USA měly v kosmu 15 měsíců tajný raketoplán

Novinky: Ve Spojených státech přistál po 15 měsících bezpilotní raketoplán Boeing X-37B, který do vesmíru vyslaly americké vzdušné síly USAF. Program původně spadal pod NASA, ale v roce 2004 byl převeden pod letectvo a překlasifikován jako tajný. I stávající mise byla zčásti tajná.

Mise zakončená sobotním přistáním na kalifornské základně letectva Vandenberg měla označení OTV-2. Jen devět metrů dlouhý raketoplán, který vynesla z floridského mysu Canaveral raketa Atlas V loni v březnu, strávil ve vesmíru 469 dní, i když se původně uvádělo, že mise potrvá nanejvýš devět měsíců. I to naznačuje, že jejím účelem nebylo jen ověřit technologie. Tepelný štít a ovládání v hypersonických rychlostech se otestovaly už v roce 2010.

 

Spekuluje se, že raketoplán měl špionážní úkoly, buď měl sledovat čínské satelity, nebo čínskou orbitální stanici, ke které se v pondělí připojila kosmická loď Šen čou.

 

Létal také nad Severní Koreou a Íránem, tyto země lze ale z vesmíru sledovat i jinak.

"Jsem velmi pyšná na náš tým, který dokázal zařídit přistání. Proběhlo bezpečně a úspěšně," řekla podle serveru Space Daily velitelka týmu plukovnice Nina Armangová.

 

Unese náklad do 300 kg 

Projekt převzal Pentagon v rámci politiky zajištění vlastního nezávislého přístupu do vesmíru, kterou vyhlásil po katastrofě Challengeru. X-37 byl původně vyvíjen tak, aby jej na oběžnou dráhu mohl vynést raketoplán Space Shuttle, ale pak byl upraven, aby ho mohla vynášet raketa Atlas. Hlavním důvodem byla úspora nákladů. Úkolem X-37 má být schopnost opravovat vlastní satelity nebo jim doplnit palivo či vyměnit panely slunečních baterií.

Tvarově je X-37 odvozen z raketoplánu Space Shuttle a starších studií hypersonických letadel. Raketoplán má délku necelých devět metrů. Má malé křídlo o rozpětí necelých pět metrů a motýlkovité ocasní plochy do V. Vzletová hmotnost činí pět tun a prostor pro náklad o hmotnosti až 300 kg má velikost 1,2 x 2,1 metry.

 

Jeho poslání je spíše technické 

Mnozí podle jeho tvaru spekulovali, že by mohlo jít o zbraň. Podle Space Daily je ale jeho poslání mnohem méně spiklenecké a spíše technické a určitě mnohem méně zajímavé, než se stoupenci konspiračních teorií domnívají.

Vojenský účel však vyloučit nelze, protože většina supervelmocí vyvíjí vesmírné zbraně, i když to mezinárodní smlouvy zakazují. Známý byl především tzv. program hvězdných válek SDI za vlády amerického prezidenta Ronalda Reagana. I na straně tábora míru a socialismu však vznikaly projekty přenesení války do vesmíru.