Eurozóna si dává na čas, o Řecku chce rozhodnout až v březnu

14.02.2012 12:41

ČT24: Atény – Další odklad čeká stvrzení druhého záchranného balíčku pro Řecko. Podle deníku Financial Times (FT) hodlá eurozóna se schválením další pomoci pro Řecko počkat až na následující summit EU, který se uskuteční 1. a 2. března v Bruselu. Mimořádnou schůzku ministrů financí eurozóny odvolal v úterý, tedy den před jejím konáním, šéf spolku Jean-Claude Juncker. Podle něj Řekové zatím nesplnili všechny požadované podmínky, aby jim eurozóna mohla stotřicetimiliardovou půjčku definitivně potvrdit.
Dle právníků však váhání zemí platících evropskou jednotnou měnou, které zrušily na dnešek naplánovanou schůzku ministrů financí, velmi vážně ohrožuje plány na zapojení soukromých věřitelů do záchrany jihoevropské země, píše FT. Podmínky pro uvolnění druhého záchranného úvěru může Řecko splnit ještě do pondělní schůzky ministrů financí, jak dnes uvedl Jörg Asmussen z ECB.
List cituje z pracovního dokumentu, který koluje v takzvané pracovní skupině eurogroup, již tvoří představitelé ministerstev financí národních států. Ten uvádí, že by restrukturalizace řeckého dluhu ve výši 200 miliard eur se zapojením soukromého sektoru měla začít již tento pátek a skončit do konce února. Vše by se mělo odehrát v době, kdy eurozóna ještě neschválila a do začátku března nejspíš ani neschválí další půjčku 130 miliard eur.
Pokud se nezapojí eurozóna, nepustí žilou možná ani soukromí věřitelé
Přesto však před podobným vývojem varuje eurozónu řada právních posudků. Podle nich bez schválení dodatečné pomoci může celá restrukturalizace řeckého dluhu se zapojením soukromých věřitelů selhat.
"Očekávali bychom, že tato nejistota sníží šance, že nabídka (soukromým věřitelům na výměnu stávajících řeckých dluhopisů za nové) uspěje. Řecko by totiž ve skutečnosti věřitele žádalo, aby nechali své řecké dluhopisy zablokovat na dobu tří týdnů, aniž by měli záruku, že Řecko bude schopno dostát svým závazkům," píše se v posudku newyorské poradenské firmy Lazard. Ten dále mluví i o tom, že Řecko bez odsouhlasení pomoci od členských států eurozóny nebude schopné věřitelům nabídnout náhradu za dluhopisy ze záchranného fondu eurozóny (EFSF).
Řečtí politikové se potýkají s celou řadou frustrací. Vládu sužují neobvykle silné protesty, předvolební taktizování, rebelie vládních poslanců a k tomu i nekompromisní postoj Bruselu. Tomu nestačí dosavadní záruky řeckých stran, že schválené škrty budou skutečně provádět. "Zatím jsem neobdržel požadované politické záruky od lídrů řeckých koaličních stran o naplňování programu," řekl šéf euroskupiny ministrů financí Jean-Claude Juncker.
Důvěru ve schopnost Řecka dostát svým závazkům podle FT ztrácí především Německo, Nizozemsko a Finsko: "Přibližujeme se bankrotu. Německo, Finsko a Nizozemsko ztrácí trpělivost."

Řecko musí splnit všechny podmínky, nebo odejít z eurozóny

Washington – Kdyby Řecko nesplnilo všechny podmínky, které stanovila Evropská unie a Mezinárodní měnový fond výměnou za druhou pomoc, vedlo by to k tomu, že by zadlužená země musela opustit eurozónu. Prohlásil to lucemburský ministr financí Luc Frieden. Jenže Řekům se, zdá se, do úspor příliš nechce. Nedělní schvalování úsporného balíčku provázely bouřlivé protesty, které změnily centrum Atén ve válečnou zónu. Předpokládaný vítěz dubnových voleb kromě toho řekl, že po svém nástupu k moci vyjedná pro Řecko lepší podmínky.
Řecko nemá na vybranou a musí šetřit, zaznívá stále častěji z Evropské unie. I podle lucemburského ministra financí teď má karty v rukou Řecko. Tamní politici a občané si musí uvědomit vážnost situace a snažit se dodržet podmínky stanovené mezinárodními partnery. Jinak budou muset eurozónu opustit.
"Stále si myslím, že uděláme, co bude v našich silách, abychom udrželi eurozónu pohromadě. Ale znovu, klíč dnes leží v Řecku," zdůraznil Frieden po setkání s americkým ministrem financí Timothym Geithnerem.
Luc Frieden: "Kdyby řečtí občané nebo řecká politická elita nesplnili podmínky, kdyby to neudělali, myslím, že by sami sebe vyloučili z eurozóny. Dopad na ostatní země je nyní méně důležitý než před rokem."
Jenže požadované úspory Řecko bolí. Nový program počítá například se snížením minimální mzdy o 22 procent a klesnout by měly také penze. Rozsah dodatečných škrtů, jež jsou podle vládního návrhu rozloženy na tříleté období 2012 až 2014, odpovídá zhruba sedmi procentům ročního hrubého domácího produktu zadlužené země. To nejspíš Řecko, které načíná už pátý rok hospodářského propadu v řadě, dál přidrží v recesi. Zemi navíc trápí vysoká nezaměstnanost. S 21 procenty lidí bez práce už Řecko dohnalo Španělsko, mezi mladými lidmi míra nezaměstnanosti dokonce přesahuje 50 procent.
Chceme přehodnotit škrty, ozývá se z Řecka jen pár hodin po jejich schválení
A tak není divu, že se Řekům do úspor nechce. Přehodnocení záchranného programu by se tak mohlo stát žhavým tématem volební kampaně před nadcházejícími dubnovými volbami. Šéf řecké pravicové Nové demokracie a pravděpodobně vítěz dubnových předčasných voleb Antonis Samaras se už nechal slyšet, že seznam škrtů, k nimž se Řecko zavázalo, by se měl po volbách přepracovat a měly by se vyjednat lepší podmínky. Součástí podmínek k poskytnutí 130miliardového balíku pomoci přitom měl být i slib, že Řecko bude pokračovat v dohodnutých škrtech i po volbách.
Někteří ekonomové se domnívají, že kdyby Řecko opustilo eurozónu a svou staronovou národní měnu prudce devalvovalo, získalo by větší flexibilitu, která by mu pomohla s tvorbou pracovních míst. Jenže návrat k národní měně by měl i své stinné stránky. Ředitelka společnosti Next Finance Markéta Šichtařová již dříve upozornila, že by to spustilo masivní odliv kapitálu ze země, skokový nárůst inflace a padaly by i řecké banky. Tak jako tak Řecko nyní nejspíš čeká ztracená dekáda.