Šéf lovců mafiánů: Máme víc než „Mrázkův“ archiv. Velmi zajímavá jména

ParlamentniListy: Ředitel Útvaru pro odhalovaní organizovaného zločinu Robert Šlachta v diskusním pořadu České televize Hydepark uvedl, že se zadržením bývalého policisty Vladimíra Svobody napojeného na zavražděného Františka Mrázka jeho detektivové získali obrovské množství důkazních materiálů, v nichž figurují velmi zajímavá jména.

Umírněnost vyjádření jinak opatrného Roberta Šlachty vzala za své hned v úvodu pořadu, kdy  tazatel konfrontoval šéfa útvaru natvrdo otázkou, zda zatčení bývalého policisty Vladimíra Svobody alias Nešpůrka napojeného na zemřelého Františka Mrázka povede k rozkrytí nějakých zásadních vazeb.

„Já si myslím, že povede k rozkrytí docela zásadních vazeb. Při domovních prohlídkách bylo nalezeno hodně hodně důkazních materiálů i od policie a ostatních služeb. Naši detektivové je nyní analyzují, i sami jsme překvapeni, co za materiály se nachází....je tam dost osob, které jsou zajímavé,“ umocnil Šlacha zvědavost diváků.

Ředitel elitního útvaru nechtěl nicméně rozvíjet dodatečnou otázku moderátora pořadu, zda se jedná o politiky. Šlachta se bez důkladné analýzy zabavených důkazních materiálů neodvažuje hádat, zda tyto mají potenciál přivést vyšetřování až do okruhu a doby zavražděného Františka Mrázka. „Máme informace z prostředí, kde se Svoboda pohyboval a lidé z toho prostředí se nás bojí,“ uzavřel v této souvislosti.

Vzhledem k významu, jaký Šlachta zkonfiskovaným dokumentům přikládá se teoreticky nabízí možnost, že se u Svobody mohla nalézt část bájného Mrázkova archivu, o jehož existenci se neustále vedou debaty.

 

Tisíce šuplíků

Bývalý Mrázkův bodyguard Pavel Šrytr si v knize investigativního novináře Jaroslava Kmenty Kmotr Mrázek zavzpomínal na důležitý rozhovor, který vedl se svým zaměstnavatelem. 

„Já jsem dodneška přesvědčenej, že František na ně něco měl. A až se jednou najdou ty jeho zprávy, tak hodně lidem padne hlava. Měl něco, čím mohl někoho zásadně hodně a hodně ovlivnit. A někoho poškodit. Dodnes si pamatuju, co mi Franta říkal v době, kdy měl Pitr problém s Paroubkem. Paroubek tehdy Pitra označil za nepřítele státu a František mi řekl: „Já se po Novým roce sejdu s Paroubkem a zařídíme to, že to bude všechno v pořádku.“

Tak jsem se ho zeptal: „Hele, nezdá se mi, že bys měl takovýhle kontakty.“ Nicméně on mi na to odpověděl, a to si pamatuju dodnes slovo od slova: „Hele Pájo, tak si představ jeden velkej regál, tam v tom regálu jsou tisíce šuplíků. Na těch šuplíkách jsou napsaný jména.“ A jmenoval různý politiky. „A tak se vytáhne jeden šuplíček se jménem Paroubek a je to. Dají se vytáhnout určitý materiály, ty se mu dají přečíst a naznačí se mu, že by mohly být předány někam jinam...“ vzpomínal Šrytr, který byl v roce 2007 pravomocně odsouzen za pokus o uplácení poslance ČSSD Pavla Ploce

Naději na existenci archivu přiživil na konci minulého roku také Pitrův bývalý spolupracovník Miroslav Provod , který se na dotaz LN, zda archiv existuje nebo se jedná jen o legendu odpověděl:  „Možná to je výmysl, třeba ale opravdu někde něco tiká. Promlčecí doba ekonomických trestných činů je deset let. Státní zaměstnanci, politici a podnikatelé kteří loupili do roku 2002, se už za měsíc Mrázkova archivu obávat nemusí.

