Vyšehrad vydal nález století – základy kostela inspirovaného Byzancí

CT24: Praha – Archeologové na Vyšehradě odhalili základy jednoho z největších kostelů střední Evropy. Zároveň se jedná zřejmě o nejstarší známý vyšehradský kostel. Nachází se zhruba 150 metrů od hlavní baziliky svatého Petra a Pavla a jeho stáří se datuje na 2. polovinu desátého, nebo 1. polovinu jedenáctého století. Dosud nejstarší známá vyšehradská stavba byla datována do roku 1170.

Objevený kostel má čtvercový tvar se třemi apsidami; na délku měří pětadvacet metrů. "Unikátnost této stavby spočívá ve velikosti a naprosto překvapivé rozloze 230 metrů čtverečních. Asi o čtyřicet procent tak překonává plochu rotundy svatého Víta na Pražském hradě," řekl ČT Ladislav Varadzin z Archeologického ústavu Akademie věd ČR.

Dnes již zaniklá svatovítská rotunda přitom podle Varadzina byla dosud považována za největší kostel svého druhu na území Česka i v prostoru západních Slovanů, navíc demonstrovala i význam v církevní hierarchii – byla biskupským kostelem.

Druhý unikát nese půdorys objeveného kostela. Podle analogie obdobných staveb na Balkáně nebo ve východním Středomoří byla totiž stavba vysoká a zakončená věžovitým výklenkem, což zatěžovalo zdi – a je předpoklad, že podobně náročnou statiku v raném přemyslovském státě nikdo neovládal. "Svým tvarem odkazuje na byzantské prostředí a vystává otázka, který panovník a proč pozval zkušeného akchitekta na naše území, aby vystavěl tento typ kostela," dodává Varadzin.

Archeolog: Přemyslovci na cyrilometodějskou tradici nezapomněli

Objevitelé v současnosti pracují s hypotézou, že mohlo jít buď o Boleslava II. Pobožného, nebo významného přemyslovského knížete Břetislava I. Fakt, že na druhém nejvýznamnějším hradě knížecích Čech stál svatostánek byzantského slohu, potom podle Varadzina otevírá dveře k reinterpretaci dějin českého křesťanství.

"Náš nález otevírá otázku cyrilometodějské tradice," uvádí. Dosud totiž převládá názor, že se Přemyslovci orientovali na západní, latinskou liturgii přejímanou ze Svaté říše římské a že liturgie slovanská, u jejíchž počátků stáli Cyril a Metoděj, neměla po zániku Velké Moravy na přemyslovském dvoře přílišný vliv.

Podrobný archeologický průzkum Vyšehradu probíhá již od 60. let a je spojen s osobností Bořivoje Nechvátala. Cesta k dnešnímu objevu začala v roce 2011, kdy archeologové nalezli jižní apsidu kostela a navrhli hypotetickou rekonstrukci. Letošní výzkum potvrdil předpokládaný půdorys stavby a díky tomu mohl vědecký tým položit sondu do oblasti, kde předpokládal apsidu východní – jejím se potvrzením začaly přepisovat dějiny Vyšehradu.

Přímo na archeologickém nalezišti zůstanou vědci do pátku, poté budou následovat analýzy v laboratořích.