Stát vydá církvi první památku - kostel na Zelené hoře
CT24: Žďár nad Sázavou - Římskokatolická církev dostane zpět poutní kostel svatého Jana Nepomuckého na Zelené hoře u Žďáru nad Sázavou. Rozhodl o tom Národní památkový ústav, který má poutní kostel od slavného barokního stavitele Jana Blažeje Santiniho ve své správě. Konkrétní podobu smlouvy doladí se žďárskou farností v nejbližších dnech.
"Národní památkový ústav po pečlivém vyhodnocení výzvy a získaných podkladů dospěl k závěru, že mu nic nebrání v uzavření dohody o vydání areálu poutního kostela svatého Jana Nepomuckého na Zelené hoře, který ji má ve své správě. V nejbližších dnech tak bude zahájeno jednání s římskokatolickou farností Žďár nad Sázavou o konkrétní podobě smlouvy," uvedla Simona Juračková z Národního památkového ústavu. Poznamenala zároveň, že se jedná o první rozhodnutí o vydání ze všech 47 žádostí, které k Národnímu památkovému ústavu doputovaly.
Unikátní barokně-gotickou stavbu nechal v roce 1722 postavit u Žďáru nad Sázavou slavný architekt Jan Blažej Santini-Aichel. Katolická církev argumentovala tím, že v roce 1953 "darovala" kostel státu opravdu pod nátlakem. I po případném navrácení církvi by měla jedna z dvanácti českých památek UNESCO zůstat přístupná veřejnosti. Místní farnost chce v kostele začít pořádat pravidelné bohoslužby a zvýšit počet církevních svateb. "Kostel lidem nikdo nevezme. My naopak chceme, aby sloužil i veřejnosti i turistům i poutníkům," podoktl farář Římskokatolické farnosti Žďár nad Sázavou Vladimír Záleský.
Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře ve Žďáru nad Sázavou je jedním z nejvýznamnějších děl Jana Blažeje Santiniho Aichela. Vznikl v letech 1719–1722 na základě ideového programu opata žďárského kláštera Václava Vejmluvy. Areál je národní kulturní památkou zapsanou od roku 1994 na seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Komentovanou prohlídku kostela ročně absolvuje zhruba 23 tisíc návštěvníků, přibližně jednou tolik navštíví celoročně volně přístupný areál – tedy ambit a exteriér kostela. Náklady na provoz jsou zhruba 1 milion korun ročně, výnosy pak činí 2 miliony korun.
Národní památkový ústav již naopak odmítl žádost Řádu německých rytířů o hrad Bouzov.Podle památkářů řádu v době, které se restituce týkají, nepatřil a němečtí rytíři ho nevyužívali pro duchovní nebo pastorační účely. Stát nesouhlasí ani s vydáním kaple svaté Anny v Mnichově Hradišti. Litoměřické biskupství prý nedostatečně prokázalo, že kaple svaté Anny byla v rozhodném období užívána pro církevní účely
Církve už v rámci restitucí podaly 5 600 žádostí, ve kterých nárokují 116 000 pozemků a skoro 1 900 staveb.
CÍRKEVNÍ RESTITUCE
Vrácení nemovitého majetku. Podle zákona by jeho hodnota měla být zhruba 75 miliard korun. Církve už podaly 5 600 žádostí, ve kterých nárokují 116 000 pozemků a skoro 1 900 staveb.
Finanční náhrady. Stát církvím v příštích třiceti letech vyplatí 59 miliard korun navýšených o inflaci. Tyto peníze představují náhradu za majetek, který už vydat nelze (církve nemají například nárok na majetek obcí a měst, jako jsou nemocnice, školy apod., i když jim tyto nemovitosti v minulosti patřily). První dvě miliardy z náhrad už církve inkasovaly.
Snížení státních příspěvků. V příštích sedmnácti letech se bude paralelně s výplatou náhrad snižovat příspěvek na podporu činnosti, který dnes stát církvím vyplácí. V současnosti činí asi 1,5 miliardy korun ročně.