Schwarzenbergův majetek jde k soudu ve Vídni. Když prohraje, může to bolet

07.02.2012 08:48

Parlamentní listy: O dědictví po hlubocké větvi rodu může přijít Karel Schwarzenberg. Jeho nevlastní sestra Elisabeth Pezoldová usiluje u Nejvyššího soudu ve Vídni o verdikt, že nenaplnil závěť svého adoptivního otce Heinricha. Její český advokát Viktor Rossman v rozhovoru pro Týden.cz tvrdí, že hrobka v Domaníně by se mohla ukázat jako klíčový důkaz sporu.
Klíčový pro další postup českých soudů ve věci dědictví nevlastních sourozenců Karla Schwarzenberga a Elisabeth Petzoldové má být verdikt Nejvyššího soudu ve Vídni, k němuž má dojít během jara. Petzoldová se u něj dožaduje rozhodnutí, že český ministr zahraničí nenaplnil závěť adoptivního otce a nemůže tak zůstat dědicem majetku tzv. hlubocké větve rodu. „V této otázce mám naprosto čisté svědomí, tak ať se děje vůle Páně. Na moři a u soudu nikdy nevíte, jak dopadnete,“ říká pro ParlamentníListy.cz Karel Schwarzenberg.

Pokud by soud v neprospěch Schwarzenberga rozhodl, přišel by šéf české diplomacie o nemovitosti v Rakousku a Německu a zůstala by mu tak jen česká sídla po vlastním otci Karlovi. Tento verdikt by navíc otevřel cestu jeho nevlastní sestře k tomu, aby se ucházela o rodový majetek v Česku. Až dosud se české soudy odvolávají na výrok okresního soudu v rakouském Judenburgu, který konstatoval, že univerzálním dědicem po Heinrichovi je Karel.
Přestaly by platit podklady, které označují dědicem knížete

„Český spor o dědictví běží dva roky a ještě není dokončen, pořád doplňujeme podklady stejně jako kníže Karel. Podklady, které označují za dědice Karla, by najednou přestaly platit. Kauza by se vrátila na okresní soud do Českých Budějovic a začalo by se soudit od začátku,“ upozorňuje v rozhovoru pro Týden.cz český advokát Pezoldové Viktor Rossman, jaký obrat ve sporu by verdikt vídeňského soudu přinesl.

Hlavním trumfem Pezoldové se může ukázat hrobka v Domaníně. Na ní chce dokumentovat, že Karel Schwarzenberg neusiloval o navrácení rodového majetku a nenaplnil tak závěť adoptivního otce. „Na příkladu hrobky jsme dokázali, že bylo možné dosáhnout i na majetek, který se kníže Karel nesnažil získat,“ vysvětluje Rossman. Tím by měl Schwarzenberg přijít o dědictví a Pezoldová jako nová dědička by se mohla ucházet o majetek hlubocké větve v Česku.

V Praze by Pezoldová získala Schwarzenberský a Salmovský palác

Zhruba před rokem rozhodl Nejvyšší správní soud v Brně, že se navrácením majetku Pezoldové bude muset znovu zabývat Městský soud v Praze. Ten však ani nenařídil jednání. „Mám jediné vysvětlení: zřejmě také čekají, jak vyzní verdikt Nejvyššího soudu ve Vídni,“ podotýká Rossman s poukazem na problém, že nejdříve přišel Adolf Schwarzenberg o majetek na základě Benešových dekretů a pak mu ho podruhé zabavili na základě speciálního zákona „Lex Schwarzenberg“.

Jen pražský pozemkový úřad prohlásil, že majetky stát zabavil po roce 1948, případně podle dekretů, ale protože se na to ptá paní Pezoldová, příslušné rozhodnutí jí nevydal. Jen v Praze by mohla získat hodně lukrativní objekty. „Jde o Schwarzenberský a Salmovský palác a potom o činžáky na Vinohradech a ve Střešovicích,“ vyjmenovává Rossman.

