Má vždy smysl oslabovat měnu?

PatriaOnline: Posílení eura, které probíhá od léta tohoto roku, oživilo debaty o výši jeho kurzu. A to zejména ve Francii. Kurz eura leží bezesporu příliš vysoko, pokud ho posuzujeme na základě parity kupní síly. I tak bychom ale měli být opatrní s návrhy na jeho oslabení. Nesmíme totiž zapomínat na následující: 

1. Slabší euro zvyšuje ceny dovozů, včetně komodit. Podle našich výpočtů pak oslabení eura nevede ke zlepšení obchodní bilance eurozóny. 
2. Slabší euro má významný vliv na redistribuci ve prospěch průmyslu a v neprospěch služeb a domácností. 
3. Slabší euro je negativní pro ty země eurozóny, které vyvážejí zejména do eurozóny, příkladem je Řecko a Španělsko. 
4. Vliv expanzivní monetární politiky na kurz je nejistý, což můžeme v poslední době pozorovat u několika zemí. 

Konkrétně odhadujeme, že 10% posílení eura ke koši měn vede k růstu hodnoty exportů eurozóny o 5,5 %, k růstu hodnoty dovozů bez energií o 5,4 % a k růstu hodnoty celkových importů o 6,5 %. Celkově by pak 10% oslabení eura zhoršilo bilanci zahraničního obchodu eurozóny o 0,1 % HDP. Došlo by ke zvýšení konkurenceschopnosti průmyslu podobně jako v letech 1999–2001, domácnosti by ale pocítily rostoucí ceny dovozů (jako v letech 1999–2001, v roce 2005 a v roce 2011). Oslabení eura tak v podstatě představuje transfer od domácích služeb a domácností směrem k průmyslu a službám zaměřeným na export. Jde tedy o „industriální“ přístup k politice. 

Oslabení eura pak působí rozdílně na jednotlivé země měnové unie. Více prospívá těm, které mají větší exporty do zbytku světa mimo eurozónu a nižší dovozy ze zbytku světa. Z oslabení společné měny by tak nejvíce těžilo Německo, Itálie a Irsko. Negativní dopad by naopak pocítilo Nizozemí, Španělsko a Itálie. První z následujících grafů ukazuje vývoj a současnou výši vývozů mimo eurozónu u Německa, Francie, Španělska, Itálie a Nizozemí (jako podíl na HDP). Druhý graf ukazuje stejným způsobem vývoj dovozů ze zbytku světa mimo eurozónu: 

Německo tedy vyváží do zbytku světa mimo eurozónu zboží a služby, jejichž hodnota odpovídá 26 % HDP, jeho odpovídající dovozy ale dosahují jen 20 %HDP. U Itálie představují exporty 16 % HDP importy 13 % HDP, u Irska je to 33 % HDP u vývozů a 23 % u dovozů. Hodnota dovozů Španělska ale hodnotu vývozů mimo eurozónu převyšuje a dopad eura by tak u něj byl negativní. Podobně je tomu v případě Nizozemí.