Napříč Evropou mrzne, až praští. Zemřelo už padesát lidí

31.01.2012 07:56

MFDnes: Silné mrazy zasáhly nejen Česko, ale i řadu dalších míst Evropy. Sousední Polsko hlásí nejchladnější den letošní zimy, mráz si tam vyžádal už dvanáct obětí. Na Ukrajině umrzlo už osmnáct lidí. Z Bulharska, Srbska a Itálie bylo hlášeno silné sněžení, na mnoha místech padly teplotní rekordy. Mrazivo je i na Slovensku.
V Polsku v pondělí meteorologové zaznamenali rekordní mráz minus 27 stupňů Celsia ve vesničce Stuposiany, která leží na jihovýchodě země v pohoří Bieszczady (Bukovské vrchy).
Kromě dvanácti obětí mrazu zemřelo v Polsku dalších sedm osob na otravu oxidem uhelnatým kvůli špatně seřízenému topení, uvedl polský rozhlas. I s nimi tak počet evropských obětí mrazů přesáhl padesátku.
Velice chladno bylo i na baltském pobřeží. Podle policie na polském území kvůli nízkým teplotám zemřelo už deset lidí.
Ještě horší je situace na Ukrajině. Tamní úřady hlásí už osmnáct obětí velkých mrazů za poslední tři dny. Teploty zde klesají k minus 16 °C přes den a až k minus 23 °C v noci.
V pondělí muselo kvůli omrzlinám a podchlazení vyhledat pomoc lékaře na pět set lidí, píše agentura AP. Země už proto připravila patnáct set vyhřívaných stanů, kde nabízí jídlo lidem bez domova.
Mráz si podle informací AFP vyžádal ve východní Evropě již 22 obětí, od počátku zimy pak již celkově 46 mrtvých.
 

Mrazy na Slovensku i v Srbsku
Tuhé mrazy panují také na sousedním Slovensku, zejména na severu a východě země, kde v pondělí ráno teploměry ukazovaly mezi minus 15 a minus 22 stupni Celsia.
ž i zde si počasí vyžádalo první oběť: podle záchranářů podlehl podchlazení muž v Nižné Šuňavě poblíž Popradu. Meteorologové kvůli chladnému počasí vydali výstrahu prvního stupně.
Na západě Srbska zemřeli ze soboty na neděli tři lidé a přívaly sněhu zde zasáhly dopravu a přerušily dodávky elektřiny.
Devětačtyřicetiletou ženu nalezli mrtvou silničáři, když odklízeli sníh v regionu Valjevo asi 80 kilometrů od metropole Bělehradu. Dva muži přišli o život ve stejném regionu, jeden byl nalezen blízko svého domu, další umrzl ve svém domě.
Sněžení už ustalo, ale přetrvávají velmi nízké teploty, které ve středním Srbsku klesají až na minus 20 stupňů Celsia.
Bulharsko hlásí největší zimu za posledních 50 let
V Itálii husté sněžení zastavilo dodávky elektřiny pro asi 9 tisíc lidí zejména v Alessandrii a Asti. Vrstvy nového sněhu zkomplikovaly dopravu a italská média hlásila, že školy v Turínu zůstaly zavřené.
Rekordní mrazy hlásí rovněž bulharská metropole Sofia a dalších patnáct bulharských měst. Teploty pohybující se okolo minus 20 stupňů zde zaznamenali naposledy před 50 lety, informovala agentura DPA.
Velmi nízké teploty naměřili i meteorologové v Německu, kde se největší mrazy očekávají od středy. Podle serveru Welt Online se lidé musejí připravit na teploty minus 25 až 30 stupňů.
Jak připomíná agentura APA, minulou zimu mrzlo podobně silně, zejména pak v prosinci. S mrazivým počasím počítají meteorologové až do konce týdne.

Mráz jde z Ruska
Za veliké mrazy podle odborníků může oblast vysokého tlaku vzduchu nad severem západní Sibiře. Kvůli ní pak z Ruska na západ proudí studený vzduch. Na samotné Sibiři panují teploty okolo minus 45 stupňů, v noci to bylo i minus 54 stupňů. Školy zde zůstaly zavřené a energetické firmy hlásí rekordní spotřebu plynu. Podle agentury Interfax to jsou denně dvě miliardy kubických metrů, což je srovnatelné s roční spotřebou Bulharska.

