Slováci pátrají, co je pravdy na zpravodajském bestselleru Gorila

10.02.2012 14:12

E15: Kauza vyhnala protestující lidi do ulic a srazila stranám preference. Ale jak doopravdy probíhala korupce, se ještě neví. Slováci chtějí znát odpovědi na tyto otázky.
Je Gorila pravá?
Korupce poslanců, úplatky, provize pro stranické kasy, dosazování známých do orgánů státem ovládaných podniků. To je obsah stostránkových zpravodajských spisů Gorila a Gorila 1, které si Slovenská informační služba údajně vedla v letech 2005 a 2006 na člena ochranky ve skupině Penta Zoltána Vargu (kvůli jeho práci nájemní „gorily“ se tak spis jmenuje). Toho zpravodajci podezřívali z ekonomické trestné činnosti.
Později v druhém spisu rozšířili sledování i na představitele skupiny Penta Jaroslava Haščáka, který z odposlouchávaného bratislavského bytu dle zprávy doslova řídil druhou vládu Mikuláše Dzurindy, především nejrůznější privatizace. Ve spisu, který se čte jako detektivka, za zkorumpovanou státní správu vystupují především tehdejší ministr hospodářství Jirko Malchárek, fakticky Haščákova loutka. A pak někdejší šéfka Fondu národního majetku Anna Bubeníková, jejíž vztah k Haščákovi zpravodajci ve zprávě popisují například takto: „Dlho ticho… vyvrcholenie sexovačky… sprcha…“
V konspiračním bytě se ale mihne například i pozdější socialistický premiér Robert Fico, který nad kolou s Haščákem řeší budoucí vládní uspořádání.
Od zveřejnění zprávy na internetu koncem minulého roku se Slovensko rozdělilo do několika táborů. Veřejnost spisu věří a požaduje pro poslance zrušení trestněprávní imunity a prošetření všech kauz. Z politiků nejhlasitěji pravost Gorily obhajuje předseda strany Svoboda a solidarita Richard Sulík (na kterého se ale provalil údajný další zpravodajský spisek Sasanka) či ministr vnitra Daniel Lipšic.
Nejasně se ke Gorile staví většina politiků, o kterých se tam mluví. Místopředseda vládní SDKÚ a ministr financí Ivan Mikloš na otázku, zda jeho strana někdy brala provize z privatizace, novinářům odpověděl: „Nevím.“ Robert Fico dosud nepotvrdil, zda se s Haščákem v bytě sešel, ale leccos naznačil výrokem, že pití koly není přece trestný čin. Mikuláš Dzurinda se spisem odmítl detailně zabývat. Mezitím se okruh Haščákových známých v politice rozšiřuje, když se provalilo, že ho ve svém domě hostila před prezidentskou volbou například i nynější premiérka Iveta Radičová.
Do poslední skupiny lidí, kteří jasně odmítli pravost odposlechů, patří jen hlavní vystupující: Haščák a exministr Malchárek, který kdysi začínal jako poslanec s firmou za 200 tisíc a škodou Octavia. Dnes má v Bratislavě největší Audi centrum v Evropě.
Nechali se poslanci uplácet?
