Osm zemí eurozóny by dnes kvůli deficitu nemohlo přijmout euro. Česko kritérium splňuje

Deficity veřejných financí v eurozóně a celé Evropské unii byly v loňském roce na úrovni tří a 3,3 procenta. Proti roku 2012 se tedy snížily, tehdy byly 3,7 procenta a 3,9 procenta.

 

I tak ale deset zemí EU, z nichž osm je členy eurozóny, překročilo tříprocentní hranici. Jednalo se nejen o Slovinsko, Řecko, Irsko a Španělsko, jejichž problémy jsou dlouhodobě známé, ale také o Británii, Kypr, Chorvatsko, Portugalsko, Francii a Polsko. 

 

Pokud by tedy nyní chtěly začít platit eurem, takzvaná maastrichtská kritéria by jim to kvůli vysokému deficitu nedovolila.

V loňském roce z unijních zemí jen Lucembursko zaznamenalo přebytek veřejných financí, i když jen na úrovni jedné desetiny procenta HDP. Německo hospodařilo v podstatě vyrovnaně a nejmenší deficity byly zaznamenány v Estonsku, Dánsku, Lotyšsku a Švédsku.

Naopak Česká republika po letech tuto podmínku pro přijetí eura splnila. Český vládní deficit činí 1,5 procenta a zadlužení 46 procent HDP, uvedl evropský statistický úřad Eurostat. Od roku 2012 si tedy z deficitu 4,2 procent výrazně polepšila a poprvé od roku 2008 se dostala pod tříprocentní hranici, kterou požadují takzvaná maastrichtská kritéria pro přijetí eura.

 

Český statistický úřad na počátku měsíce uváděl údaj 1,44 procenta a také letos vláda počítá s deficitem pod požadovanými třemi procenty HDP.

 

Zadlužení nadále roste

 

Ačkoli deficit celkově klesl, vládní dluh naopak vzrostl. V zemích platícím eurem byl jeho poměr k hrubému domácímu produktu (HDP) 92,6 procenta, v celé EU 87,1 procenta. O rok dříve to bylo zhruba o dvě procenta méně.

Nejmenší zadlužení v poměru k HDP na konci loňského roku vykázalo s deseti procenty Estonsko, Bulharsko a Lucembursko se pohybují kolem 20 procent, kolem 40 procent HDP jsou zadlužené Lotyšsko, Rumunsko, Litva a Švédsko.

 

Nejzadluženějšími evropskými zeměmi jsou Řecko, kde dluh představuje 175,1 procenta HDP, dále Itálie, Portugalsko, Irsko, Kypr a Belgie.

 

V loňském roce odpovídaly vládní výdaje v eurozóně 49,8 procentům jejího HDP a výdaje 46,8 procentům. V celé evropské osmadvacítce to bylo 49,1 procenta a 45,7 procenta. Mezi roky 2012 a 2013 v zemích platících eurem i v celé unii poměr vládních výdajů k HDP poklesl a poměr vládních příjmů k HDP se zvýšil.