Schwarzenberg odmítá, že by se o naplnění závěti nesnažil

Karlův adoptivní otec Heinrich zanechal po své smrti v roce 1965 závěť, díky níž si nyní Pezoldovi činí nárok na dědictví hlubocké větve rodu. Karlovi odkázal tři čtvrtiny a Elizabeth jednu čtvrtinu rakouského, německého a také znárodněného českého majetku. Věřil totiž, že se restituce jednou stane skutečností. Právě o tuto část testamentu se Pezoldovi opírají, když tvrdí, že se Karel Schwarzenberg provinil proti závěti tak hrubě, že by měl přijít o dědictví hlubocké větve rodu.

Karel Schwarzenberg si je ale jist, že dědictví po svém adoptivním otci uhájí. A skutečnosti, které mu Pezoldová vyčítá, naprosto odmítá. „Výčitka v podstatě je, že jsem se nehnal do stejných průserů u českých soudů jako moje milá sestřenice,“ poukázal nedávno český ministr zahraničí na tažení své adoptivní sestry za navrácení majetku hlubocké větve rodu.

Iracionální spory nejsou šálkem čaje knížete

Jeho nevlastní sestra mu vyčítá, že především v letech 1990 až 1993 měl dostatek příležitostí se ucházet o Hlubokou, Český Krumlov a další miliardové majetky. Pozici mu prý mělo usnadnit i to, že byl v té době kancléřem prezidenta Václava Havla. Místo toho se podle Elisabeth Pezoldové staral jen o dědictví po svém vlastním otci Karlovi, které také skutečně získal v podobě Orlíku, zámku v Čimelicích a dalších rozsáhlých nemovitostí.

Mediální odborník a novinář Karel Hvížďala, který napsal v roce 1997 knihu Knížecí život právě o Karlu Schwarzenbergovi, má pro počínání českého ministra zahraničí pochopení. „Jak znám Karla Schwarzenberga, nedělá nic, co je iracionální, a nikdy se nepouští do sporů, o kterých ví, že nemají šanci. Téměř se jim vyhýbá,“ vysvětlil pro ParlamentníListy.cz Hvížďala.

Taková drahá sestřenka. Jde oškubat Schwarzenberga o hrady a zámky
Ministr zahraničí Karel Schwarzenberg je v ohrožení, že přijde o rozsáhlý rodový majetek v Rakousku a Německu. Jeho nevlastní sestra Elisabeth Pezoldová ho totiž viní, že nenaplnil poslední vůli jejich otce a nebojoval o majetek v Česku. On sám to vnímá jako výčitku za to, že se nehnal do "stejných průserů u českých soudů jako jeho milá sestřenice".
K závěru se blíží hořký spor v rodině Schwarzenbergů. Už na jaře má vídeňský soud rozhodnout, zda je oprávněná žaloba Elisabeth Pezoldové, že Karel Schwarzenberg nenaplnil poslední vůli knížete Heinricha a jako hlava rodu se nestaral o restituce obrovského majetku v Česku. Tím by měl přijít o obrovský majetek v Rakousku a Německu. V klíčové pasáži závěti ho totiž zůstavitel nabádá, aby usiloval o restituci českých držav, jakmile to bude možné.

Karel Schwarzenberg si je ale jist, že dědictví po svém adoptivním otci uhájí. A skutečnosti, které mu Pezoldová vyčítá, naprosto odmítá. „Výčitka v podstatě je, že jsem se nehnal do stejných průserů u českých soudů jako moje milá sestřenice,“ poukázal český ministr zahraničí pro časopis Týden na tažení své adoptivní sestry za navrácení majetku hlubocké větve rodu.

