Rada ČNB: Devizová intervence se protáhne
CT24: Praha - Devizová intervence, která posunula kurz na 27,5 Kč/EUR, pravděpodobně nebude ukončena dřív než na počátku roku 2015. Nové údaje z ekonomiky naopak naznačují, že by k ukončení intervencí mohlo dojít i později. Bankovní rada ČNB se na tom shodla ve čtvrtek 27. března. Podle analýzy společnosti CEEC Research měla intervence negativní dopad na téměř polovinu stavebních společností.
Bankovní rada se shodla, že mírně protiinflační rizika pro odhadovaný vývoj nejsou důvodem pro změnu nastavení měnových podmínek. "Většina členů bankovní rady považovala za důležité ve světle nových informací potvrdit, že hladina kurzového závazku 27 Kč/EUR je vhodně zvolená, neboť kurz na této hladině nadále zajišťuje uvolnění měnových podmínek v potřebném rozsahu," uvádí záznam jednání.
Důvody k udržování kurzu
- Velmi utlumený mzdový vývoj v podnikatelské sféře v závěru loňského roku.
- Změna hladiny kurzového závazku je sice v principu možná, ale vyžadovala by skutečně zásadní a dramatickou změnu podmínek v ekonomice.
Bankovní rada ve čtvrtek 27. března nechala úrokové sazby na historicky nejnižší úrovni. Zároveň potvrdila pokračování intervenčního režimu, podle kterého bude centrální banka držet kurz koruny poblíž 27 Kč/EUR.
Podle prezidenta Hospodářské komory Petra Kužela vnímají čeští podnikatelé devizové intervence dlouhodobě "značně rozporuplně". "Je zřejmé, že intervence mají negativní vliv především na stavební a na malé a střední podniky, které jsou závislé na importu některých materiálů, tedy svých výrobních vstupů," uvedl Kužel.
- ČNB zahájila devizové intervence loni v listopadu s cílem oslabit korunu, ještě více uvolnit měnové podmínky a zabránit poklesu cenové hladiny, tedy deflaci.
- Centrální banka chce zatím držet kurz koruny poblíž hranice 27 korun za euro.
- Hlavní přínos devizových intervencí vidí ČNB v udržení a tvorbě nových pracovních míst a odvrácení ztrát na hrubém domácím produktu, které by byly v případě deflace mnohem větší.
Intervence jako bič na stavební firmy
Devizové intervence ČNB a následné oslabení koruny pocítila téměř polovina stavebních společností. Zdražily se suroviny, materiály i technologie, které firmy nakupují v zahraničí. "Podražil především hliník a ropné výroby. Naopak pozitivní byl dopad zejména na export stavebních prací, jenž je ale pouze marginální (do pěti procent) součástí celkového výkonu stavebnictví," poznamenal ředitel analytické společnosti CEEC Research Jiří Vacek.
Intervence naopak pomohla stavařům, kteří mají zakázky i v zahraničí a jejichž tamní klienti jim platí v eurech. Přesto je 66 procent ředitelů velkých stavebních firem s krokem ČNB nespokojeno. "Nejvíce problematické jsou pro firmy smlouvy uzavřené před listopadem 2013. Jejich rozpočtáři totiž při návrzích kalkulovali se zcela jinými položkovými cenami. Některé firmy mají ve smlouvách doložky o výkyvech kurzů, čímž jsou relativně zajištěné, ale neplatí to pro všechny," uvedl Vacek.