 

Nikdo to nepotvrdil

Za „Štěchovický poklad“ zase považuje Mrázkův archiv bývalý šéf civilní rozvědky Karel Randák. „Jsem přesvědčen o tom, že žádný archiv neexistuje. Není ale žádným tajemstvím, že z domu v Černošicích, kde proběhla pověstná zatýkací akce na Radovana Krejčíře, že odtamtud policie odvezla velké množství materiálů, které měly být i součástí tohoto Mrázkova archívu. Ale pokud já vím, tak tam nic takového nebylo. Možná že ale skutečnost je jiná, zatím jsem se nesetkal s člověkem, který by existenci takového archivu dokázal potvrdit,“ uvedl v minulosti Randák. 

Legendami opředený svazek materiálů údajně obsahoval různé dokumenty na politiky, policisty a soudce. V "pozůstalosti" tak měly podle policistů zůstat i videokazety, na nichž jsou zachyceni politici, jak si berou úplatky nebo jak jsou v objetí sličných žen v nevěstinci.

 

Podle Provoda může Mrázkův archiv pořád někde tikat

Podnikatel Miroslav Provod, někdejší společník Tomáše Pitra, naznačuje, že takzvané Mrázkovy spisy jsou stále někde ukryté a čekají na zveřejnění. Informace v nich ale prý budou už brzy nepoužitelné, protože některé trestné činy budou promlčeny. V rozhovoru pro lidovky.cz také vysvětloval okolnosti prodeje areálu Vystrkov a společnosti Orlík.

Provod tvrdí, že pomáhal synovi prodat akcie firmy Orlík a.s., v jejímž vedení kdysi figuroval i zavražděný podnikatel František Mrázek. Syn Provoda prodal 233 akcií za 233 tisíc korun podnikateli Jiřímu Červinkovi. S ním se Provod zná právě díky Orlíku.

Společnost Orlík v červenci letošního roku koupila areál Vystrkov u Orlické přehrady. Areál vlastnil stát a prodal ho za 59,7 milionu korun. "Nechci, aby se o areálu psalo. Má špatnou pověst, tady vybuchovala auta, vraždili se lidi. To je minulost, s tím nemám nic společného," řekl v létě Lidovým novinám současný majitel firmy Jiří Červinka.

Ve Vystrkově v roce 1996 explodovalo luxusní auto Provoda, v roce 1998 zde vybuchl džíp, který patřil manželce kladenského byznysmena Antonína Jecha. V roce 2003 byl ve Vystrkově zavražděn Petr Šebesta, měl svědčit proti Radovanu Krejčírovi.

„Vezměte v úvahu, že jde o nemovitosti, které nemají pozemek pod sebou, nepatří k nim příjezdové cesty, studny septik či vodojem. Realitní makléř tvrdil, že je Vystrkov neprodejný. Kupec se ale kupodivu našel. Vždy jsem se domníval, že to může koupit jen Schwarzenberg, kterému související nemovitosti patří. Stát prodával neprovozuschopný, restitucí zničený polotovar. Pokud by prodával Vystrkov i s pozemky a příslušenstvím, byla by hodnota areálu několikanásobná,“ vysvětluje Provod serveru lidovky.cz.

Cenu areálu sráží skutečnost, že stojí na cizích pozemcích. Většina jich patří současnému ministru zahraničí Karlu Schwarzenbergovi (TOP 09), jenž je získal v restituci.

Červenka zde přesto nejspíš postaví luxusní hotel, jak v rozhovoru pro server lidovky.cz tvrdí Provod. Mrázkův archiv může někde tikat. Ale za měsíc se ho už nikdo obávat nemusí. O svých vztazích s Františkem Mrázkem Provod tvrdí: „Ano. Byl i krátce v dozorčí radě. A také měl dva měsíce na Orlíku pronajatou vilu, přespal v ní ale jen o jednom víkendu, proto smlouvu vypověděl a po čase odstoupil i z dozorčí rady.“

Vazby Provoda na Mrázka prý byly v oblasti realit. „Provizně mne upozornil na výhodné prodeje několika nemovitostí, převážně v Českém Brodě,“ řekl Provod na serveru lidovky.cz. Podle Provoda může být údajný Mrázkův archiv buď legendou anebo za měsíc už nebude nebezpečný.

