Kolik státu ještě „profrčí“ na DPH, než Kalousek napraví chyby, jež neuznává?

ČeskáPozice: Ministerstvo financí navrhlo opatření, jež mají ztížit úniky při odvodu daně z přidané hodnoty. Většina z nich začne platit od příštího roku.

Je to neprofesionální zpráva! Těmito ostrými slovy zhodnotil ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) koncem minulého týdne v pořadu Události, komentáře na kanálu ČT 24 materiál Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), který shrnuje závěry z auditu správy DPH při dovozu zboží ze zemí mimo Evropskou unii. Nedivme se Kalouskově kritickému tónu. Kontroloři odhalili miliardové úniky při odvodech DPH.

Stejně jako ministr financí odmítli zprávu NKÚ i berní úředníci a celníci. Paradoxně ale některá nápravná opatření navržená kontrolním úřadem přijali za svá. Nová pravidla týkající se DPH nyní projednává sněmovna a většina z nich by měla začít platit od začátku příštího roku.

 

Kalouskova klika

NKÚ zveřejnil závěrečnou zprávu z kontroly koncem března letošního roku, jak ČESKÁ POZICE informovala. Dnes bude tento materiál projednávat vláda, již Miroslav Kalousek seznámí se stanoviskem svého resortu. Z dosavadních mediálních výstupů lze očekávat, že kontrolory šetřit nebude.

Spíš by ale měl ministr hovořit o zatraceném štěstí, že se na jeho hlavu nesnesla kritika okamžitě po zveřejnění nálezu, a to vzhledem k závažným informacím, jež zpráva NKÚ obsahuje. Jenže v té době byla pozornost médií téměř bezvýhradně upřena k „telenovele“ odposlechů telefonních hovorů mezi „kolibříkem“ Pavlem Bémem a „mazánkem“ Romanem Janouškem.

Ve zkratce připomeňme, co materiál NKÚ obsahuje. Auditoři zjistili, že mezi roky 2008 a 2010 byl základ daně vykázaný v daňových přiznáních oproti celkové hodnotě zboží, které bylo do Česka dovezeno, výrazně nižší. Kontroloři dospěli k závratné sumě přesahující 445 miliard korun. Z této částky tedy dovozci neuhradili DPH.

Do konce roku 2004 byla DPH vyměřována i vybírána celními orgány při propuštění zboží do celního režimu. Zjednodušeně řečeno, když dovozce nezaplatil DPH, celníci zboží nepustili dále. Změna nastala od 1. ledna 2005. Po tomto datu, na základě novely zákona o dani z přidané hodnoty, se odtrhla platba DPH od platby cla a prodloužila se doba mezi okamžikem, kdy bylo zboží dovezeno a kdy nastala dovozci povinnost přiznat daň.

Nejzřetelněji je tato prodleva patrná v případě, že exportér odvádí DPH čtvrtletně – pak má lhůtu na přiznání daně z dovozeného zboží 117 dní. Teprve po uplynutí této doby může finanční úřad začít ověřovat, zda byla zaplacená DPH ve správné výši. Kontroloři také poukazují na to, že ačkoli byly data o dovozu zboží a údaje z daňových přiznání vedeny v elektronické podobě, nebylo zavedeno automatizované porovnání těchto údajů.

„Generální ředitelství cel (GŘC) předávalo finančním úřadům v pravidelných intervalech požadovaná data o uskutečněných dovozech. Nejde ale o jediný zdroj informací pro detekci rizik při dovozech a jediný způsob komunikace mezi celní a daňovou správou. NKÚ se zaměřil při kontrole pouze na prověření využití jednoho zdroje informací, ale vzájemná výměna informací jde přes řadu dalších kanálů,“ uvedl pro ČESKOU POZICI mluvčí GŘC Jiří Barták.

