není konkurenceschopná vůči okolním zemím, ale povězte nám, čím nahradíme výpadek 40 miliard korun ve státním rozpočtu. A to oni neuměli.

Proto asi nyní ministr financí navrhuje sníženou sazbu jen 14, nikoli deset procent.

I to by byl výpadek. Je to takový svérázný způsob vyjednávání.

ČSSD tedy na nic takového nekývla?

Ne. Jde o nějaký koncepční materiál ministerstva financí, který jakoby mimochodem sděluje, jak si představuje sazby.

Nicméně v něm počítá se zachováním stávající 19procentní daně z příjmu právnických osob a není v něm ani slovo o sektorové dani pro banky, energetické či telekomunikační firmy. Jedinou změnou oproti dnešku je, že z tzv. solidární sedmiprocentní daně pro lidi s příjmy nad sto tisíc korun se stane druhé daňové pásmo. Jak to bude 
s živnostníky? Počítáte se snížením 60procentního výdajového paušálu či se zvýšením sociálního pojištění u OSVČ?

Snížení paušálů je zakomponováno i v materiálech ministerstva financí, akorát se tam občas objeví příjmový strop dva miliony, jindy zase 1,2 milionu. Já si myslím, že by tam měl být milion.

Nikoliv sto tisíc, jak někdy zaznívá od odborářských expertů?

To je příliš extrémní, tak nízký ho nemají ani na Slovensku, kde je strop nějakých 10 tisíc euro.

Takže daně při sestavování rozpočtu na příští rok nebudou hrát žádnou roli?

Zruší se pouze superhrubá mzda a zavedení jednotného inkasního místa k 1. lednu 2015. To jsou fiskálně neutrální zásahy. Převedení solidární přirážky do druhého daňového pásma by mohlo vynést zhruba miliardu, záležet ovšem bude na nastavení té daně.

Kromě toho tedy lidé i firmy mohou počítat pro rok 2015 se stejným zdaněním jako letos?

S jinými pohyby příliš kalkulovat nelze. Čas běží, daňové změny jsou poměrně dlouhým procesem. Nehledě na to, že na nich není politická shoda, a tak se dají dost těžko realizovat. Ne náhodou ministr financí Babiš vymýšlí nejrůznější fígle nedaňového typu na zvýšení příjmů státního rozpočtu. Ten poslední byl o stoprocentní dividendě ČEZ ve prospěch státní kasy.

JAN MLÁDEK• Narodil se 1. června 1960 v Jindřichově Hradci.
• Vystudoval obor ekonomie na Vysoké škole ekonomické a matematiku na Karlově univerzitě, 
v letech 1984–1989 pracoval 
v Prognostickém ústavu, získal titul CSc.
• Po listopadu působil jako ředitel Českého institutu aplikované ekonomie, v letech 1999–2001 byl prvním náměstkem ministra financí a viceguvernérem Mezinárodního měnového fondu pro Českou republiku.
• V Paroubkově vládě zastával funkci ministra zemědělství.
• Je podruhé ženatý, má pět dětí.

Citáty:

„Snížení paušálů je zakomponováno 
i v materiálech ministerstva financí, akorát se tam občas objeví příjmový strop dva miliony, jindy zase 1,2 milionu. Já si myslím, že by tam měl být milion."

„Vzniká tady zajímavý problém, neboť pan Bakala se vždycky tvářil, že nepatří mezi loupeživé barony a je čestňácký podnikatel amerického typu. Teď bude mít možnost to prokázat a vrátit zpět do OKD aspoň pět miliard."