Sobotka na slova lidovců slyší. O restitucích chce jednat s církvemi
CT24: Praha – Předseda sociální demokracie Bohuslav Sobotka chce se zástupci církví a náboženských společností jednat o revizi církevních restitucí, schůzku si už domluvil jak s kardinálem Dominikem Dukou, tak s předsedou ekumenické rady církví Joelem Rumlem. Šéf vítězné volební strany tak vyslyšel požadavek potenciálního koaličního partnera – lidovců, pro které je debata o úpravě restitucí možná pouze za předpokladu, že na ni přistoupí samotné církve.
Sociální demokracie patřila mezi nejhlasitější kritiky stávající podoby církevních restitucí, napadla je i u Ústavního soudu a v předvolební kampani avizovala, že již podepsané smlouvy o majetkovém narovnání bude chtít coby vládní strana prověřit a výši náhrad případně upravit. Zatímco hnutí ANO, zvažovaný koaliční partner, se této debatě nebrání, a to zejména s ohledem na finanční nároky, které si vyžádala hospodářská krize, pro křesťanské demokraty se jedná o překročení programových principů.
První místopředseda lidovců Marian Jurečka proto už včera zopakoval, že cesta k dohodě vede přes debatu ČSSD s představiteli církví: "Pokud církve budou samy ochotny k nějakému kompromisu nebo změně parametrů, tak jsme tomu samozřejmě otevření." Jinak lidovci do restitucí zasahovat nechtějí, nic na tom nezměnilo ani úterní jednání s ČSSD. "V okamžiku, kdy je zákon a jsou podepsány smlouvy, tak se domnívám, že politici by ho měnit neměli. Je otázkou, jestli vůbec mohou," uvedl po schůzce předseda strany Pavel Bělobrádek.
Restituční smlouvy:
Smlouva podepisovaná mezi premiérem Petrem Nečasem (ODS) a zástupcem konkrétní církve vymezuje jako relevantní období dobu od 25. února 1948 do 1. ledna 1990. Církve se v listině zavazují k tomu, že jejím podpisem jsou její veškeré nároky vypořádány, a to včetně těch, které dnes ještě nemusejí být známy.
Smlouva přesně stanovuje konkrétní výši finanční náhrady. Za nemovitosti v držení obcí, krajů nebo soukromníků mají církve získat náhradu 59 miliard korun, konkrétní částky se liší případ od případu. Nejvyšší suma, 47,2 miliardy korun, připadá na církev římskokatolickou.
Definován je také způsob vyplacení finanční náhrady, a to ve třiceti po sobě jdoucích ročních splátkách. Splátka se vyplácí za kalendářní rok, a to vždy nejpozději do 31. prosince roku, za který je určen. Zvyšovat se budou o míru roční inflace. Jako možný způsob výplaty se uvádí také státní dluhopisy.
Současně s tím bude stát sedmnáct let nadále vyplácet církvím příspěvek na podporu jejich činnosti, ten se ale bude od roku 2017 každoročně snižovat o pět procent. Dnes jsou peníze na činnost církví součástí státního rozpočtu – tento výdaj ročně dosahuje výše 1,5 miliardy korun.