Sankce Západu vůči Rusku? Nepravděpodobné, říkají experti
CT24: Praha – Evropa i Spojené státy hrozí Rusku sankcemi za okupaci Krymu. Podle expertů a insiderů je však vysoce nepravděpodobné, že by po nich skutečně sáhly. Případné sankce by totiž poškodily obě strany. Jak pro USA, tak pro Evropu přitom Rusko důležitým obchodním i politickým partnerem.
Obchodní sankce, které by vyslaly jasný signál Rusku, že nesmí prosazovat své mocenské zájmy silou na úkor suverénních státu, nejspíš nehrozí. Evropa zůstává vysoce závislá na energetických dodávkách z Ruska. Obchodní výměna mezi Ruskem a Spojenými státy je sice omezená, v Rusku mají nicméně významné aktivity některé americké společnosti, například ropný gigant Exxon Mobil či výrobce letadel Boeing.
"Bude Rusko odstřiženo od zbytku světa? To je velmi nepravděpodobné, protože Rusko dodává světu ropu, plyn a další suroviny," upozornil například šéf Americké obchodní komory v Rusku Alexis Rodzianko. "Sankce poškozují obě strany. Stranu, která je uvaluje, možná dokonce ještě více než stranu, která jim čelí," dodal.
Jan Šír z Institut mezinárodních studií Univerzity Karlovy zase poukazuje na to, že spojené státy si nemohou dovolit přijít o důležitého vojenského a politického partnera. "Spojené státy jsou nyní přetíženy svými globálními závazky, které mají všude jinde po světě. V mnoha ohledech jsou do značné míry závislé na součinnosti Ruska – narážím na Afghánistán, narážím na Sýrii. (…) Je tady prostor pro výměnné obchody, které nemusí být nutně ve prospěch Ukrajinců," zdůraznil v rozhovoru pro ČT24.
Obavy z toho, že Západ proti Rusku nijak zásadně nevystoupí, potvrzují i některé diplomatické zdroje. "Realisticky musíme přiznat, že Krym je v ruských rukou," řekl agentuře Reuters informovaný západní diplomat.
Jan Šír, expert na východní Evropu UK
"Vzhledem k tomu, že Ukrajina nemá spojenecký závazek s nikým, tak nemůže spoléhat na to, že někdo kvůli ní půjde do války. Teď ta strategie spočívá v tom odstrašit Rusko od eskalace, protože do války nikdo nepůjde."
Hrozí se jen slovně
Na venek však Spojené státy i Evropská unie tvrdí opak. Postup ruské armády, která o víkendu převzala kontrolu praktický nad celým ukrajinským poloostrovem Krym, odsoudil například americký ministr zahraničí John Kerry. Označil ho za „neuvěřitelný akt agrese“ a pohrozil Moskvě hospodářskými sankcemi. Naznačil rovněž možnost vyloučení Ruska ze skupiny G8.
Za sankce chce v Bruselu lobbovat také český ministr zahraničí Lubomír Zaorálek. Evropské unii chce doporučit, aby s Ruskem nejednala o uvolnění vízové povinnosti. Už o víkendu si přitom na kobereček pozval ruského velvyslance v Praze.
Po důraznějších diplomatických nástrojích, které mohl podle expertů použít, ale nesáhl. "Dovedl bych si představit, že by ruskému velvyslanci předal nótu, která by obsahovala vyhoštění některých diplomatů," podotkl Šír.
Ruská Ukrajina? Kořeny sahají do 17. století
Východní Ukrajina patří do sféry ruských zájmů dlouhodobě. Tzv. levobřežní Ukrajinu, tedy oblasti na levém břehu Dněpru, byly připojeny k Rusku už v roce 1654. Zhruba o 150 let později se pod ruskou nadvládu dostal i západ země. Od Ruska se Ukrajina osamostatnila jen krátce, a to na počátku 20. století. Pak ji opět pohltila sovětská moc. Výsledkem je, že Rusové na Ukrajině dnes tvoří 17 % populace. Ruština je přitom mateřským jazykem téměř třetiny obyvatel a drtivá většina Ukrajinců je bilingvní.
S podobnou situací se ale potýkají i další země bývalého Sovětského svazu. Moskva přitom používá ruské obyvatelstvo mimo své území jako záminku pro rozšiřování svého vlivu zpět do někdejších satelitů. Vojensky tak například zasáhla v roce 2008 v Gruzii. Teď do značné míry podobné kroky opakuje.
"Gruzie přeci jenom byla na kordy s jižní Osetií od počátku 90. let, zdaleka nekontrolovala celé to území. Přestože Krym byl také poměrně neklidným území za éry ukrajinské postsovětské samostatnosti, zdaleka takových intenzit jako nějakého ozbrojeného střetu to nedosáhlo. V krymském případě to (zásah ruské armády – pozn. red.) působí mnohem flagrantněji, mnohem zlověstněji," upozornil historik Ústav pro studium totalitních režimů David Svoboda.
Pokud Moskva nedostane včas přes prsty, mohly by podle expertů brzy následovat podobný scénář i v dalších zemích někdejšího sovětského impéria. Podle Šíra by mohly být v ohrožení například Pobaltské státy.