Asi nejcitovanější pasáže ze spisu jsou ty o uplácení poslanců. Vyplývá z nich, že právě Haščák a Malchárek prostřednictvím úplatků drželi při životě menšinovou druhou Dzurindovu vládu: „Malchárek si stěžuje, že se od Dzurindy nedočkal žádného vděku za to, že parlament funguje a že všechnu práci při odvrácení krize udělali oni (Haščák, Malchárek).“
Někdy to jde jako po másle: „Josef Heriban – Malchárek má pro něho milion korun v autě, které mu odevzdá po tomto setkání. Heriban není problematický.“ Jindy je to složitější: „Josef Elsner – pro Malchárka problematický. Je to čistý žoldák, tedy jde tam, kde mu dají nejvíc.“
Vedle uplácení jednotlivých poslanců zpráva mluví o systematickém dotování spřátelených stran. Za Haščákem chodily jednotlivé „kasírtašky“ stran a domlouvaly provize. Pro Dzurindovu SDKÚ to měl být exministr a pokladník strany Gabriel Palacka. Ten si své podíly vybíral dle náročnosti korupce, třeba jako u rozvodných závodů: „(Haščák) se obává, že Palacka bude chtít více, protože prodej musí schválit vláda.“ V jednom odposlechu nabádá Haščák osobního tajemníka Fica Františka Határa, aby si konečně vyřešili financování, protože on nemá, jak jim přispět do pokladny. Přes sponzorské dary to nejde, Smer by měl mít jednu osobu, která se jim o to bude starat „citlivě, diskrétně, bude se o to starat venku a bude absolutně důvěryhodná a loajální“. „Musíte mít svého Palacku, když to tak povím,“ shrnuje Haščák.
Podle spisu ale nakonec Haščák není spokojen s nabídkou stávajících stran, a tak s Malchárkem uvažují nad „NPS“ – novým politickým subjektem, který by skrytě vlastnila Penta. Haščák například Malchárkovi oznamuje, že nejlepším předsedou by byl tehdejší šéf Slovenské televize Richard Rybníček. Že o tom on sám neví, není pro Haščáka zjevně překážkou. Malchárek by se prý také na financování nové strany podílel, ale až podle toho, kolik by mu bylo přislíbeno na budoucích korupčních zakázkách. Vizi strany Haščák podle spisu shrnul: „Volič o ničem nic neví, volič je hovno.“ Malchárek pak skutečně i stranu založil, jeho Naděje ale dostala v roce 2006 jen 0,63 procenta hlasů.
S jakým majetkem se podvádělo?
Podle spisu byl systém provizí tak zaběhaný, že korupčníci z dobré vůle dokázali v některých případech i slevit z úplatků. Příkladem může být žádost lobbisty Francouzů, který se zajímal o privatizaci rozvodných závodů: „Luccioni předběžně nabídl provizi 2,5 milionu eur, což je podle Haščáka málo. Luccioni mu ale vysvětlil reálie, že Electricité de France je státní firma a nemůže poskytnout víc. Haščák to akceptoval s tím, že se však Luccioninu bude snažit zvýšit cenu alespoň na tři miliony.“
Ne vždy privatizace ale dopadly tak, jak se ve spisu plánuje. Haščák měl překazit privatizaci bratislavského letiště konsorciu vedenému J&T, skutečně pak Penta s rakouskými partnery vyhrála, ale nová Ficova vláda celý prodej zrušila. Ze spisu zbývá prověřit údajné úplatky přes Železniční nemocnici. U privatizace rozvodných energetických závodů a šesti tepláren Haščák vše dle spisu prosazoval přes rozdělení provizí vlivným figurám. Jak to chodilo, popisuje Gorila třeba takto: „Haščák chtěl původně dva miliony eur rozdělit rovným dílem mezi Malchárka a členy výkonného výboru Fondu národního majetku Annu Bubeníkovou a Josefa Juricu. Začalo se ale do toho montovat SDKÚ a KDH.“ Po pádu Dzurindovy vlády ale z privatizace sešlo.
U prodeje Slovenských elektráren se zase skutečně stal vlastníkem italský Enel, jak chtěl údajně Haščák. K provizi od Italů ale nemohlo dojít tak, jak se popisuje v Gorile.
Podobně nejasně dokazatelné jsou i machinace kolem akcií Transpetrolu či privatizaci vodárenských společností a zdravotnictví.
Nechala: Klíčové pro posun kauzy by mohlo být zveřejnění spisu
Po Gorile je důležité trvat na změně financování politických stran, říká slovenský právník Pavel Nechala z Právní protikorupční poradny a Transparency International Slovensko.