„Třeba ale opravdu někde něco tiká. Promlčecí doba ekonomických trestných činů je deset let. Státní zaměstnanci, politici a podnikatelé, kteří loupili do roku 2002, se už za měsíc Mrázkova archivu obávat nemusí,“ uzavřel.

V archivu mohou být kompromitující důkazy o motivech politických ústupků, jejichž smyslem mohlo být zamaskování kriminálního pozadí, nebo o korupci či jiné formě rozkrádání státního majetku.

 

Zločin jsme nespáchali. Peníze po nás nikdo nechtěl, říká Provod

Pražský Městský soud vyhověl žádosti o obnovu procesu Tomáše Pitra. Netýká se to ale jen jeho – za daňové podvody si několik let odseděl také Miroslav Provod. Mluvil s ním server Týden.cz.

Jsem rád, že se nám to nakonec podařilo. Doufám, že nový soud jasně ukáže, že jsme se s Pitrem žádného podobného zločinu nedopustili," řekl serveru Týden.cz Miroslav Provod.

 

Finanční úřad nic nevymáhal

"Upřímně, kdybychom stát ošidili o takové peníze, nechápu, že je po nás do dnešních dní nikdo z finančního úřadu nevymáhal. Prostě se to nestalo," dodává Provod.

Soudní rozhodnutí ale zatím není pravomocné. Kdyby ale bylo, velmi by to zkomplikovalo vydání Pitra do Česka. "Tady se zatím nic nemění. To rozhodnutí městského soudu není pravomocné. A i kdyby nakonec bylo, budeme usilovat o jeho vydání pro případné další soudní jednání," řekl Pospíšil.

 

Šlachta: Pitr byl zdatný soupeř

Šéf Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Robert Šlachta vzkazuje: "Je to vzkaz občanům, že lidé typu pana Pitra si nesmí dělat z Česka a našich zákonů legraci."

Tomáš Pitr se pohybuje ve Švýcarsku už od roku 2008, jeho dopadení proběhlo až nyní, což je divné. Prý se vyskytoval i v jiných destinacích, což mají policisté stoprocentně potvrzené, sdělil Lidovým novinám Robert Šlachta, šéf ÚOOZ.

Pitr se několirát dokonce objevil i v Česku. V médiích proběhly zprávy, že sem chodí hrát golf. Šlachta tvrdí, že tyto informace nikdy nebyly potvrzené, tudíž nemohl jeho úřad razantně reagovat.

Kolem Pitra se dle sdělení Šlachty pohybovali expolicisté, kteří dobře znali metody policejní práce, proto jeho dopadení bylo tak složité.

 

Co bude následovat?

Byla uvalena vydávací vazba, do čtyřiadvaceti hodin by mělo Česko poslat zprávu, že trvá na mezinárodním zatykači. Pak běží osmnáctidenní lhůta, aby byla podána žádost o vydání. Teprve pak se rozhodne. Verdikt je v rukou soudu, který vyhládil mezinárodní zatykač. "Budeme se snažit dostávat do pozadí dalších kauz, kde figuruje on a další osoby," slíbil detektiv. 

K případu se vyjadřují i osobnosti české politiky. Například Jiří Paroubek se nechal slyšet, že je to velmi dobrá zpráva a že nechápe, proč to trvalo celé tři roky. 

 

Pospíšil udeřil

Vydání Pitra komplikují hned dvě věci. Jednou je stížnost pro porušení zákona, kterou podala exministryně Daniela Kovářová a kterou podpořil i Nejvyšší soud. "Musíme nyní prozkoumat, jakou roli bude stížnost hrát. Tím je to celé složitější," uvedl Jiří Pospíšil.

