Poslanec Jakubčík rozbouřil sněmovnu, církev označil za spojence nacistů

20.06.2014 15:13

CT24: Praha - Sociálnědemokratický poslanec Igor Jakubčík se dnes ve sněmovně ostře vyjádřil na adresu katolické církve. Uvedl, že byla za druhé světové války spojencem nacistického Německa a schvalovala vraždy Židů. Jeho projev vyvolal bouřlivé reakce ostatních poslanců, někteří i hlasitě bouchali do stolů. 

Sněmovna dnes projednávala novelu části poslanců ČSSD, která prodlužuje některé lhůty pro posouzení žádostí církví o vydání majetku a pro kontrolu rozhodnutí. Jakubčík reagoval na projev poslance TOP 09 Františka Laudáta. Ten uvedl, že se vládní koalice chová k církvi nemravně: "Poté, co si zažila jak za období 2. světové války, tak zejména za období socialismu v 50. a 60. letech."

Jakubčík poté od pultíku Laudátovi vzkázal, že by si měl nastudoval alespoň základní historické skutečnosti: "Katolická církev za druhé světové války netrpěla. Byla jedním z největších spojenců nacistického Německa. Katolická církev schvalovala odsuny a vraždy Židů. Katolická církev pomáhala nacistickým zločincům při jejich odchodu do Jižní Ameriky. To jsou historická fakta."

Laudát: Jak takovou sprosťárnu můžete vůbec říct

Už během projevu začali někteří poslanci hlasitě bouchat do stolů a vykřikovali, že to není pravda. Poté se jich několik najednou nahrnulo k řečnickému pultíku, kde požadovali přednostní vystoupení. Laudát požádal Jakubčíka o omluvu: "Taková sociální demokracie je pro mě nepřijatelná. Jak takovou sprosťárnu můžete vůbec říct."

Lidovci Ludvík Hovorka a Jaroslav Klaška označili poslancovo vyjádření za nešťastné a neuvážené. Bývalý ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) uvedl, že ke katolicismu se hlásí i předseda ČSSD a premiér Bohuslav Sobotka. Podle Jakubčíkovy logiky se tedy hlásí ke kolaboraci s nacismem. "Vy máte dvě možnosti - buďto se zastřelit, pokud jste součástí takovéto darebné skupiny, nebo můžete dát hlasovat o nedůvěře vládě, ale takovéto výroky nejsou možné," podotkl. Poslanec ANO Martin Komárek označil Jakubčíkovy výroky za ohavnosti a pitomosti. Jako katolík mu ale prý odpouští.

Ludvík Hovorka (KDU-ČSL): "Je neštěstí, když vítězí ideologie nad zdravým názorem a když to propukne v takové míře, jak jsme tady byli svědky. Já bych doporučoval, aby kolega korigoval svoje nešťastné vyjádření, které tady zaznělo s plnou nenávistí."

Jakubčík později řekl, že nemá nic proti současným církvím a kromě určitých drobností ani proti restitucím. "V době totality církve trpěly. Vím to a myslím si, že to byla věc velmi špatná... Moje poznámka směřovala pouze a jedině k období druhé světové války, to je černá skvrna," uvedl s tím, že reagoval jen na jednu poznámku v debatě. Ministr kultury a bývalý kněz Daniel Herman (KDU-ČSL) uvedl, že to chápe jako nějakou omluvu, ale ne zcela vysvětlující. Jakubčíkovy výroky ohledně kolaborace jsou podle něj velmi vzdálené historické realitě.

Dobový postoj církve k holocaustu pomohou osvětlit vatikánské archivy

Podle Jaroslava Šebka z Historického ústavu AV ČR se katolická církev snažila během druhé světové války zachraňovat Židy, kterým hrozily deportace do koncentračních táborů. "Především po roce 1943, kdy došlo k obsazení Itálie německou armádou," uvedl ve Studiu ČT24. Podle židovského historika Pinchase Lapideho tehdy Vatikán pomohl více než 700 000 Židů. "Názory o tom, že církev nějak kolaborovala s nacisty při vyhlazování Židů, jsou naprosto neopodstatněné," dodal Šebek. Jedinou temnou skrvnou na dějinách církve v době války byla podle Šebka věc, která se odehrála v Itálii v letech 1944 a 45. Šlo o pomoc nacistickým válečným zločincům, která se realizovala prostřednictvím sítě, v jejímž čele stál rakouský biskup Alois Hudal žijící dlouhodobě v Říme.

Kontroverzní je i postava papeže Pia XII., kterému bylo vytýkáno, že k nacistickým zločinům nezaujal jasné stanovisko. "Jeho zastánci poukazují na to, že se snažil dávat najevo své postoje prostřednictvím tajné diplomacie. Na podzim roku 1943 se tak například otevřely kláštery pro židovské uprchlíky. Je to ale výrazně sporná postava v dějinách moderního papežství," dodal Šebek. Dobový postoj Vatikánu k holocaustu je stále jednou z kontroverzních epizod katolických dějin. Papež František proto začátkem roku oznámil, že chce dát k dispozici vatikánské archivy právě z této doby, aby se směs faktů, dohadů a mýtů veřejnosti ozřejmila (čtěte více). Pro veřejnost by se mohly otevřít ještě letos nebo příští rok.