Nejtužší zima byla v Česku čtyřicetistupňová, v Evropě naměřili až -55
Až půjdete ráno do práce ve dvacetistupňovém mrazu, může vás hřát, že v minulosti bylo mnohem hůře. Přestože se mohou v následujících dnech teploty propadnout i pětatřicet stupňů pod nulu, české teplotní rekordy budou atakovat jen stěží. O světových ani nemluvě.
Absolutní teplotní minimum je totiž už víc než osmdesát let staré. "Nejnižší minimální teplota vzduchu -42,2 °C byla naměřená 11. února 1929 v Litvínovících u Českých Budějovic," řekla iDNES.cz klimatoložka Anna Valeriánová z Českého hydrometeorologického ústavu.
V ten samý den naměřili -40 i ve Valašském Meziříčí a o tom, že byla zima v roce 1929 krutá, svědčí i to, že z ní pochází i nejchladnější březnový den s -31,6 stupně, rovněž ve Valašském Meziříčí.
Nejchladnějším lednovým dnem pak byl šestnáctý leden 1893, kdy v Náchodě u Tábora teplota spadla na rovných 36 pod nulou.
Vůbec nejstudenější zimou od roku 1961, odkdy mají klimatologové ověřená data, byla hned ta následující - 1962 až 1963. Průměrná teplota byla podle Valeriánové -7 stupňů a leden 1963 zároveň nejchladnějším měsícem od roku 1961 s průměrnou teplotou -8,8 stupně, tedy o šest stupňů nižší, než je obvyklý průměr.
Za posledních jednapadesát let byla nejnižší ověřená teplota -33,5 stupně naměřená na Horské Kvildě 24. ledna 2004. Jen o půl stupně tepleji bylo 7. ledna 1985 v Lenoře. V posledních letech drží rekord 27. lednový den roku 2010, kdy na Rokytské slati naměřili 32,6 stupňů pod nulou.
Proti světovým extrémům jsou však česká čísla nicotná. Asi nepřekvapí, že nejnižší zaznamenaná teplota vůbec byla naměřena v Antarktidě, a to -89,2 °C v červnu 1983. V Asii vede -67,8 °C ze dne 7. 2. 1892 z ruského Verchojansku, v Evropě naměřili v Ust Šugoru v Rusku -55 stupňů. Pro zajímavost, v Africe je rekordní teplota -23,9 °C z Maroka z roku 1935.

Mrazové kotliny plní studený vzduch, mrznout tu může i v létě

Meteorologové varují před arktickými mrazy, zejména v takzvaných mrazových kotlinách, kde může být až 35 stupňů pod nulou. Je jich v Česku celá řada. Jsou to místa, kam stéká a hromadí se studený vzduch, který ani slunce, ani vítr nepromíchá s tím teplým. Mrzne tu občas i v létě.
"Mrazové kotliny jsou místa, kam z důvodů terénních nerovností, tedy toho, že se jedná o nějaký kotel, údolí nebo zploštělé údolí, stéká studený vzduch, který je těžší než teplý. Studený vzduch zalije údolí, a protože v zimě nemá slunce tak velkou sílu, nepromíchává se s teplejším vzduchem, který je výše," vysvětluje meteoroložka a redaktorka zpráv o počasí Alena Zárybnická.
"A je tu ještě jeden důvod: dno kotliny je chráněno před větrem, i proto tam studený vzduch zůstává téměř bez pohybu mnoho dní," dodala.
Mrazové kotliny se ale zdaleka neprojevují jen v zimě. Mrznout tu může i v červenci nebo v srpnu, zejména za jasných a klidných nocí.
"Na stanicích Jizerka nebo Jezerní slať byly v posledních pěti letech zaznamenány i v srpnu teploty pod -5 °C, přičemž šlo o teplotu ve výšce dva metry nad zemí, nikoli o pouhý přízemní mráz," uvedl meteorolog Pavel Jůza.
Právě Jizerka nebo Jezerní slať patří k mrazovým kotlinám, kde má Český hydrometeorologický ústav měřící stanice. Mezi další patří stanice Šindelová v Krušných horách nebo Rokytská slať a Horská Kvilda na Šumavě.
Meteorologové se shodují, že mrazových kotlin je v Česku celá řada. "Kdo se tam přestěhuje, pořídí si tam zahrádku nebo tam jenom na letním vandru přespí pod širákem, pozná, že ani možnost letních mrazů na našem území nelze úplně ignorovat," podotkl Jůza.