 

Navržená léčba

Kontroloři NKÚ doporučili tři opatření, díky nimž by se mohly daňové ztráty podstatně eliminovat:

propojit databáze daňové a celní správy a zavést automatizované porovnávání údajů;

zrušit čtvrtletní zdaňovací období pro dovozce, kteří jsou plátci DPH;

zajistit daň při dovozu.

NKÚ odhaduje, že by si tím státní rozpočet polepšil o více než deset miliard korun. Jde o konzervativní odhad – nebere totiž v potaz například spotřební daň. Nakonec ale to, zda by se dalo uspořit pět, deset či více miliard, je druhořadé.

Již krátce po zveřejnění zprávy se proti informacím NKÚ ohradilo Generální ředitelství cel spolu s Generálním finančním ředitelstvím (GFŘ). Závěry NKÚ ve společném tiskovém prohlášení zpochybnily. Na svých názorech stále trvají a na tiskové prohlášení z konce března odkazují i dnes. „Závěry kontroly nejsou dle našeho názoru zcela objektivní, v mnohém jsou zavádějící a v některých bodech mají až spekulativní charakter, a proto je nutné jejich takto prezentovanou podobu rezolutně odmítnout,“ píše se ve společné zprávě GŘC a GFŘ.

 

Finanční a celní orgány poukazují na to, že NKÚ nezohlednil fakt, že část zboží, které je do Česka dovezeno, není určeno pro tuzemský trh, ale pro jiné země. Česko je prý jen jakousi vstupní branou do EU. V takovém případě nevzniká povinnost uhradit DPH. Z toho vyplývá, že částka, o kterou se v letech 2008 až 2010 lišil základ daně vykázaný v daňových přiznáních oproti celkové hodnotě zboží dovezeného do Česka, by byla nižší než 445 miliard korun uváděných NKÚ. Korigovaná suma ale v tiskové zprávě uvedena není.

 

Viceprezident NKÚ Miloslav Kala na 445 miliardách v daňovém základu trvá. „To číslo máme verifikováno. Je to číslo, které indikuje, že tam existuje daňový problém. U úniků jsme došli velmi konzervativní metodikou k číslům deset miliard korun,“ tvrdí.

Náměstek ministra financí Ladislav Minčič v Událostech, komentářích potvrdil, že úniky existují. Nicméně k číslům NKÚ se staví rezervovaně. „Těch 450 miliard jsme žádným způsobem nenapočítali. Nesrovnalost v řádu sta miliard jsme tam vůbec nenalezli. Je možné, že dochází k únikům v řádu miliard korun. Deset miliard je podle nás přehnané číslo,“ odhaduje Minčič.

 

Analýza jen pro vnitřní potřebu

Kontrolorům ale dává za pravdu analýza, kterou si nechalo zpracovat celní ředitelství a na niž upozornily Lidové noviny. „Prokázala, že téměř 18 procent dovozu textilu je možné označit jako podhodnocené. Z celounijního hlediska je podhodnoceno minimálně 70 procent dovozu textilu a obuvi do Česka,“ citují Lidové noviny z materiálu, který byl zpracován pro interní potřebu celníků.

Analytici se ve zmíněné analýze zaměřili na dovoz asijského zboží v posledních dvou letech. Zkoumali mimo jiné statistiky z jednotlivých celních ředitelství. „A už při tom narazili na dramatické rozdíly u takzvané průměrné roční jednotkové ceny dovozů, kterou vykázaly regionální celní úřady,“ píšou Lidové noviny. Zatímco na Brněnsku kilogram textilu vyšel na 397 korun, v Plzni to bylo 17 korun. Celníci si jsou vědomi, že firmy, které podhodnocené zboží přivezou, zpravidla rychle zaniknou.

 

Kalousek a jeho resort sice ve slovních proklamacích nález NKÚ – eufemisticky řečeno – relativizují. Scénář k nápravě, který navrhuje NKÚ, ale nerozporují. Právě naopak. Jedním z doporučení NKÚ bylo zavedení elektronického podávání daňových přiznání k DPH. „V novele zákona o DPH, která je v současné době v Poslanecké sněmovně, je navrženo povinné elektronické podávání přiznání k DPH s posunutou účinností od 1. ledna 2014,“ sdělil ČESKÉ POZICI Jakub Haas z tiskového oddělení ministerstva financí.

