Trhy chápou, že pomoc Španělsku nebude stačit, jednat by měla ECB
13.06.2012 09:51
PatriaOnline: Pod tlakem vlád zemí EU obdrží Španělsko pravděpodobně pomoc ve výši 100 miliard eur, která má zachránit jeho banky. Evropští lídři tvrdí, že tato částka převyšuje skutečnou potřebu, jenomže se mýlí. Podobně jako u Řecka to bude pravděpodobně málo na uklidnění investorů, kteří se bojí kolapsu španělských bank. Podmínky, které si klade Německo, pak mohou celkovou situaci Španělska ještě zhoršit.
Španělsko se nachází v rozdílné situaci než Řecko a Itálie. Jeho vláda nemá sklony k přílišnému utrácení. Před globální krizí jeho růst táhl boom ve stavebnictví a turisté ze severu, kteří ve Španělsku hledali odpočinek a nemovitosti. Finanční krize ale přinesla zhoršení kvality úvěrů a banky nyní tíží špatné hypotéční půjčky. Na rozdíl od Fedu nemůže centrální banka Španělska tisknout peníze, aby bankám pomohla pokrýt ztráty. A ECB pomoci bankám nemůže, ani nemůže požadovat reformy. Vláda by si tak musela půjčovat na mezinárodních trzích, aby bankám mohla pomoci.
Hodnota hypoték však dosahuje 65 % HDP, což je nad možnosti vlády. MMF odhaduje, že banky potřebují na rekapitalizaci asi 40 miliard eur a přibližně 100 miliard eur na odpis špatných úvěrů. Jak ale ukazuje vývoj průběhu krize v USA, první odhady ztrát jsou příliš nízké a budou růst. Trhy to brzy pochopí a výnosy vládních dluhopisů vzrostou na neudržitelné úrovně.
Navíc věřitelské země ze severu budou zřejmě požadovat tvrdou restrukturalizaci bank, včetně fúzí, akvizic a uzavření nejslabších bank. Tento proces by mohl španělskou ekonomiku ještě více oslabit a banky by mohly skončit v rukou Němců, Nizozemců a dalších institucí ze severu. Španělské banky byly přitom v minulosti dobře vedeny, regulace byla efektivní a současné problémy představují pouze důsledek širší globální krize a evropské recese.
Zájmy a obavy Německa lze ale také pochopit, protože se jedná o největší věřitelskou zemi. Nejlepší by bylo, kdyby ECB dostala možnost pokrýt pomoc ve výši 125 miliard eur podobně, jako to učinil Fed v rámci programu TARP. ECB by pak měla dohlížet na užití pomoci a implementaci reforem doporučených ze strany MMF.
Autorem je Peter Morici ze Smith School of Business, University of Maryland.