TOP 09 odmítá nést odpovědnost za amnestii, předem o ní nevěděla
ČT24: Praha - Vládní TOP 09 odmítá nést odpovědnost za důsledky amnestie, kterou v novoročním projevu vyhlásil prezident Václav Klaus. V dnešním usnesení předsednictva strany také stojí, že vláda o amnestii nejednala, že ministři za TOP 09 nebyli o amnestii předem informováni a dozvěděli se o ní až z Klausova projevu. "Kladu si otázky, k čemu byly dobré náklady na stíhání osob, které nebyly malé, když pak jedním rozhodnutím jsou omilostněny," komentoval Klausův novoroční krok již ve středu místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek.
Politici, včetně Miroslava Kalouska, nyní začínají diskutovat o tom, zda do ústavy moderního demokratického státu vůbec institut plošné amnestie patří. "Patří amnestie do zavedené ústavní demokracie, nebo je to něco, co bychom měli z ústavy vypustit? Pokud by měla amnestie v ústavě zůstat, tak by ji prezidenti měli používat při nástupu do funkce, a ne při opouštění. To potom vyvolává určité spekulace proč, pro koho a komu ku prospěchu amnestie svědčí. Hledat filosofii v současné amnestii je obtížné, ale nerad bych na toto téma spekuloval," řekl právník, Cardiff Law School konstatuje Jiří Přibáň v Událostech, komentářích.
Rozsah amnestie má předsednictvo koaliční strany za nešťastný
"Problematizuje práva poškozených a zavdává příčiny ke spekulacím, že poskytla ochranu skutečným zločinům, místo aby pouze prominula bagatelní trestné činy."
Podoba amnestie vadí též předsedovi TOP 09 a ministru zahraničí Karlu Schwarzenbergovi, který ve středu uvedl, že krok se podle něj neměl týkat "největších skandálů republiky", ale jen lehkých trestných činů, aby se ulevilo přeplněným věznicím.
ČSSD chce vysvětlení od Nečase
Ani opoziční sociální demokracii se rozsah amnestie nezamlouvá. Chce k tomuto tématu svolat mimořádnou poslaneckou schůzi, na níž by měl premiér Petr Nečas vysvětlit, proč amnestii spolupodepsal. Předseda poslanců ČSSD Jeroným Tejc přitom soudí, že také ministři za TOP 09, když zůstávají ve vládě, za rozhodnutí premiéra převzali odpovědnost.
Prezident Klaus vyhlásil 1. ledna částečnou amnestii k 20. výročí vzniku České republiky. Věznice by mohlo opustit více než 7 000 vězňů, asi třetina jejich celkového počtu, dalším lidem jsou prominuty krátké podmíněné a alternativní tresty. Zastaví se ale také trestní stíhání trvající déle než osm let, kde hrozí trestní sazba do deseti let. Tato část amnestie vyvolala kritiku, neboť do této kategorie spadají některé ostře sledované korupční a tunelářské kauzy.
Klausův tajemník Jakl amnestii hájí
V řadě případů se podle něj soud vlekl neúměrně dlouho a na aktéry už by se dávno mělo pohlížet jako na nevinné, řekl v rozhovoru pro Český rozhlas. "Absolutně vylučuji, že pouští na svobodu pachatele závažné trestné činnosti. Šíří se hloupé a nepodložené fámy. Jedinou výjimkou – a to ani nevím, jestli tato výjimka platí – jestli jsou pachatelé vážné trestné činnosti nad 75 let, možná že takový je jeden, dva, nevím, jestli je vůbec nějaký," říká Jakl.
Klaus podle Jakla svou amnestií mimo jiné reagoval na judikát soudu pro lidská práva ve Štrasburku. "Byl tlak na Českou republiku považovat za nevinné lidi, u kterých se jejich kauzy táhnou víc než šest let. Pan prezident to o své vůli zvýšil na osm," vysvětlil Jakl v pořadu Události, komentáře.