Problémové banky pomůže zachránit nová bilionová várka peněz
CT24: Lucemburk - Evropský záchranný fond vyčlení na obnovu evropských bank 60 miliard eur (zhruba 1,55 bilionu korun). Na podobě přímé rekapitalizace bank se dohodli ministři financí eurozóny na zasedání v Lucemburku.
Cílem programu, podle kterého přispěje na záchranu ohrožených bank Evropský fond, je zmírnit další propad států do dluhů. Dle dohody se ale přesto státy budou muset na záchraně svých bank podílet, konkrétně 20 procenty v prvních dvou letech a v dalších letech 10 procenty.
"Je nezbytné získat si důvěru investorů po celém světě. Je nutné, aby měli jistotu v tom, jaká pravidla v Evropě platí," uvedl k podobě nového plánu člen rady Evropské centrální banky Joerg Asmussen.
Fond podle dohody vyčlení 60 miliard eur. Ještě před touto injekcí budou muset přispět taky akcionáři a vkladatelé bank. Konkrétní pravidla v tomto směru teprve vzniknou. Mechanismus se zřejmě rozběhne koncem příštího roku.
Ministři se dohodli, že přímá rekapitalizace může být použita i retroaktivně, tedy pro banky, které se dostanou do potíží před tím, než celý mechanismus vstoupí v platnost. Nebude však mít plošný efekt, ale bude se rozhodovat případ od případu, řekl Dijsselbloem.
Po euru prahne jen čtvrtina podnikatelů
Zavedení eura by nyní uvítala jen čtvrtina českých podnikatelů, jak vyplývá z průzkumu společnosti PwC ČR mezi zhruba stovkou ředitelů a majitelů velkých firem. Proti zavedení eura je polovina dotázaných, zbylá čtvrtina nemá názor či nevidí pozitivní ani negativní dopad.
Dijsselbloem: Kypr musí rychle restrukturalizovat svůj bankovní sektor
Ministři financí eurozóny taky jednali o stížnostech Kypru na přísné podmínky jeho záchranného programu. Jednomyslně ale odmítli zmírnění. Kypr podle nich musí v intenzivním reformním programu pokračovat. "Kyperská banka potřebuje vyvést z problémů co možná nejrychleji. Nejlepší způsob, jak to udělat, je urychleně realizovat naši strategii záchrany finančního sektoru," vysvětlil prezident Euroskupiny Jeroen Dijsselbloem.
Řeckou vládu pak ministři ujistili, že finance na realizaci záchranného programu jsou zajištěny nejméně na nejbližší jeden rok. Například kvůli problémům tamní vlády s omezováním provozu veřejnoprávní televize a rozhlasu.