Druhou komplikací je fakt, že Švýcarsko, které ve spolupráci s českými policisty Pitra dopadlo, nemusí podnikatele vydat. Podle Pospíšila však může proces s Pitrem trvat i několik měsíců, ale Pitr by pak hned putoval do vězení.

Švýcary však tento proces nechává chladnými. Nedávno řešili případ režiséra Romana Polanské nakonec se rozhodli jej do USA nevydat.

 

Utěk zachránil Pitrovi život, myslí si jeho pravá ruka

Tři roky trvající útěk odsouzeného podnikatele Pitra ukončila švýcarská policie, když ho zatkla v hotelu ve Svatém Mořici. Jeho pravá ruka Šrytr z toho tragédii nedělá, vyplývá z rozhovoru pro MF Dnes.

Zatčení podnikatele Tomáše Pitra, který prchnul ze země před nástupem do vězení, nechává v klidu jednoho z nejbližších přátel a Pitrova bývalého bodyguarda Pavla Šrytra. „To chce klid. Všechno zlé je k něčemu dobré. Aspoň všechno půjde podle zákona. Ve Švýcarsku je skutečná demokracie a budou tam posuzovat věc lépe než ve zkorumpovaném Česku," je hlavní Pitrův bezpečnostní poradce přesvědčen o podnikatelově nevině.

„Tomáše si vážím a přeji mu, aby se z toho dostal. On se toho daňového úniku, za který byl odsouzen, nedopustil. Pitr byl odsouzen na základě politické objednávky. Stejně tak jsem přesvědčen, že i Franta Mrázek byl zabit na základě politické objednávky," hájí Šrytr oba kontroverzní podnikatele.

 

I kdyby odsoudili kohokoli, tak nic nekončí

Navíc je přesvědčen, že Pitrovi hrozilo nebezpečí. „To, že byl pryč, mu možná zachránilo život. A ve švýcarské vazbě je aspoň pod ochranou. Slyšel jsem leccos: třeba že ho chtěli unést. Měl jsem signály od určitých lidí, že se mu jedná o život. Teď, doufám, to riziko, že by ho někdo unesl nebo došlo k útoku na jeho osobu, pominulo," nabízí Šrytr pro MF Dnes vysvětlení, proč se jemu blízký podnikatel musel skrývat.

Bývalý Pitrův bodyguard se však neobává, že toto zatčení je jen začátkem, po němž by přišli na řadu i jiní, mezi nimi i on. „I kdyby odsoudili kohokoli, tak nic nekončí. To by nebyl konec. Podívejte: Lámat mohou křídy, ale ne nás. Za Tomášem stojím a stojí za ním řada jiných lidí," sebejistě vyhlašuje Šrytr.

 

Legendární Mrázkův archiv? To je jako Štěchovický poklad, přitakal Randák

Od obnoveného procesu s Tomášem Pitrem, na který potravinářský boss čeká ve vazební věznici v Brně, si řada lidí slibuje zajímavé informace o propojení byznysu s politikou. Bývalý ředitel civilní rozvědky Karel Randák ale v rozhovoru pro Rádio Česko zmínil, že taková očekávání jsou lichá. Podle něj nebude již nyní Pitr chtít nikoho kompromitovat. Randák se také vyjádřil k tajemnému archívu, který měl údajně Pitr zdědit po zavražděném Františkovi Mrázkovi.

V České republice byl Tomáš Pitr, který se začátkem dubna vrátil ze Švýcarska do Česka, dvakrát odsouzen. Za daňové podvody z roku 1994 ho soud poslal na pět let do vězení. Souhrnný šestiletý trest dostal podnikatel za to, že se svým společníkem vyvedl akcie z firem Setuza a Milo Surovárny. 

