Sobotka svými výroky k vojskům NATO udělal chybu, míní prezident

CT24: Praha - Prezident Miloš Zeman považuje výrok premiéra Bohuslava Sobotky ohledně posílení americké vojenské přítomnosti v Evropě za chybu. Sobotka v úterý uvedl, že Česká republika nevolá po posílení vojenské přítomnosti Severoatlantické aliance v Evropě a země nic takového s ohledem na současnou bezpečnostní situaci nepotřebuje. Premiér tak reagoval na prohlášení amerického prezidenta Baracka Obamy, že Spojené státy posílí svou vojenskou přítomnost v Evropě. Zeman považuje větší angažování USA spíše za symbolické a nevadí mu.

Sám Zeman považuje avizované posílení americké vojenské přítomnosti za "v zásadě symbolické". "To jsou především stovky výsadkářů. A symbolické navýšení není nic, co by mně vadilo," řekl prezident.

Sobotkovu reakci považuje za přehnanou a přičítá ji jeho nezkušenosti v zahraniční politice. "Já bych byl k panu premiérovi shovívavý. On se v životě nezabýval zahraniční politikou, takže se jí musí teprve učit. A každý, kdo se učí, dělá chyby," řekl Zeman ve Varšavě, kde se účastní oslav 25. výročí prvních částečně svobodných voleb, které vedly k pádu komunismu v Polsku.

Sobotka: Česká republika více vojáků NATO nepotřebuje

Sobotka připustil, že některé evropské země, včetně Polska nebo pobaltských zemí, se obracejí na NATO, aby byla zvýšena vojenská přítomnost na kontinentu, Česko ale podle něj nic takového nepotřebuje. "Já myslím, že taková přítomnost má logiku jen v návaznosti na bezpečnostní situaci," podotkl s tím, že ta česká to nevyžaduje.

"Česká republika tedy nebude patřit a nepatří mezi země, které by volaly po posílení vojenské přítomnosti jednotek NATO v Evropě," řekl Sobotka českým novinářům. Ministerský předseda je přitom přesvědčen, že zvyšování počtu aliančních jednotek v Evropě ještě řadu let nemusí být na pořadu dne. Závisí to podle něj ale na vývoji bezpečnostní situace.

• "Některé země se obrací na NATO a chtějí, aby tam byla zvýšená vojenská přítomnost, vím, že se jedná o Polsko a některé baltské státy. Česká republika nic takového nepotřebuje. Když jsme si vyhodnotili aktuální bezpečnostní situaci, tak taková potřeba v České republice není a nebudeme tak patřit mezi země, které by volaly po posílení vojenských jednotek NATO v Evropě. Ono to nebude jednoduché ani z ekonomického hlediska, ta situace bude složitá a bude ještě nějakou dobu trvat," uvedl Sobotka.

Zatímco včera Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL) označil Sobotkova slova za nezodpovědná, dnes svou kritiku mírnil. Včerejší konflikt označil za nedorozumění. "Na předsednictvu vlády jsme si vysvětlili, že ta formulace nebyla úplně přesná, že se nejednalo o ostatní státy NATO v Evropě, ale že se jedná o Českou republiku. To znamená, že pan premiér tím svým výrokem myslel, že není potřeba, aby v ČR byla zvýšená alianční přítomnost především vojáků USA," uvedl Bělobrádek. Ohradit se ale podle svých slov musel proti tvrzení, které se objevilo v médiích, že není třeba zvyšovat přítomnost vojáků v evropských státech NATO obecně.

Podle ministra obrany Martina Stropnického je Sobotkovo prohlášení nesmírně citlivé a je třeba ho vnímat v kontextu, v jakém bylo řečeno. Šéf silového resortu si nemyslí, že by premiérova slova mohla být některými spojenci vnímána negativně. Malé pobaltské státy, které těsně sousedí s Ruskem, vnímají své ohrožení jinak než státy ležící dál od Moskvy, uvedl Stropnický.

Obama po setkání se svým polským protějškem Bronislawem Komorowským ve Varšavě v úterý prohlásil, že USA v rámci přehodnocení svých vojenských aktivit v reakci na "nové bezpečnostní výzvy" pošlou na evropský kontinent více vojáků i vybavení. Obama, který žádá Kongres, aby pro tyto aktivity schválil jednu miliardu dolarů (asi 20 miliard Kč), se posílením vojenské přítomnosti v Evropě snaží zmírnit obavy amerických spojenců NATO po znepokojivých ruských krocích vůči Ukrajině.

Polský prezident Komorowski v reakci na Obamův příslib ohlásil zvýšení výdajů na obranu na dvě procenta hrubého domácího produktu ze současných 1,95 procenta, což má být příkladem i pro další členské země NATO, aby postupovaly obdobně. "Za mé vlády byl rozpočet trvale čtyři roky na úrovni dvou procent, a to až do roku 2003. Nu a pak začal plynule klesat. Když to dokázala moje vláda v podmínkách tehdejší ekonomické krize, tak nevidím důvod, proč by to postupně nedokázala i vláda současná," odpověděl Zeman na otázku, zda by Češi měli následovat polský příklad.

Česko vydává na obranu jen o něco více než jedno procento HDP ročně. Při vstupu do NATO se přitom zavázalo k tomu, že bude ozbrojené síly financovat alespoň dvěma procenty hrubého domácího produktu každý rok. Kvůli nízkým výdajům na armádu Prahu opakovaně kritizuje vedení NATO včetně generálního tajemníka Anderse Fogha Rasmussena.