ÚS o restitucích: Soud nebude vyslýchat další svědky

CT24: Brno - Církevní restituce poprvé před Ústavním soudem: Po přečetení zprávy shrnující dosavadní průběh řízení dostali prostor k vyjádření účastníci řízení. Místopředseda sociálních demokratů Lubomír Zaorálek požádal ústavní soudce o výslech dalších svědků, mimo jiné dvou ministrů a arcibiskupa Jana Graubnera, který by měl objasnit nižší procentní podíl katolické církve na restituovaném majetku - plénum žádosti ale nevyhovělo, stejně tak nepředloží ani předběžnou otázku Soudnímu dvoru EU. Advokát senátorů Karol Hrádela před soudem upozornil na to, že v tuto chvíli nikdo netuší, jaký majetek se vlastně má církvím vydat, a navíc připomněl, že "finanční náhradu dáváme někomu, kdo majetek prokazatelně nevlastnil". 

Soudce zpravodaj Stanislav Balík v úvodu shrnul stížnost skupiny senátorů zastřešenou Věcmi veřejnými, přednesl i argumenty dalších dvou neprojednávaných stížností - od poslanců ČSSD a KSČM. O tom, zda je, či není Balík ve věci podjatý, rozhodovalo plénum Ústavního soudu ještě před zahájením jednání. Soudci rozhodli námitce ohledně podjatosti, kterou podala skupina senátorů zastupovaná advokátem Karolem Hrádelou, nevyhovět. Soudce Balík tak i nadále smí restituční návrh řešit. 

O námitce podjatosti informoval před zahájením dnešního jednání předseda soudu Pavel Rychetský. Důvody nezmínil. Námitka mohla mít taktický význam. Kdyby jí soud vyhověl, znamenalo by to, že celý obsáhlý spis převezme a nastuduje jiný soudce. Veřejné jednání a finální rozhodnutí by se tím významně oddálilo. 

Sociální demokraté chtějíí další svědky

Sociální demokraté navrhli Ústavnímu soudu, aby v řízení o církevních restitucích vyslechl šest lidí. Chtějí, aby všichni detailněji osvětlili okolnosti vzniku zákona o majetkovém vyrovnání státu s církvemi a náboženskými společnostmi.

• ministryni kultury Alenu Hanákovou
• ministra zemědělství Petra Bendla
• olomouckého arcibiskupa Jana Graubnera
• ústředního ředitele Státního pozemkového úřadu Petra Šťovíčka
• šéfa Lesů ČR Michala Gaubeho
• představitele Bratrské jednoty baptistů Milana Kerna (Baptisté peníze plynoucí z církevních restitucí odmítli). 

Podle zástupce poslanců ČSSD Lubomíra Zaorálka by se ÚS také měl obrátit na Soudní dvůr Evropské unie v Lucemburku s takzvanou předběžnou otázkou. Cílem je zjistit, zda finanční náhrady v rámci církevních restitucí nepředstavují takzvanou nedovolenou veřejnou podporu. 

Co vadí stěžovatelům a co na to protistrana

• Věci veřejné si stěžují i na průběh projednávání zákona o církevních restitucích. "Z projednávání zákona v pozdních hodinách je patrná snaha vládní koalice své odpůrce unavit," tvrdily VV před Ústavním soudem s tím, že během jejich vystoupení byl záměrně velký hluk. 
• Vláda ve svém stanovisku odmítla porušení české ústavnosti a uklidňovala veřejnost: "Vatikán nic z restitucí neobdrží, vlastníky se stanou konkrétní církevní subjekty, charity nebo fary, nikoli církev římskokatolická, která v minulosti nic nevlastnila." 
• Poslanecká sněmovna nepovažuje průběh přijímání zákona o restitucích za protiústavní. Zkrácená lhůta řečníků, kterou stížnost mj. napadá, se netýkala celého procesu, argumentuje její vedení.

Jak byly podle advokáta senátorů Karola Hrádely přijaty restituce? Byla vyhlášena přestávka, představitel vládních stran ji námitkou zrušil, odpůrci restitucí v tu chvíli ve sněmovně ale již nebyli a sněmovna následně restituce schválila. "Došlo k zabránění tomu, aby menšina mohla ovlivňovat většinu a aby poslanci z většiny mohli změnit své stanovisko," uvedl Hrádela ve svém vystoupení před Ústavním soudem.

Podle Hrádely se faktická odluka církve od státu nekoná, protože církve, které budou provozovat např. charitativní činnost, budou moci i nadále požadovat státní příspěvek; ČR je jen na základě vyrovnání nebude smět vyloučit.

• Karol Hrádela: "To, čeho jsme svědky, není snaha o spravedlnost, ale o bezpráví, snaha zničit to, na čem stojí naše vlast."
• "Finanční náhradu dáváme někomu, kdo majetek prokazatelně nevlastnil."
• "Je to stejné, jako kdybychom Volkswagen odškodňovali za škodu, která vznikne nějaké vnukovské organizaci škodovky."

• Hrádela v úterý také oznámil, že mu někdo z auta ukradl důležité dokumenty spojené s církevními restitucemi. Požadoval proto odklad jednání, návrh sepsal na podatelně soudu. Ústavní soudci se požadavkem na začátku dnešního jednání nezabývali, je možné, že se k němu ještě vrátí. Na krátký čas k přípravě na jednání si v minulých dnech stěžovali i sociální demokraté. Podle politologa Lukáše Jelínka ústavní soudci zákon jako celek nejspíš nezruší, dá se ale předpokládat, že soud zákon ponechá jako celek a možná zasáhne do některých jeho bodů.

  Soud postupně dostal tři řádné návrhy na zrušení zákona o církevních restitucích. První podala z iniciativy Věcí veřejných skupina senátorů, protože strana sama neshromáždila dost poslaneckých podpisů. Druhý návrh sepsali poslanci ČSSD, třetí zákonodárci KSČM s podporou části sociálních demokratů. Druhý a třetí návrh soud odmítl, zabývá se tím prvním. Sociální demokraté a komunisté ale mají statut vedlejších účastníků řízení, a tak soud může přihlížet i k jejich argumentům. 

  Senátory zastupuje Hrádela, za poslance přijeli Lubomír Zaorálek (ČSSD) a Zuzka Bebarová-Rujbrová (KSČM). Zájmy vlády hájí ministr bez portfeje Petr Mlsna. Zástupci Senátu a sněmovny se omluvili.