Právě kvůli procesu v kauze vyvedení akcií firem Setuza a Milo Surovárny Pitr zažádal o obnovení procesu, ale svou žádost včera stáhl. V případu byl přitom odsouzen jako uprchlý v roce 2010 k šesti letům odnětí svobody - rozhodnutí o vině je pravomocné. O výši trestu ale musí soud rozhodnout znovu, a to ještě před tím, než začne soudní řízení kvůli podvodům s daněmi, jehož obnovu soud na Pitrovu žádost povolil minulý týden.

Co to znamená? Že oba procesy teď poběží od začátku, ve čtvrtek o tom rozhodl pražský Vrchní soud.

 

On žádné kompromitující materiály již neposkytne

Exředitel civilní rozvědky Karel Randák ale v pondělním rozhovoru pro Rádio Česko zmínil přesvědčení, že Pitr určitě žádné informace proti svým „nepřátelům“ u soudu neposkytne. A to ani žádné kompromitující informace.

„Žalovat u českého soudu? Ne, Pitr k tomu zaprvé nemá žádný důvod. A zadruhé už dávno nic neví,“ prozradil Randák pro rádio s tím, že by se to v důsledku obrátilo proti němu.

„Pokud na někoho něco řekne, zase by se pak mohly objevit informace, které on nechce, aby se objevily," poznamenal dále Randák a reagoval i na fámu, že Tomáš Pitr je považován za chodící archiv kompromitujících informací. Přátelil se totiž s jedním z nejmocnějších mužů českého podsvětí Františkem Mrázkem, který si až do své vraždy údajně vedl papírový archiv.

Legendami opředený svazek materiálů prý obsahoval nejrůznější kompromitující dokumenty na politiky, policisty i soudce, připomnělo rádio.

Randák ale pochybuje o tom, že by Mrázkův archiv vůbec existoval. „Jsem přesvědčen o tom, že žádný archív neexistuje. Není ale žádným tajemstvím, že z domu v Černošicích, kde proběhla pověstná zatýkací akce na Radovana Krejčíře, že odtamtud policie odvezla velké množství materiálů, které měly být i součástí tohoto Mrázkova archívu. Ale pokud já vím, tak tam nic takového nebylo. Možná že ale skutečnost je jiná, zatím jsem se nesetkal s člověkem, který by existenci takového archivu dokázal potvrdit,“ řekl Randák.

Jeho názor ve vysílání pak stvrdil i redaktor časopisu Ekonom Martin Mařík. „Mně to připomíná Štěchovický poklad. Pokud já vím, nikdo relevantní důkazy o jeho existenci nepřinesl," řekl Mařík a Randák tomuto tvrzení přitakal.

Traduje se ale, že v "pozůstalosti" po Mrázkovi tak měly podle policistů zůstat i videokazety, na kterých jsou zachyceni politici přijímající úplatky nebo v objetí žen v nevěstinci.

 

Není to žádný mafián

Podle Randáka nelze však očekávat ani to, že by Pitr odkryl nějaké skryté projekty a úplatky pro politiky. „Může zrekonstruovat nějaké staré transakce, na kterých byl účasten, ale nemyslím si, že bychom se dočkali nějakého překvapení. Kauzy, které dokáže rozkrývat Tomáš Pitr, tak to je slabý odvar proti tomu, co se dnes objevuje v politice,“ poznamenal také Randák.

Na nové procesy si podnikatel počká zatím ve vazební věznici v Brně. Podle Karla Randáka je ale návrat Pitra ze Švýcarska do České republiky výhodný.

„Z mého pohledu udělal špatně, že do Švýcarska utekl a že se pokoušel oddálit tu svou komunikaci s českými úřady. Etapy, které budou následovat, už mohl mít za sebou. Teď mohl vědět, zda půjde do výkonu trestu, nebo odejde od soudu jako volný člověk,”  řekl Rádiu Česko Randák, který ho v roce 2006 přivezl do ČR z Rakouska k soudu. „Byla to tehdy dohoda mezi soudem a advokáty Pitra,“ dodal k tomu Randák.

Podle něj je Pitr poměrně chytrý a vstřícný člověk. „Nepůsobil na mne tehdy dojmem mafiána,“ uazavřel Randák.