Rozhovor:

E15: Půjde ještě zjistit, zda korupce a úplatky popisované ve spisu se skutečně odehrály? Autentické odposlechy nejsou, originální spis také ne…
Vzhledem k delšímu časovému odstupu bude dokazování náročné, což však nevylučuje shromáždění nepřímých důkazů, které s výpověďmi případných obviněných mohou být na odsuzující rozsudek dostatečné. Předpokládá to však zájem kauzu vyšetřit i po parlamentních volbách.
* E15: Jak hodnotíte roli politiků i médií, kteří o spise věděli roky a mlčeli?
To je možné hodnotit jen negativně a i dnes míra informování ze strany některých médií není dostatečná. Jako největší výhradu vnímám ale neschopnost politiků a některých médií identifikovat problém a hledat řešení. I proto přišla výzva tří nevládních organizací na přijetí sedmi opatření v oblasti financování stran do jednoho roka od konání voleb.
* E15: Jaké jsou požadavky lidí na náměstích při protestech?
Především vyšetření kauzy Gorila. Jak ukazuje vývoj – zákaz soudu zveřejnit knihu, zpochybňování legálnosti odposlechů –, bude velmi složité ze strany státních orgánů odolat tlaku dotčených osob. Klíčové pro posun kauzy by mohlo být zveřejnění spisu SIS a vyvrácení pochybností o pravosti verze, kterou zná veřejnost.
* E15: Je možné ještě nějak otevřít zmiňované privatizační kauzy a dohledat k nim veškeré finanční toky?
Bylo by chybou, kdyby se Gorila spojila jen s tímto úzkým časovým výsekem. Právě naopak by měla být důvodem pro přezkum i jiných sporných rozhodnutí – například mýtný tendr, nástěnkový tendr, prodej emisí. A samozřejmě stále hledat systémové řešení.
* E15: Je reálné, aby Gorila něco změnila? Například financování stran?
Záleží, jak veřejnost kauzu pochopí. Potrestání jednotlivců je nedostatečné, a i kdyby přišlo, nezmění fungování společnosti. Proto je důležité trvat na změnách ve financování stran i ve vybudování odpolitizované státní správy. Situace je přehledná a odpověď přinesou až výsledky voleb. Gorila však určitě změnu přinese. ■
Autor článku: David Klimeš

Gorila vyhnala tisíce Slováků protestovat proti korupci
Odhadem více než 10 tisíc Slováků demonstrovalo několik hodin v ulicích Bratislavy a dalších větších slovenských měst na protest proti korupci v politice. Ve slovenské metropoli akce vyvrcholila potyčkou části demonstrantů s policisty, kteří proti nim nasadili rozbušky a vodní dělo. Nejméně tři policisté utrpěli zranění. Šlo o největší protestní akce na Slovensku za poslední roky. Konaly se pět týdnů před předčasnými parlamentními volbami.
Demonstrace svolali jejich organizátoři přes internetové sociální sítě v reakci na informace, podle nichž údajně v letech 2005 a 2006 politici i vysoce postavení státní úředníci brali vysoké úplatky. Na aféru, která je označována za největší korupční skandál v zemi a která je provázena spekulacemi o silném vlivu finanční skupiny Penta na privatizaci za druhé vlády Mikuláše Dzurindy, upozornily údajné dokumenty slovenské tajné služby s názvem Gorila. Ty se koncem loňského roku ocitly na internetu.
Od účasti na dnešních shromážděních ve slovenské metropoli, ale také v Nitře, Žilině, Trenčíně, Zvolenu, Popradu, Košicích nebo v Prešově, neodradilo demonstranty ani mrazivé počasí. „Dost bylo goril“, „Gorily do basy“, skandovali lidé na náměstích. Mnozí si donesli vlastní transparenty.
Nejvíce lidí, podle některých odhadů až 10.000 nespokojených obyvatel, se sešlo na bratislavském náměstí Slovenského národního povstání, kde se během sametové revoluce v roce 1989 konaly rozsáhlé protikomunistické protesty. Vpodvečer se dav přesunul k nedalekému úřadu vlády. Demonstranti do jeho areálu házeli vajíčka i banány na znamení nesouhlasu s „gorilami v politice“. Na místě vybuchovaly petardy; světlice podle serveru tvnoviny.sk zranila jednoho policistu.