Měl by ztratit status dědice adoptivního otce

Schwarzenberská princezna se o nemovitosti v hodnotě desítek miliard korun uchází v Česku už dlouhá léta. Novou naději jí daly v roce 2011 rozsudky Nejvyššího správního soudu v Brně. Ty zrušily předchozí zamítavé verdikty, které nároky Elisabeth Pezoldové na někdejší schwarzenberský majetek opakovaně neuznávaly.
Přesto její optimismus stran majetku v Česku hodně mírní především Lex Schwarzenberg z roku 1947. Tento zákon byl ušit přímo na míru hlubocké větvi a stát díky tomu zabavil po válce obrovský majetek rodu. „Karel nás udržoval ve falešné víře, že podniká potřebné kroky, přestože nedělal nic. Teď bojujeme o to, aby zcela ztratil status dědice svého adoptivního otce Heinricha,“ vysvětlil rakouskému magazínu News manžel šlechtičny Rüdiger von Pezold, o co budou nyní usilovat.

Ve hře je rodové sídlo, zámek Murau i Schwarzenberský palác

Původním majitelem jmění, o které chtějí Pezoldovi Karla Schwarzenberga připravit, byl kníže Adolf, který zemřel v roce 1950. Adolfovým dědicem se stal jeho bratranec Heinrich. Protože neměl mužské potomky – jeho dcerou je právě Elisabeth Pezoldová – adoptoval v roce 1960 Karla Schwarzenberga.

To odpovídá rodovému zákonu Schwarzenbergů, podle něhož se do čela rodu může postavit pouze muž, na něhož také přechází rodový majetek a knížecí titul. Rakouská média to tehdy komentovala, že třiadvacetiletý hoch ze zchudlé české větve rodu přišel k pohádkovému jmění. Nyní by o něj v Rakousku a Německu mohl přijít.

Majetek v Česku je nezpochybnitelnou jistotou

Jde především o hrad Schwarzenberg, původní rodové sídlo v Německu, kde v roce 1986 zřídil centrum na podporu nezávislé československé literatury. Potom o zámek Murau v Rakousku, kde má své osobní pokoje, s panstvím o rozloze 18 tisíc hektarů. No a také o Schwarzenberský palác ve Vídni, který nadace spravující jmění Schwarzenbergů pronajala saúdskému investorovi al-Džábirovi, který sliboval rekonstrukci, ale budova však chátrá.

Určitě se nynější šéf české diplomacie nemusí obávat o majetek po svém vlastním otci Karlovi, který restituoval v Česku a který patřil tzv. orlické větvi rodu. Zahrnuje hrad Orlík, panství Čimelice,zámky Sedlec u Kutné Hory, Varvažov, Karlov, Rakovice, Hraběšín a dvě desítky dalších obydlených nemovitostí, hospodářské budovy a desítky tisíc hektarů lesů, polí a rybníků.

Nešlo o nezávazné přání, ale závazný úkol

Karlův adoptivní otec Heinrich zanechal po své smrti v roce 1965 závěť, díky níž si nyní Pezoldovi činí nárok na dědictví hlubocké větve rodu. Karlovi odkázal tři čtvrtiny a Elizabeth jednu čtvrtinu rakouského, německého a také znárodněného českého majetku. Věřil totiž, že se restituce jednou stane skutečností. Právě o tuto část testamentu se Pezoldovi opírají, když tvrdí, že se Karel Schwarzenberg provinil proti závěti tak hrubě, že by měl přijít o dědictví hlubocké větve rodu.

Částečného úspěchu na cestě za majetkem po svém otci dosáhla Pezoldová u Nejvyššího soudu ve Vídni, neboť jeho soudci vyřkli v roce 2007 takovýto verdikt: „Pasáž v Heinrichově závěti, že by se mělo o restituci českých držav usilovat, není ´žádné nezávazné přání´ zůstavitele, ale spíše ´závazný úkol´ pro adoptivního syna Karla.“ A právě v rozporu s tím nynější ministr zahraničí postupoval, když o české državy odmítl svést soudní bitvu.

