Stáli za spornými tendry, dál pracují pro stát. Manažeři, které zatím nesmetly skandály

20.01.2012 13:46

Ihned: Státní manažery, kteří za sebou mají skandály a třeba i čelí podezření z korupce, jen zřídkakdy čeká pád dolů. Většině z nich se i nadále vede velmi dobře, ať už přejdou do soukromého sektoru nebo se jim podaří zůstat ve státní správě. HN zmapovaly cestu několika z nich.
Před několika lety napsala Bezpečnostní informační služba do své výroční zprávy, že ze státního podniku Lesy České republiky mohly unikat peníze. Přes marketingové zakázky prý mohly jít až do stranických pokladen.

Ředitelem podniku byl v té době Jiří Novák.

Manažera soukromé firmy by taková zpráva asi stála kariéru, Novákovu úřední dráhu ale nepoškodila. I když byl z Lesů odvolán, tehdejší ministr zemědělství Petr Gandalovič si jej vzal za svého náměstka. Od letošního listopadu je Novák náměstkem státního podniku Vojenské lesy a statky.
Státních manažerů, za kterými zůstaly prodražené zakázky, neprůhledná výběrová řízení nebo jen rozhodovali o stamilionech či miliardách z veřejných peněz, ale bylo mnohem víc. Třeba bývalý první náměstek z ministerstva dopravy Jiří Hodač, který byl ve funkci za Aleše Řebíčka z ODS.

Tajemní živnostníci

„Co dneska dělám? To, co dřív, věnuji se odpadkům,“ odbyl stručně Hodač dotazy. Ze státních služeb odešel spolu s Řebíčkem, jejich cesty se ale nerozdělily. V létě 2009 byl Hodač jedním z těch, kdo strávil část dovolené na Řebíčkově luxusní jachtě v Toskánsku, a nedávno nastoupil do jeho firmy – jako šéf dozorčí rady fotbalové Slavie.
Mnohem nejasnější je osud dalších dvou bývalých státních manažerů – exředitele Správy železniční a dopravní cesty Jana Komárka a exšéfa Ředitelství vodních cest Miroslava Šefary.
Oba si založili živnost a pracují mimo jiné jako konzultanti. Pro koho dělají, však jasné není. U obou by to přitom mohla být důležitá informace, protože jejich éra je spojena s mnoha nejasnostmi.

Šefara byl odvolán kvůli zakázce na zvedací železniční most přes Labe v Kolíně, který se prodražil o 366 procent. Komárek sice odešel sám, i za ním jsou ale sporné zakázky.

Z funkce do funkce

Spornou minulost mají ale i úředníci z jiných resortů. Tomáše Perutku z funkce náměstka ministra obrany vyhodil současný ministr Alexandr Vondra. A to krátce poté, co se dozvěděl, že si Perutka nechal postavit rodinný dům u firmy H+V Praha, která v tu dobu dostávala zakázky u ministerstva obrany při rekonstrukcích ubytoven a kterou policie podezřívá z korupčního spiknutí.

EKONOM: Na státní hmotné rezervy bude dohlížet nový šéf. Zabo si balí kufry - čtěte ZDE
A jelikož Perutka nedokázal doložit, jak a zda vůbec za dům platil, musel na ministerstvu skončit. Loni se ovšem znenadání vynořil ve Státní správě hmotných rezerv – instituci, která dlouhodobě čelí kritice kvůli neprůhlednému hospodaření. Nejprve se stal místopředsedou, na podzim dokonce zaujal místo šéfa správy.

Když se to zpětně dozvěděl ministr Vondra, podle informací HN prosadil, že Perutka může úřad řídit pouze dočasně.


Škody úředníků jdou do milionů, ale nikdo je nevymáhá. Muži, po nichž zůstaly problémy

Státní úředníci způsobí ročně svým rozhodnutím milionové škody. Potrestáni ale většinou nejsou. Ministerstvo vnitra, poslanec Polčák i Nejvyšší kontrolní úřad nyní připravují novelu zákona, která by to měla změnit.
Zpráva dne: V kyjovské nemocnici zjistili, že jim chybí budova za 28 milionů korun. Firma ji nepostavila, ale peníze za ni od špitálu inkasovala. Nebýt auditu, který přišel po 14 letech, neexistující přístavba by nikomu nechyběla.

Kdo za to konkrétně může? „Bývalý management nemocnice,“ odpovídá poněkud neurčitě jihomoravský hejtman Michal Hašek (ČSSD), pod nějž kyjovská nemocnice spadá.

Ale kdo konkrétně? „To bude jistě předmětem zájmu orgánů činných v trestním řízení,“ říká Hašek, a nepřímo tak potvrzuje obvyklý scénář při majetkových aférách v českých státních institucích.
Když aktivisté ze sdružení Oživení zjišťovali, kdo byl potrestán za 77 pokut udělených státním úřadům za chybná výběrová řízení, dozvěděli se, že odpovědnost konkrétních viníků se vymáhala jen u pěti procent případů.

A když Nejvyšší kontrolní úřad na konci loňského roku zkoumal totéž u státních zástupců a soudců, kteří například poslali do vazby nevinné, statistika byla ještě výmluvnější. Za léta 2007 až 2010 vyplatil stát poškozeným 400 milionů korun, ale náhradu škody po odpovědných justičních činitelích vymáhal pouze v 17 případech.

„Uplatněné úhrady tak tvoří pouze 0,37 procenta z celkového počtu případů," upozornili nejvyšší kontroloři.
Změna slovíčka

Kdy přijde náprava, je obtížné byť jen odhadnout. V čerstvé Analýze stavu veřejné správy, kterou vypracovalo ministerstvo vnitra a kterou mají HN k dispozici, se o nevymáhání škod u chybujících úředníků píše hned na několika stránkách.

Poslanec za TOP 09 Stanislav Polčák navrhl novelu zákona, která má podle něj jednoduše přinutit úřady k vymáhání škod u svých zaměstnanců. Zatímco dosud je v normě napsáno, že nadřízení „mohou“ škodu vymáhat, nově už nebudou mít na výběr a „budou muset“.

Jenže podle oslovených expertů změna jedné věty nestačí. „Novela míří správným směrem, ale je nutné myslet i na to, že úředníci mnohdy čelí brutálnímu nátlaku nadřízených a černý Petr tak u nich často zůstane neoprávněně,“ připomíná Martin Fadrný z Ekologického právního servisu.

A nejen to. „Je nutné propracovat mechanismus, který vyhodnotí, zda úředník postupoval třeba nesprávně, ale v dané chvíli rozumně,“ doplňuje advokát a člen Legislativní rady vlády Pavel Černý.

Ručení svým majetkem

Vedle Polčákovy novely připravuje ministerstvo vnitra i nový zákon o obcích, který má nastavit pravidla při chybách komunálních politiků. A třeba viceprezident Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslav Kala se pouští ještě dál: navrhuje, aby na úřadech podepisovali faktury takzvaní správci rozpočtu, kteří za chyby budou ručit celým svým majetkem.

„Měli by za to větší plat a zároveň větší ochranu proti bezdůvodnému odvolání,“ načrtává svou představu Kala.
Pokud nezasáhne policie, chybující úředníci se trestu zpravidla vyhnou.