Policejní těžkooděnci se pak u sídla parlamentu střetli s částí demonstrantů, kteří se pokusili prorazit zátarasy a se zahalenými tvářemi začali házet po policistech dlažební kostky. Dva policisté přitom utrpěli zranění.
Při podobném protestu před týdnem házeli demonstranti vejce na budovu parlamentu. K sídlu sněmovny dav zamířil i dnes, narazil přitom ale na kordon policistů. Cestou demonstranti stihli házet vajíčka na nádvoří prezidentského paláce. Večer se pak dav začal rozcházet.
Premiérka Iveta Radičová v reakci na demonstrace uvedla, že chápe lidi, kteří se dožadují spravedlnosti. „Chci ujistit, že mě osobně, ale i další politiky, tíží, když neumíme dosáhnout potrestání skutečných viníků,“ citovala slovenská média Radičovou.
Co se píše v Gorile
Informace z údajných dokumentů tajné služby obsahují hlavně přepisy odposlechů z jednoho bratislavského bytu, kde se prý setkával spolumajitel Penty Jaroslav Haščák hlavně s někdejším ministrem hospodářství Jirkem Malchárkem a tehdejší členkou vedení Fondu národního majetku (FNM) Annou Bubeníkovou, která kvůli korupční aféře nedávno přišla o post šéfky fondu.
Přepisy odposlechů naznačují, že Penta za vysoké úplatky získala vliv na rozhodování FNM i činnost firem, v nichž měl podíl stát. V odposlouchávaném bytě se s Haščákem údajně setkal i šéf opozičních sociálních demokratů a pozdější premiér Robert Fico. Jeho strana je jasným favoritem na vítězství v letošních březnových předčasných volbách. Setkání s představiteli Penty přiznala také premiérka Radičová, podle ní se tak stalo ještě v době, kdy nebyla v politice.
O politické korupci se chystal ještě před volbami vydat knihu investigativní novinář kanadského původu Tom Nicholson, který se aférou Gorila zabývá delší dobu. Podle médií ale soud na návrh Haščákových advokátů vydal předběžné opatření, na základě kterého Nicholson knihu vydat zatím nesmí.
Penta pravost přepisů zpochybňuje
Penta od začátku pravost přepisů odposlechů popírá. Někteří bývalí policisté ale i ministr vnitra Daniel Lipšic ovšem potvrdili, že minimálně část informací ze spisu je pravdivá. Lipšic zřídil zvláštní vyšetřovací tým na prozkoumaní případu, jehož vyšetřování prokuratura už jednou zastavila. Potvrdil rovněž, že tajná služba akci Gorila v minulosti uskutečnila.
Aféra se stala jedním z hlavních témat předvolební kampaně a podle politologů zamíchala i preferencemi stran. Průzkumy veřejného mínění v posledních týdnech ukázaly zejména propad Dzurindovy SDKU-DS, která je nejsilnější stranou dosluhující koalice. Donedávna nejsilnější pravicové straně nepomohla prohlášení Dzurindy, že jeho vlády nebyly pod vlivem finančních skupin. SDKU-DS zřejmě ztrácí i kvůli tomu, že Radičová, která je mezi voliči oblíbenější než Dzurinda, v nadcházejících volbách kandidovat nebude.
Spis Gorila není jediným dokumentem, který poukázal na úzké kontakty politiků s podnikateli. Nedávno se na internetu objevil materiál s názvem Sasanka, jenž obsahuje údajné přepisy komunikace mezi šéfem vládní strany Svoboda a solidarita Richarda Sulíka s kontroverzním podnikatelem Marianem Kočnerem ohledně volby generálního prokurátora. Kvůli této volbě se koalice koncem roku 2010, tedy jen krátce po svém vzniku, málem rozpadla. Kontakty s Kočnerem Sulík potvrdil.