Nevyužil svého vlivu ve funkci prezidentova kancléře

„Po roce 1989 Pezoldovi vyžadovali, abych žaloval stát, považoval jsem to za naprosto kontraproduktivní přístup,“ vysvělil Karel Schwarzenberg pro časopis Týden, i když vyvlastnění svého strýce Heinricha v roce 1947 označil za „sviňárnu“. Přesto pro rakouský magazín News znovu odmítl, že by se hodlal u soudů okamžitě domáhat nápravy. „Znám své krajany a jejich náladu – to se nedá nic dělat,“ poznamenal Karel Schwarzenberg.

Jeho nevlastní sestra mu vyčítá, že především v letech 1990 až 1993 měl dostatek příležitostí se ucházet o Hlubokou, Český Krumlov a další miliardové majetky. Pozici mu prý mělo usnadnit i to, že byl v té době kancléřem prezidenta Václava Havla. Místo toho se podle Elisabeth Pezoldové staral jen o dědictví po svém vlastním otci Karlovi, které také skutečně získal v podobě Orlíku, zámku v Čimelicích a dalších rozsáhlých nemovitostí.

Do předem ztracených sporů se Karel Schwarzenberg nepouští

Mediální odborník a novinář Karel Hvížďala, který napsal v roce 1997 knihu Knížecí život právě o Karlu Schwarzenbergovi, se nediví zájmu rakouských ani českých médií o majetkové poměry šlechtického rodu. „Z tohoto tématu totiž žijí noviny a časopisy v Rakousku celá léta,“ řekl pro ParlamentníListy.cz publicista, který během svého dvanáctiletého exilu v Německu získal s německy píšícími médii nemalé zkušenosti.

A pro počínání českého ministra zahraničí ve věci rodového majetku v Česku má pochopení. „Jak znám Karla Schwarzenberga, nedělá nic, co je iracionální, a nikdy se nepouští do sporů, o kterých ví, že nemají šanci. Téměř se jim vyhýbá,“ vysvětlil Hvížďala.

Kníže už nemá na majetek za 300 milionů čas ani sílu. Věnoval ho synovi
Spící ministr zahraničí Karel Schwarzenberg (TOP 09) chce mít co nejméně starostí o rodinný majetek. Proto už před časem nechal na svého nejstaršího syna Johanese, zvaného Aki, přepsat většinu českého majetku. Pětačtyřicetiletému pokračovateli rodu, který se zotavuje v nemocnici ze zranění po lovu, tak patří milovaný zámek Orlík, nedaleký Varvažov, chata na Orlíku, i lesy a louky v okolí. Majetek je odhadován až na 300 milionů korun.
Ministr zahraničí a šlechtic už vloni, kdy na Orlíku řádili zloději a ukradli věci za milion korun, prohlásil, že je mu to sice líto, ale už mu to nepatří. Vše je jeho syna Johanese (Honzy jak mu říká).
Kníže už nemá sílu. Ani čas

"Nemám už sílu a čas se o to starat. Mám pokračovatele rodu a jeho povinnost je starat se o rodinný majetek," řekl Schwarzenberg starší.
A stará se prý dobře. "Syn pana ministra je opravdu dobrý hospodář. Musí to být skutečně fuška, všechno to obhospodařovat. I když na většinu věcí mají lidi a firmy, to hlavní musí obstarat on. Starý pán se tu ukáže opravdu jen výjimečně, to už spíš zajede na Čimelice," řekl pro server ParlamentníListy.cz obyvatel Orlíka pan Jaroslav, který pamatuje ještě otce Karla Schwarzenberga.

Zbyly už jen Čimelice

Právě zámek v Čimelicích u Písku si ministr Schwarzenberg ještě ponechal. Sám ale bydlí v Dřevíči ve středních Čechách na malém zámečku. Vlastní také řadu dalších nemovitostí.

Kromě paláce v Praze, má ještě Schwarzenberský palác v centru Vídně, kde bydlí na stálo i jeho žena Therese zu Hardegg - Schwarzenberg. Neumí česky, proto je jí blíž Rakousko než Čech. Schwarzenberg má ještě i zámek Murau v Alpách nebo zámeček Schwarzenberg v Bavorsku, odkud rod vlastně pochází.

