Restituce znovu na scéně: hraje se o zmírnění i účel

CT24: raha – Zástupci koaličních stran ČSSD a ANO se opět scházejí s církvemi kvůli restitucím. Nejnovějším tématem diskuze je snaha sociálních demokratů prosadit vznik monitorovacího týmu, který bude důkladně sledovat průběh restitucí. Obě politické strany totiž chtějí prosadit snížení náhrady za nevydaný majetek zhruba o 13 miliard korun. Dvojice vládních stran svoje představy zveřejnila ve středu - chtějí se také dohodnout na úpravě inflační doložky a účelovém zavázání náhrad. Generální sekretář České biskupské konference (ČBK) Tomáš Holub návrh nechtěl s ohledem na domluvu s týmem komentovat.

Jde už o druhé jednání, na které vyjednavači ČSSD a hnutí ANO přicházejí se zásadním požadavkem. Namísto 59 miliard chtějí dát církvím za nevydaný majetek pouze 46. Právě zmíněná částka 13 miliard je podle nich rozdíl mezi výpočtem v zákoně a tím, jak stát s církvemi uzavřel smlouvy. 

Místopředsedkyně sociální demokracie Alena Gajdůšková očekává, že jednání by mohlo přinést konkrétní výsledek, pokud jde o účelovou vázanost náhrad. Naopak jednání o jejich snížení bude pravděpodobně složitější. Podle Gajdůškové se ale jedná o logický požadavek. "Tak jako když v obchodě Vás pokladní přeplatí, poctivý člověk řekne: 'Paní pokladní, vy jste mě přeplatila,' a vrátí to," říká místopředsedkyně ČSSD.

Při stanovování částky prý podle Gajdůškové tým stranických odborníků vycházel z veřejně dostupných autoritativních čísel. Dalším požadavkem ČSSD a ANO je účelová vázanost prostředků a transparentní nakládání s nimi. "Tak, aby bylo zřejmé, že budou použity například na sociální, zdravotní, vzdělávácí nebo kulturní účely," zmínil před několika dny ve vysílání ČT24 premiér Bohuslav Sobotka.

Materiály vypracované dvěma největšími vládními stranami už mají zástupci církví k dispozici. Podle Holubových slov ale církve nevidí důvod, proč by se mělo do náhrad zasahovat, a věc považují za uzavřenou. "My jsme schopni asi mluvit o tom, že budeme ukazovat, v jaké výši jsme připraveni pomáhat ve věcech, které má dělat stát, ale abychom si nechali něco určovat - myslím, že 50 let určování církvím stačilo," zmínil sekretář ČBK.

Účelové vázání náhrad kritizoval i předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek: "Mně kdyby někdo něco ukradl a bylo mi to vráceno, tak by mě uráželo, že musím říct, na co to použiji. Na druhou stranu, možná pro zmírnění emocí by to bylo vhodné, ale neměla by to být povinnost." Dále platí, že lidovci se debat neúčastní - se stávající úpravou restitucí jsou spokojeni. "Setrváváme pořád na stejném stanovisku: pokud se na tom dohodnou se zástupci církví, my to určitě podpoříme," potvrdil ČT24 Bělobrádek.

Církve a náboženské společnosti měly možnost požádat o vydání majetku do 2. ledna letošního roku. ČSSD včera oznámila, že připravuje návrh na prodloužení půlroční lhůty, kterou mají úřady na posouzení jednotlivých žádostí. Uvažují i o dočasném pozastavení vydávání majetku. Současná lhůta je na posouzení tisíců žádostí prý příliš krátká a navíc o nich rozhoduje jediný orgán, právě Státní pozemkový úřad.

Šéf pozemkového úřadu požádal kvůli restitucím o 100 nových lidí

Šéf tohoto úřadu Petr Šťovíček si už tento týden novému ministrovi zemedělství Marianovi Jurečkovi (KDU-ČSL) stěžoval, že jeho podřízení mají se zvládáním agendy spojené s církevními restitucemi problémy. Kvůli razantnímu snížení jejich stavu za ministra zemědělství Petra Bendla (ODS) podle Šťovíčka není dostatek zaměstnanců. Jurečku proto požádal o dočasný nábor 100 nových lidí. Ředitel má obavy z toho, že by úřad do budoucna mohl mít problémy a čelit sankcím, protože by jeho úředníci nezvládali dodržovat zákonné lhůty pro správní řízení.

Podle dosud známých údajů, aktualizovaných k 31. lednu, podaly církve 4 685 žádostí o vydání 102 593 pozemků a 1 783 staveb. Tato čísla ještě porostou vzhledem k výraznému nárůstu počtu odeslaných žádostí v posledních týdnech roku.