 

Zmiňovaná novela obsahuje i další opatření, která by měla platit již od začátku příštího roku. Konkrétně jde o:

registraci vlastního bankovního účtu plátce DPH používaného pro podnikatelské aktivity u správce daně a jeho zveřejnění na webových stránkách Generálního finančního ředitelství;

změnu zdaňovacího období – všichni noví plátci DPH budou mít po určitou „zkušební dobu“ měsíční zdaňovací období, teprve poté budou moci odvádět daň čtvrtletně;

označení osob, které neplní své povinnosti vůči státu v oblasti DPH, jejich jména mají být zveřejněna na internetu; 

ručení za nezaplacenou daň příjemcem zdanitelného plnění v případech platby na jiný než registrovaný bankovní účet, při platbách nespolehlivému plátci a při platbách oprávněnému příjemci.

Je jasné, že daňovým únikům nelze zcela zabránit, k některým opatřením by byla nutná souhra celé Evropské unie. Jenže současný systém je k podvodným aktivitám příznivý. Můžeme jen spekulovat, zda jde o záměr, nebo prostě jen laxnost. Kalouskovo ministerstvo nyní přišlo s řadou opatření, která podvody s DPH ztíží. Škoda, že si na financích neuklidili už dřív.

 

Vláda projedná deset závěrů NKÚ. Na jeden má asi osm minut.

Politici by měli začít brát vážně závěry Nejvyššího kontrolního úřadu, který dlouhodobě poukazuje na plýtvání veřejnými prostředky.

láda bude mít ve středu 4. července na své příští schůzi frmol. Na jejím programu je 32 bodů v „kolonkách“ projednání s rozpravou a bez rozpravy, dalších 17 bodů pak v sekci pro informaci. Rozprava se má vést nad deseti kontrolními závěry Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) včetně materiálu o správě daně z přidané hodnoty při dovozu zboží ze třetích zemí, který ukazuje miliardové úniky při výběru DPH.

Ministerstvo financí tento týden konstatovalo, že prezentované závěry NKÚ rezolutně odmítá. Již z toho lze usuzovat, že kdyby se na schůzi vlády odehrávala skutečně důkladná rozprava, projednání jen tohoto bodu by určitě zabralo nějaký čas.

Nejnovější schůze vlády toto úterý 26. června začala v devět hodin ráno, v jednu již odstartovala tisková konference. I příští zasedání kabinetu začne v devět. Pokud se vše odehraje podle stejného scénáře jako tento týden, bude muset vláda stihnout probrat během hodiny osm bodů z „kolonek“ projednání s rozpravou a bez rozpravy.

ČESKÁ POZICE již dříve získala stanovisko jednoho ministerstva – z hlediska této glosy není vůbec důležité, o který resort šlo – ke kontrolnímu závěru NKÚ, jejž vláda projednávala. Stanovisko mělo čtyři strany a obsahovalo krátké shrnutí výsledků kontroly, vyjádření ministerstva a návrh opatření k odstranění chyb, na něž poukazuje NKÚ. Co lze stihnout na jednání vlády, která bude mít na rozpravu o jednom bodu necelých osm minut? Nanejvýš přečíst stanovisko!

Ve výroční zprávě NKÚ za rok 2011 se mimo jiné konstatuje: „Způsob, jakým některé kontrolované osoby nakládají s majetkem a finančními prostředky státu, svědčí o nerespektování jejich odpovědnosti za účelné, hospodárné a efektivní používání veřejných prostředků.“ Nebylo by lepší, kdyby politici místo různých pletich při vybírání kandidáta na funkci prezidenta NKÚ začali brát vážně nálezy tohoto úřadu?

 

Kateřina Menzelová