Se svou ženou se ministr zahraničí oženil dvakrát. Po druhé před několika lety, když ochrnula následkem úrazu na lyžích. Dnes šlechtička už chodí, i když hůře. Ale díky operaci a léčbě v USA, která prý přišla na několik milionů korun, nemusí být na vozíku.

Manželé Schwarzenbergovi mají celkem tři děti. Kromě nejstaršího syna Johanese, který podle šlechtických tradic má nárok na rodový majetek, jako hlavní pokračovatel rodu, mají ještě dceru Annu. Ta je provdána za britského scenáristu Petera Morgana, držitele ceny Zlatý glóbus za snímek Královna.

Zbude i na dceru

Jejich nejmladší syn Karl Phillip se oženil v říjnu 2009. Sám starý Karel Schwarzenberg ho před lety málem ztratil. To, když se jeho žena rozvedla a vzala si průmyslníka Prinzhorna. Ten také člena šlechtické rodiny adoptoval. Dnes jsou prý ale podle přátel rodiny vztahy urovnány. Nicméně, hlavní majetek připadne synovi Johanesovi. Něco pak dceři a v závěti ale Karel Schwarzenberg neopomene ani Karla Filipa.

Úřad ministra zahraničí Karla Schwarzenberga velmi vysiluje a časově omezuje natolik, aby mohl po všech svých sídlech jezdit. Proto se prý na Orlík dostane tak dvakrát za rok, stejně jako na další svá místa. Když má trochu času, je buď ve Vídni, nebo v Murau. Tam také ženil svého syna Johanese a pořádají se tam téměř všechny rodinné oslavy.

Schwarzenbergova sestra útočí: Bratr je zbabělec, nemluvte s ním
Rod Schwarzenbergů je nejbohatší šlechtický rod v Česku a jeden z nejmovitějších ve střední Evropě. V Rakousku se jeho hlavního dědice Karla Schwarzenberga snaží nevlastní sestra o část majetku připravit. V České republice totiž nezískala Elisabeth Pezoldová na rozdíl od bratra nic. Jenže podle náznaků časopisu Týden by se jí nyní měla rýsovat šance. Šlechtična zároveň obviňuje ministra zahraničí, že pro získání majetku mohl učinit dost on sám. A neučinil. Proti svému bratrovi dokonce vydává inzeráty v rakouském tisku.
Majetek knížete Adolfa Schwarzenberga byl zabaven poté, co před druhou světovou válkou uprchl před nacisty. Nejprve jej zabrali nacisté a posléze i československý stát. Restituční spor se táhne léta a teprve únorové a březnové rozsudky Nejvyššího správního soudu v Brně karty zamíchaly. Soud totiž zrušil předchozí zamítavé verdikty městských soudů, které nároky dědičky hlubocké větve Elisabeth Pezoldové neuznávaly.
Jenže podle Týdne Pezoldové v tom, aby spory vyhrála, brání dvě věci - Lex Schwarzenberg, což je zákon pocházející z roku 1947 a sama osoba Karla Schwarzenberga. „Lex Schwarzenberg je pro mne totéž jako Benešovy dekrety," prohlásil podnikatel Pavel Dlouhý. Ten je místostarostou městečka Hluboká nad Vltavou a je prý považován nejen za jakéhosi kmotra ODS, ale také tím, kdo fakticky vlastní majetek Schwarzenbergů.

„Pan Dlouhý shromáždil za dvacet let majetek, jaký naše rodina budovala tři sta let," zavtipkoval si údajně nedávno na konto člena ODS sám Schwarzenberg.

Podle Týdne prý Karel kdysi sice slíbil svému strýci Heinrichovi, který jej adoptoval, že se bude v budoucnu hlásit o rozsáhlý majetek, ale dosud to dnešní ministr zahraniční neudělal. Jak Týden poznamenává, když se stal kancléřem prezidenta Havla, požádal pouze o restituci majetku svého biologického otce Karla, tedy o zámky Orlík, Čimelice a další.