Slováci se naštvali, kvůli Gorile žádají odchod řady politiků a odklad voleb
Slovenská média, obviňovaná z toho, že dlouho nechávala kauzu Gorila bez povšimnutí, více než měsíc nepíší téměř o ničem jiném. Vyburcovala tím k činu i Slováky, kteří v současnosti organizují protesty ve všech větších městech, a kladou si řadu požadavků. Přejí si odvolání Mikuláše Dzurindy, Ivana Mikloše a Rudolfa Chmela z vládních postů.
Nespokojení Slováci žádají i odklad předčasných březnových voleb na září. V nich by pak neměl kandidovat nikdo, spojený se skandálem údajných odposlechů rozhovorů politiků s byznysmeny.
Demonstrace se tento týden mají uskutečnit v sedmi městech, účast přislíbilo na 20 tisíc lidí. „Gorilí“ protesty organizuje zhruba desítka různorodých osob, zřejmě bez podobných zkušeností, zato s velkými ambicemi. „Žádáme vládu a její ministry, aby odvolali všechny nominanty státu, zmíněné ve spise Gorila, z představenstev a dozorčích rad,“ uvedla jedna z organizátorek. Opustit svá místa by podle ní mělo i celé vedení parlamentu. Mezi další požadavky patří i zákaz nakládaní podezřelých s jejich majetky do ukončení vyšetřování.
„Nezdá se, že jde o nějaký cílený protest, ale spíše o chaotické požadavky nonkonformní mládeže na zavedenou politickou scénu,“ řekl deníku E15 politolog Michal Horský. I když si nemyslí, že žádosti demonstrantů projdou, protesty podle něj mohou mít psychologický dopad na předvolební boj i výsledek hlasování.
Působí to na mě tak, že jde o kampaň mimoparlamentních stran, míní Horský. Upozorňuje i na to, že Slováci si musí začít zvykat na jev, který se v okolních zemích objevil už dříve – že do předvolebního boje vstupují důstojníci tajných služeb. „Volič se s tím bude muset nějak vypořádat,“ dodal.
Analytik Grigorij Mesežnikov nechce podceňovat sílu protestů, pro prošetření Gorily podle něj ale bude klíčové, kdo se po volbách dostane na důležité posty, zejména na stále neobsazené místo generálního prokurátora. Proces jeho opakované volby a následného odmítání prezidenta jmenovat zvoleného Jozefa Čentéše do funkce se vleče už více než rok.
Autor článku: Pavla Palaščáková

Slovenská „Gorila“ může pomoci novým stranám
Slovenská kauza Gorila, ve které jde o údajnou politickou korupci v době druhé vlády Mikuláše Dzurindy, je načasována tak, aby ovlivnila blížící se volby, řekl deníku E15 politolog Ján Baránek. Zda však bude mít na hlasování skutečně dopad, bude podle něj i dalších odborníků záviset na úspěšnosti vyšetřování.
K tomu jsem ale skeptický, to by zde musela být jiná politická kultura,“ podotkl analytik Miroslav Kusý. Politologové se shodují na tom, že údajný spis tajných služeb s názvem Gorila, poukazující mimo jiné na možné ovlivňování politiků finanční skupinou Penta, může ublížit hlavně zavedeným stranám.
Z nich jde především o Dzurindovu Slovenskou demokratickou a křesťanskou unii – Demokratickou stranu (SDKU–DS), jíž uškodil už ohlášený odchod premiérky a místopředsedkyně strany Ivety Radičové z politiky. Skandál však může mít dopad i na opoziční Smer-SD, který v materiálu rovněž figuruje. Kusý se domnívá, že informace mají reálný základ, a poukazuje na to, že už jsou delší dobu známé. „Úporně se brání tomu, aby se něco vyšetřilo,“ řekl na adresu zmíněných partají.
