Záchrana eura nemůže ležet pouze na bedrech ECB

ČT24: Praha/Frankfurt nad Mohanem – V boji proti krizi nemohou vlády zadlužených zemí spoléhat jen na Evropskou centrální banku (ECB). O záchranu se musí zasadit také samy. Po dnešním jednání rady ECB to prohlásil prezident banky Mario Draghi. Tento přístup považuje za správný také analytik společnosti Deloitte a bývalý guvernér České národní banky Luděk Niedermayer, který o něm hovořil před kamerami České televize.

"Evropská centrální banka nemůže nahradit vlády nebo akce, které musí podniknout jiné instituce," zdůraznil prezident Evropské centrální banky. K bance se dnes upínaly zraky celého světa. Draghi sice slíbil intervence na volném trhu, podrobnosti ale neuvedl, což ve svém důsledku srazilo finanční trhy do červených čísel.

"Mě úplně nepřekvapilo to, že vlastně k žádné revoluci nedošlo. To, co on řekl, je velmi, velmi mlhavé, ale na druhou stranu to odpovídá podle mého názoru realitě, protože tíha na hledání řešení složité situace v Evropě nemůže ležet na bedrech centrální banky, ale je záležitostí jednání vlád," uvedl Niedermayer.

V rozhovoru pro ČT24 zároveň upozornil, že to, co by přeneslo zodpovědnost za řešení krize z ECB směrem k politikům a vládám členských zemí, by byl Evropský stabilizační mechanismus s bankovní licencí. Udělení licence záchrannému fondu eurozóny ale dnes Draghi vyloučil. Podle něj by to bylo v rozporu s právem Evropské unie. "Není to triviální záležitost. Vyžaduje to nejen politický konsensus, ale i celou řadu technických kroků," komentoval Draghiho vyjádření Niedermayer.

Na udělení bankovní licence Evropskému stabilizačnímu mechanismu v minulosti tlačily především Francie a Itálie. Tvrdily, že by to fondu dalo větší palebnou sílu a umožnilo by mu to důraznější reakci na krizi. Naopak proti udělení bankovní licence se stavělo Německo. To zatím ani pravomocně neschválilo vznik Evropského stabilizačního mechanismu. Čeká se na rozhodnutí tamního ústavního soudu, které by mělo padnout 12. září.

Bankovní licence pro ESM by podle Niedermayera znamenala zmírnění stresu zadlužených zemí. Vítězství nad krizí by jim to ale nezaručilo. "I když by bylo toto řešení prosazeno, tak diskuse o tom, jaké dluhopisy a v jakém rozsahu by tato nově vzniklá veřejnoprávní banka nakupovala, bude velmi ostrá," podotkl Niedermayer.

Už delší dobu je ECB pod značným tlakem, a to kvůli pomoci při snížení nákladů na obsluhu dluhu zemí, jako je Itálie a Španělsko. Ty patří v eurozóně k nejzadluženějším, zároveň jsou to ale co do velikosti významní členové, na jejichž záchranu by eurozóna téměř jistě neměla peníze. Právě vysoké výnosy dluhopisů mohou tyto dvě země svrhnout z pověstného srázu.

Vlády nesmí nechávat záchranu eura na ECB

ECB už do vládních cenných papírů investovala přes 211 miliard eur. Podle Draghiho se teď musí o záchranu zadlužených ekonomik zasadit také jejich vlády. "Evropská centrální banka nemůže nahradit vlády nebo akce, které musí podniknout jiné instituce," zrůraznil prezident Evropské centrální banky.

Draghi zároveň vyloučil, že by permanentní záchranný fond eurozóny (ESM) mohl dostat bankovní licenci. Zdůraznil, že by to bylo v rozporu s evropským právem. Na udělení bankovní licence Evropskému stabilizačnímu mechanismu tlačily především Francie a Itálie. Tvrdily, že by to fondu dalo větší palebnou sílu a umožnilo by mu to důraznější reakci na krizi.

Euro otřeseno, akciové trhy padají

Euro reagovalo na rozhodnutí Evropské centrální banky rozporuplně. Nejprve kurz vystřelil nad 1,24 dolaru za euro, vzápětí ale začala evropská měna oslabovat a kurz se propadl pod 1,22 dolaru. Podle odborníků za to může fakt, že informace o jasných bezodkladných krocích ECB chybí. Panují obavy, že by mohla následovat i další výprodejová vlna dluhopisů zadlužených zemí.

Do červených čísel propadly také akciové trhy. Německý Dax ztrácel krátce před 16. hodinou 1,59 procenta, zatímco britský FTSE 100 byl v minusu o 0,68 procenta. Ztrácel také index pražské burzy PX, a to o 0,83 procenta.

Sazby nechala beze změny ECB i ČNB

Evropská centrální banka dnes rozhodovala také o výši svých úrokových sazeb. Podobně jako v případě České národní banky a britské centrální banky je nakonec ponechala beze změny. "To nebylo žádné překvapení," reagoval ekonom Rabobank Elwin de Groot. "Mnohem důležitější je sledovat, pro jaká další opatření by se mohly rozhodnout," dodal.

Draghi zahnal sám sebe do kouta

I přes mírný pokles v posledních dnech zůstávají úrokové výnosy ze španělských i italských dluhopisů stále vysoko nad 6 procenty. Pokud by začaly znovu růst, mohlo by to znamenat problém. "Draghi se bohužel sám zatlačil do kouta," upozornil analytik banky JPMorgan Pavan Wadhan. "ECB teď musí prokázat svou věrohodnost. Jinak Draghi zcela ztratí tvář."

Draghi dnes konstatoval, že ekonomický růst eurozóny zůstává slabý. Evropu trápí také vysoké výnosy, které musí zadlužené země platit ze svých dluhů. Krize však podle Draghiho jednotnou měnu nepoloží. "Euro je neodvolatelné," prohlásil.

Eurozóna nadále v recesi

Hrubý domácí produkt eurozóny se v letošním prvním čtvrtletí meziročně snížil o 0,1 procenta. Mezinárodní měnový fond předpokládá, že v celém letošním roce ekonomika klesne o 0,3 procenta. Ratingová agentura Standard & Poor's tento týden předpověděla pokles o 0,6 procenta. Zhoršila tak svou předchozí prognózu, která počítala se stagnací.

Americký ministr financí Timothy Geithner na vedoucí představitele eurozóny apeloval, aby své úsilí pří řešení dluhové krize zvýšili. Dodal, že protikrizová opatření by měla zajistit pokles úroků v zemích pracujících na reformách a schopnost finančního systému poskytovat úvěry ekonomikám, které je potřebují. Vedoucí představitelé Německa, Francie a Itálie dali v uplynulých dnech najevo odhodlání zachránit eurozónu za každou cenu.