Korupce Česku škodí víc než běžná kriminalita

CT24: Praha – Korupce škodí naší společnosti více než běžná kriminalita. K tomuto názoru se přiklání celé dvě třetiny respondentů exkluzivního průzkumu pro ČT společnosti TNS Aisa, který proběhl ve dnech 28. 6. – 4. 7. Z výzkumu rovněž vyplývá, že v případě těžké osobní situace by devět procent českých občanů bylo ochotno úplatek nabídnout. Náchylnost českých občanů k úplatkům se pohybuje nad evropským průměrem.

Respondenti si dobře uvědomují, že problém korupce a uplácení je v České republice velmi rozšířený. Podle nich je dopad jednotlivých korupčních afér natolik rozsáhlý, že škodí naší společnosti více než případy běžné kriminality.

Nejvíce vnímají škodlivost korupce oproti běžné kriminalitě voliči nových politických uskupení, konkrétně ANO, Úsvitu a Svobodných, které se právě bojem proti korupci ve svých programech často vymezují vůči tradičním politickým stranám. Naopak škodlivost běžné kriminality oproti korupci nejčastěji zmiňují voliči dlouhodobě působících tradičních stran KDU-ČSL, ODS a ČSSD. 

Škodlivost korupce a kriminality

Peněžní úplatky doktorům nebo policistům považují Češi za nepřípustné, stejně tak zadání zakázky známému bez řádného výběrového řízení z pozice politika či vysoce postaveného úředníka. Korupci ve veřejných zakázkách odsuzují zejména vysokoškoláci a zaměstnanci. Peněžní i materiální úplatky ve zdravotnictví pak o něco více odsuzují lidé se základním vzděláním a ekonomicky neaktivní občané.

Průzkum: Češi vědí o korupci spíše z médií než z běžného života

Pouhých 10 procent Čechů mělo v posledním roce pocit, že od nich je očekáván úplatek. S ohledem na názory Čechů na úplatky v České republice to svědčí o tom, že běžný občan se do situace, kdy by byl vyžadován úplatek, na každodenní bázi nedostává a vnímání zkorumpovanosti se tak spíše odvíjí od mediálních zpráv z vrcholného byznysu a politiky.

Se situací, kdy by byl vyžadován úplatek, se více setkávají lidé ve věku 30–59 let a podnikatelé. V rámci politických preferencí se nejméně setkali se situací, ve které byl očekáván úplatek, voliči KDU-ČSL, ČSSD a Pirátů. 

Češi jsou k úplatkům náchylnější, na Slováky ale nemají

V případě těžké osobní situace by devět procent českých občanů bylo schopných jít cestou předání úplatku. Náchylnost Čechů k úplatkům se pohybuje nad evropským průměrem, což vychází z výzkumu Eurobarometr z loňského roku, kdy se TNS Aisa ptala na ochotu uplácet v oblasti veřejné správy. Podle těchto dat je 19 procent Čechů nakloněno možnosti uplácet, přičemž evropský průměr je 15 procent. Na srovnatelné úrovni s Čechy se nachází například Maďarsko, Rumunsko, ale i Británie, ještě více jsou pak úplatkům nakloněni Řekové (24 procent) a také Slováci (29 procent). 

Možnosti přijmout úplatek jsou více nakloněni muži, lidé do 44 let a podnikatelé/podnikatelky. Rozdíl mezi názory mužů a žen může být způsobený tím, že muži činí častěji rozhodnutí, a tedy se častěji dostávají do situací, kde přijetí úplatku přichází v úvahu. To samé platí i pro skupinu podnikatelů/podnikatelek oproti zaměstnancům či ekonomicky neaktivním. 

Průzkum: Pomůže větší aktivita policie a soudů, nikoliv nové strany

Za nejvíce účinná opatření pro omezení korupce, která vedou k větší transparentnosti politiků a úřadů, považují občané České republiky posílení možností dozoru a postihu (větší aktivita policie a soudů, protikorupční zákony, kontrola zvenčí ze strany nevládních organizací). Mezi opatření, v jejichž účinnost naopak občané příliš nevěří, patří změny samotné politiky "zevnitř", ať už změnou politického systému, výměnou osobností, anebo vstupem nové politické strany na scénu (kde respondenti mohli čerpat z reálné zkušenosti nových politických stran, zejména pak Věcí veřejných, pro něž patřil boj s korupcí a výměna politiků mezi hlavní body jejich programu). 

Názory na efektivitu zmíněných protikorupčních opatření jsou z hlediska pohlaví a věkových skupin respondentů poměrně jednotné. Zajímavé názorové rozdíly lze sledovat u položky "Úplná změna politického systému", u které platí, že čím mladší respondenti jsou, tím spíše ji považují za možné řešení pro omezení korupce. Nejmladší věková skupina (18–29 let) pak také více věří v personální změny mezi politiky a v sílu hlasu občanů prostřednictvím protestů a petic.

Z hlediska nejvyššího dosaženého vzdělání jsou už názory občanů méně jednotné. Občané se základním vzděláním mají obecně tendenci stavět se k možné efektivitě jednotlivých opatření více skepticky, vysokoškoláci naopak více věří v jejich sílu, zejména pak v oblasti větší informační transparentnosti a protikorupční legislativy. 

Podíváme-li se na občany z hlediska jejich politických preferencí, je zřejmé, že větší informační transparentnost podporují zejména voliči dvou vládních stran KDU-ČSL a ANO. Voliči ANO pak také více věří v účinnost vyššího dohledu a trestů ze strany policie a soudů. Zákonodárné řešení prostřednictvím protikorupčních zákonů pak podporují zejména voliči ČSSD a TOP 09, zatímco v sílu protikorupčních nevládních organizací více věří voliči Zelených společně s voliči ČSSD. K menší náchylnosti nových politických osobností ke korupci se pak logicky nejvíce přiklání voliči malých politických uskupení, ale také KDU-ČSL.