Mostecká, Rampula a „nový únor“

Aktualne: Mostecká uhelná společnost byla privatizována v rámci druhé vlny kuponové privatizace. Stát si původně chtěl ponechat zhruba 51 % akcií, ale pak ještě 5 % rozdal obcím, takže státu zbyl podíl 46 procent. Podle záměrů Fondu národního majetku se tím mělo dosáhnout dobré spolupráce mezi obcemi a podnikem.

 

Jak vypadala akcionářská struktura po privatizaci? Stát měl majoritu, dalšími největšími akcionáři byly investiční fondy a obce. V případě Mostecké uhelné měl fond Komerční banky 20 % akcií. Ten také dosadil do managementu generálního ředitele Antonína Koláčka.

 

Co je úkolem manažerů? Pečovat o co největší prospěch pro akcionáře. Největším akcionářem byl stát. Rozptýlení držitelé investičních kuponů byli zcela neschopní kontrolovat management, pro obce to platilo zrovna tak. Jinými slovy: pokud si manažeři dosazení fondy dokázali ochočit zástupce státu, nikdo je nehlídal. 

 

Tak se manažerům naskytla fantastická příležitost. Když pod pokličkou vyvedou peníze firmy ven, např. jako půjčky do jiných firem, a ty za ně začnou nakupovat akcie „jejich“ podniku, můžou získat majoritu a stát se vlastníky. 

 

To se také začalo v masovém měřítku dít. Najednou se okolo MUS objevily firmy, které skupovaly akcie za ceny, které rostly do závratných výšek, jakmile se začala blížit šance, že majorita je blízko. To se začalo dít za vlády Václava Klause. V případě Mostecké uhelné existovalo veřejně publikované podezření, že akcie skupuje management. Buddhista Antonín Koláček, generální ředitel Mostecké uhelné společnosti, zcela nebuddhisticky zatloukal: Cituji: "Appian Group, o níž jsme si sehnali informace, mi částečně dává naději, že jde o minimálně střednědobého investora, který ví, proč do MUS vstoupil," prohlásil tehdy Koláček. Přitom Appian Group byla firma, kterou sami manažeři ovládali.

 

Když se v dubnu 1998, za vlády Josefa Tošovského, Fond národního majetku pokusil odvolat management, bylo už pozdě. Hřebík do rakve majority státu zarazily obce: akcie města Most prodal vlivný sociálně-demokratický poslanec Hojdar, starosta Mostu. Pomáhal pak přemlouvat i ostatní obce, aby svoje akcie také prodaly.

 

Na valné hromadě se ukázalo, že stát už ve společnosti nemá majoritu. Neprosadil ani jedno opatření, které navrhoval. Vedlo to k velmi rozčílené reakci vysokého zástupce Fondu Boráka: obvinil management, že stojí za skupováním akcií. V novinách se před tím objevila zpráva, že se o společnost zajímá Bezpečnostní informační služba: Nevedlo to k výsledku. Když se předseda Fondu Češka dověděl, že stát ztratil majoritu, nechal vyhodit stálého zástupce Fondu v Mostecké Jiřího Valtra. Co se s ním stalo? Zůstal v Mostecké.

 

V srpnu roku 1998, o prázdninách, teď už Zemanova vláda prodala 46 % státní podíl za 650 mil. Kč další z nastrčených firem Investenergy SA. Vláda prý byla pod tlakem, že bude nucena svůj podíl prodat ještě o sto milionů levněji v rámci povinného výkupu menšinového podílu. To je ovšem Kproblematické tvrzení. Po roce 1996 byli menšinoví akcionáři slušně chráněni. Zato Antonín Koláček měl se špičkami ČSSD velmi dobré vztahy. Ať to bylo jakkoliv Manažeři se stali vlastníky víc než 96 procent akcií MUS. Dokonáno jest, chudí manažeři se „zázrakem“ převtělili v bohaté miliardáře. MUS prodali za deset miliard panu Tykačovi. Některé zdroje dokonce uvádějí, že Tykač celkem zaplatil 20mld Kč. Co myslíte, předvedli tím, že dobře vykonávali „podle zákona jim uloženou nebo smluvně převzatou povinnost opatrovat nebo spravovat cizí majetek,“jak praví § 255 tehdejšího trestního zákona? Já bych řekl, že ne. Přece kdyby prodali státní podíl na férovku musel by stát dostat aspoň 4,5 mld. Dostal nejméně o 3,9 mld Kč méně.

 

Co na to nedávno odvolaný a zpět instalovaný vrchní pražský státní zástupce Rampula? Prohlásil v rozhovoru pro Mladou frontu Dnes, že k žádnému trestnému činu nedošlo, že kupování akcií nebylo trestné, možná neetické, protože manažeři peníze, které na ovládnutí podniku použili, zase vrátili. Předvedl tím, že byl skutečně mužem na svém místě – tedy aspoň z pohledu lidí, kteří se podíleli na rozebrání národního hospodářství. Podle dr. Rampuly činnost managementu, který znehodnotil státní podíl v Mostecké cca o 3 - 4 miliardy, nebyla trestná! Přitom za to manažeři mohli jít až na 8 let do vězení! Rampula nemohl lépe doložit, proč do své funkce neměl být nikdy jmenován.

 

Ovšem právě proto má i své mocné přímluvce. Manažeři, kteří zprivatizovali MUS, poslali nedávno médiím otevřený dopis:

„ Vážený, dočasně pověřený vrchní státní zástupče Mečle, 

se značným znepokojením v posledních dnech sledujeme Vaše veřejná vyjádření, která se týkají osob a událostí spojených s privatizací Mostecké uhelné společnosti. Svými výroky se snažíte ve veřejnosti vyvolat mylný dojem, že za nepřipojením se České republiky ke švýcarskému trestnímu řízení v kauze privatizace MUS stojí průtahy a nečinnost na straně Vašich předchůdců ve vedení Vrchního státního zastupitelství v Praze. 

Dobře víte, že tomu tak není. Skutečný důvod, proč se Česká republika nepřihlásila o miliardy na zablokovaných účtech ve Švýcarsku, je zcela jiný. Opakované a třikrát uzavřené vyšetřování vedené s přestávkami od roku 1998 na české straně neodhalilo žádnou škodu, o kterou by se stát mohl legitimně přihlásit. Na této situaci nemohou nic změnit ani tzv. nové skutečnosti ze Švýcarska. Je to právě švýcarská žaloba, které chybí poškozený a která jej proto zoufale hledá v ČR“.

 

Z tónu dopisu je cítit přesvědčení autorů, že pro ně právo neplatí. Neschopnost policie i státních zástupců vydávají za důkaz své neviny. Švýcarská strana stíhala praní peněz, poškozeného nepotřebuje. Jenom nabídla České republice, aby se přihlásila o miliardy, o které činností managementu přišla.

 

Uvidíme, co se bude dít. Premiér Nečas má nejméně dvě možnosti: Buď se postaví za Rampulu, protože fungující státní zastupitelství je noční můrou pro mnoho jeho spolustraníků. Pak s trochou nadsázky zažijeme nový vítězný únor. Jenže teď nezvítězí pracující lid, ale finanční skupiny z divokých devadesátých let.Koncentráky nebudou, jenom konec naděje na fungování práva a omezení korupce. Účet dostane ve volbách: ODS je prohraje a Nečas stejně padne Nebo se postaví za Pospíšila, Zemana a Mečla, a bude se snažit zachránit pověst sebe i ODS. Obávám se, že to není moc pravděpodobné.

VÁCLAV ŽÁK - Psáno pro ČRo6