Schwarzenberg: Vypadalo by to, že jsem hrabivý

„Nesmíte zapomenout, že by nešlo jen o mé příbuzné: dědicem celého majetku jsem ze tří čtvrtin já, takže by to vypadalo, že jsem hrabivý. Ale hlavně by to nemělo žádný výsledek," řekl prý v této souvislosti týdeníku sám Schwarzenberg.

„Jedno je jasné: aristokrat soudící se se státem o jedny z nejlukrativnějších nemovitostí v zemi by dnes nebyl ministrem zahraničí ani předsedou strany, která úspěšně bodovala v posledních volbách," napsal Týden.

„Se svými konexemi se o změnu nemravného zákona zasadit mohl. Ale byl si jistě vědom, že by mu to uškodilo," uvedl v této souvislosti někdejší právní zástupce Pezoldové Milan Hulík. „Češi by knížeti takové snahy určitě vyčítali," doplnila k tomu Ema Majerová z Historického spolku Schwarzenberg, který sdružuje zájemce o knížecí historii.

Rakušané odsuzují snahy strany Pezoldů

Týden dále popisuje, že rakouský tisk si na celém restitučním sporu Schwarzenberga versus Pezoldová nedávno pěkně smlsnul: píše o něm jako o nevkusném soudním sporu a odsuzuje především snahy strany Pezoldů. Zmíněný soudní spor například popisuje rakouská novinářka Barbara Tóthová slovy, že jde o rozepři „neschwarzenberskou." Tóthová je přitom autorkou politikovy biografie z roku 2005.

„Zatímco Karel po svém biologickém otci z orlické větve v Česku dědil, ona odešla s prázdnou. A zatímco orlický kníže tu byl obdivován a označován za moudrého aristokrata, ona tu byla občas líčena jako nenasytná cizinka a policejný tým Majetek o ní na příkaz tehdejšího premiéra Stanislava Grosse tajně sbíral osobní informace a předával je institucím, které o její kauze rozhodovaly," poznamenal v této souvislosti Týden.

Pezoldová inzeráty šla proti Karlovi

Pezoldová pak v rakouském tisku dokonce nechala vytisknout inzeráty, které vyzývaly k bojkotu obchodních aktivit Karla Schwarzenberga. „Možná i kvůli tomu se jejímu bratrovi nepodařilo prodat jeho rakouský zámek Murau a vážně byly ohroženy sanační práce na zámku v bavorském Scheinfeldu," dodal Týden.

Nakonec časopis poznamenal, že stejně jako v samotném Rakousku byla navrácena velká sbírka obrazů potomkům Rothschildů až před deseti lety, tak i v Česku se může během následujících let vše obrátit. A v to prý koneckonců doufá i sám Karel Schwarzenberg.

Mediální odborník: Schwarzenberg je především racionální

Mediální odborník, publicista, spisovatel a novinář Karel Hvížďala ale v tom, že Týden popisuje vleklé soudní spory Schwarzenberga a Pezoldové nespatřuje nic podivného. „Z tohoto tématu totiž žijí noviny a časopisy v Rakousku celá léta, celých dvacet let nedělají nic jiného. Takže usuzuji, že Týden čerpal jako ze zdroje i z rakouského tisku," poznamenal pro ParlamentníListy.cz Hvížďala.

Podle jeho mínění je článek veden hlavní linkou, tedy že o majetek svého strýce Schwarzenberg nijak nebojuje, především proto, aby přitáhnul čtenáře, ale spíše odpovídá ministrově  racionalitě. „Jak znám Karla Schwarzenberga, nedělá nic co je iracionální a nikdy se nepouští do sporů, o kterých ví, že nemají šanci. Téměř se jim vyhýbá. A ten titulek Zradil svého otce? Inu, bulvár nikdy nepíše titulky, které by korespondovaly s jeho obsahem. A Týden je již téměř bulvárem. Co k tomu více říci?," dodal Hvížďala. 