Souhlasí s ním i Baránek, podle něhož se slovenská generální prokuratura snaží případ zamést pod koberec. Naděje proto vkládá do nového vyšetřovacího týmu, jehož vznik v pondělí oznámil ministr vnitra Daniel Lipšic z Křesťanskodemokratického hnutí (KDH).
KDH je podle něj subjektem, který je ve skandálu namočen jen okrajově a jemuž by rozruch kolem spisu mohl spíše pomoci. Prospět může také Mostu-Híd, domnívá se politolog.
Největší naděje do něj ale očividně vkládá Svoboda a Solidarita (SaS) Richarda Sulíka. Lídr liberálů označil Gorilu za největší kauzu od časů Vladimíra Mečiara. Chce kvůli ní také svolat mimořádnou schůzi parlamentu.
Kusý ale nevylučuje, že propírání Gorily může u lidí prohloubit depresi, která začala pádem vlády Radičové, a negativně tak poznamenat volební účast. Baránek navíc podotýká, že nejde o ojedinělý případ korupce. „Je to, jako kdybyste z knihovny vytáhli jeden svazek,“ poznamenal.
SDKU-DS je pod deseti procenty
Podle aktuálního průzkumu agentury Polis Slovakia má 10. března v plánu volit SDKU-DS pouze 9,6 procenta Slováků. Od voleb v roce 2010 jde o více než pětiprocentní propad. SDKU-DS šlape na paty s 8,7 procenta KDH. S minimálním odstupem následují SaS (8,3 procenta) a Most-Híd (8,1 procenta). Vedení si s přehledem drží opoziční sociální demokraté, pro které má v úmyslu hlasovat 40,2 procenta lidí. Do parlamentu by se dostala ještě Slovenská národní strana s 5,7 procenta.

Autor článku: Pavla Palaščáková

Slovenským tajným službám měl uniknout spis o korumpování politiků
Slovenskem hýbe případ kolem úniku údajných informací zpravodajských služeb, popisujících korupční praktiky investiční skupiny Penta při privatizacích za vlády Mikuláše Dzurindy.
Anonym na internetu zveřejnil dokumenty, jež měly vzniknout v letech 2005 – 2006 na základě odposlechů v bytě jednoho z majitelů Penty Jaroslava Haščáka, který se v něm scházel s tehdejšími politiky včetně bývalého ministra hospodářství Jirka Malchárka. Penta údajný spis označila za účelový výmysl. Server, na který byl umístěn, patří společnosti se sídlem v New Yorku a je určený právě pro anonymně zveřejňované dokumenty.
Dokument se na internetu objevil pod názvem Gorila. Jak píší dnešní Hospodárske noviny, Slovenská informační služba (SIS) přiznala, že materiál zná už z minulosti. Bývalý redaktor deníku Sme Tom Nicholson tvrdí, že podobné dokumenty získal už v roce 2009 a dvakrát je předal policii. „Myslím, že někdo mocný nemá zájem, aby se to otevřelo,“ tvrdí Nicholson.
Rozhovory v odposlouchávaném bytě se měly týkat privatizace energetických firem, bratislavského letiště či zdravotnictví, dosazování blízkých lidí do vedení úřadů a společností ve vlastnictví státu a podplácení politických stran i členů vlády.
Kromě pravicových stran měl být od případu zapleten i opoziční Smer. V bytě spolumajitele Penty měl údajně vyjednávat také předseda Smeru Robert Fico. „Jde o klasickou falešnou předvolební hru,“ reagoval jeho mluvčí.
Nicholson připustil, že dokázat pravost informací není možné. Nahrávky, podle nichž zpravodajský spis vznikl, totiž mohou být už zničené. Podle deníku Sme Nicholson také prohlásil, že na ověření obsahu spisu by bylo nutné zbavit mlčenlivosti příslušníky SIS, kteří odposlechy pořizovali. To ale podle Nicholsona SIS odmítá.

 Je Gorila pravá? Nechali se poslanci uplácet?