Kníže: Soudit se o majetek rodu by bylo kontraproduktivní
Ministr zahraničí Karel Schwarzenberg (TOP 09) má podle závěti svého adoptivního otce Jindřicha usilovat o navrácení majetku hlubocké větve rodu. Do soudního sporu se státem se ovšem nechce pouštět, protože by to bylo kontraproduktivní. Řekl to v rozhovoru s časopisem Týden.
K zestátnění majetku došlo v roce 1947 zákonem Lex Schwarzenberg. Schwarzebnerg odmítl naplnit závěť adoptivního otce a kvůli tomu je teď ve sporu se svou nevlastní sestrou Alžbětou, provdanou Pezoldovou.
„Ten pitomý spor nás bohužel rozklížil," připustil Schwarzenberg v rozhovoru s časopisem Týden.

Pezoldová má šanci získat některé nemovitosti zpět

Alžběta Pezoldová v únoru letošního roku uspěla se třemi kasačními stížnostmi proti verdiktům Městského soudu v Praze, které potvrdily zastavení restitučního řízení v případě některých nemovitostí na Plzeňsku, Klatovsku a Jindřichohradecku. To Pezoldové umožní uplatnit před soudem nová tvrzení a mohla by tak získat zpět nemovitosti hlubocké větve Schwarzenbergů.

Pezoldová podala u českých soudů několik žalob, desítky dovolání k Nejvyššímu soudu a stížnosti k Ústavnímu soudu. Ten jí předloni vyhověl a umožnil jí získat rodinnou hrobku Schwarzenbergů v Domaníně u Třeboně. Podle nálezu ÚS neměla být hrobka jako pietní místo vůbec zestátněna.

Orlická větev majetek získala, hlubocká větev se stále soudí

Dědička žádala od českého státu také zámky v Hluboké nad Vltavou a v Českém Krumlově, paláce v centru Prahy a další stavby a pozemky v jižních Čechách. Tvrdí, že zákon z roku 1947 je protiústavní a pokouší se dosáhnout jeho zrušení.

Druhá větev Schwarzenbergů, označovaná jako orlická, dokázala získat svůj majetek zpět. Jejím představitelem je současný ministr zahraničí Karel Schwarzenberg.

Dědička Schwarzenbergů má znovu šanci na pozemky
Nejvyšší správní soud dal dědičce Schwarzenbergů Pezoldové šanci znovu bojovat o některé nárokované pozemky. Vyhověl třem stížnostem, důvody ještě nezveřejnil.
U českých soudů podala Alžběta Pezoldová, dcera Jindřicha Schwarzenberga, adoptivního syna Adolfa Schwarzenberga z hlubocké větve rodu, spoustu žalob a desítky dovolání k Nejvyššímu soudu a stížností k Ústavnímu soudu. V naprosté většině případů však úspěch nezaznamenala.

Teď jí přece jen svitla naděje. Nejvyšší správní soud dal totiž dědičce Schwarzenbergů šanci znovu bojovat o některé nárokované pozemky. Vyhověl třem stížnostem, ale důvody svého rozhodnutí ještě nezveřejnil.

 

Karel Schwarzenberg
Datum narození: 10.12.1937
Místo narození: Praha
Je potomkem šlechtického rodu Schwarzenbergů. Narodil se v Praze, ale po roce 1948 musel se svoji rodinou odejít do Rakouska, kde studoval práva a v Mnichově lesnictví. Po předčasné smrti svého adoptivního otce, musel studia přerušit a začal se věnovat péči o hospodářství a majetek. V 80 letech byl předseda Mezinárodního helsinského výboru pro lidská práva. V roce 1989 se vrátil do Československa. V roce 1990 se stal kancléřem prezidenta republiky tuto funkci vykonával ažd do abdikace Václava Havla v roce 1992. V současnosti je senátorem a ministrem zahnaničních věcí. Do této funkce byl nominovám na stranu zelených, není angažován v žádné politické straně.