Západ je "hluboce znepokojen" ruskou invazí na Krym. Ruské akcie padají, ropa zdražuje

PatriaOnline: Ruská armáda o víkendu prakticky převzala kontrolu nad ukrajinským poloostrovem Krym, kde většinu obyvatel tvoří Rusové. Navzdory odmítavým reakcím ze zahraničí, které hovoří o agresi, ruský parlament v sobotu schválil záměr prezidenta Vladimira Putina nasadit na Ukrajině vojáky. Ruská akciová burza krátce po zahájení dnešního obchodování oslabila o sedm procent. Ruský rubl se propadl na nová rekordní minima vůči dolaru i euru. Důvodem jsou obavy investorů ohledně krize na Ukrajině. Výnos na ukrajinském vládním dluhopisu splatnosti 2023 vzrostl o 1,49 %  na dosah 11 procent, výnos na dluhopisu 2014 vylétl na 56,44 % při poklesu ceny na 89,34 centů amerického dolaru z 94,82 c. 

"Nyní, když jsou (Rusko a Ukrajina) skutečně na pokraji vojenské konfrontace, začnou investoři s mimořádnou vervou prodávat ruské akcie," uvedli analytici ze společnosti Rossiysky Capital. Index ruských akcií MICEX dnes dosáhl 10% ztráty, což je jeho nejhlubší propad od listopadu roku 2008. Dolar vůči rublu posílil o 2,5 procenta na 36,60 RUB a euro stouplo o 1,5 procenta na 50,30 RUB. Ukrajinská hřívna obchoduje kolem 10 k amerického dolaru a za celý únor ztratila 13 % hodnoty.

Světové ceny ropy dnes kvůli rostoucímu napětí na Ukrajině stouply o více než dva dolary za barel. Vyšplhaly se tak na několikaměsíční maxima. Krize vyvolala obavy z narušení dodávek ruského plynu do Evropy, jež by zvýšilo poptávku po alternativních palivech. Cena severomořské ropy Brent se vyšplhala až na 111,24 dolaru za barel, tedy na nejvyšší úroveň od začátku letošního roku. Cena americké lehké ropy Brent vystoupila na 104,65 dolaru, nejvýše od loňského září. Později ceny o část zisků přišly, stále však vykazovaly nárůst o více než dolar, napsala agentura Reuters.

"Trh s ropou reaguje na možnost, že se situace zhorší," uvedl analytik Ben Le Brun ze společnosti OptionsXpress. "Rozhodně se domnívám, že ropa prudce stoupne, pokud skutečně dojde k válce. Americká ropa by mohla snadno překonat 110 dolarů. Není vyloučeno ani dosažení úrovně 120 dolarů," dodal.

Americký ministr zahraničí John Kerry odsoudil ruský postup vůči Ukrajině jako "neuvěřitelný akt agrese" a pohrozil Moskvě sankcemi, které mohou zemi ekonomicky izolovat. Naznačil rovněž možnost vyloučení Ruska ze skupiny G8 (sedm nejvyspělejších zemí světa a Rusko).

Americký prezident Barack Obama a vůdci Británie, Německa a Polska v neděli zdůraznili nutnost okamžitého zahájení dialogu mezi Ruskem a Ukrajinou. Vyjádřili také podporu Ukrajině a jejímu plánu uspořádat v květnu parlamentní volby. Současně slíbili, že budou spolupracovat na vytvoření balíčku finanční pomoci, který by pomohl Ukrajině stabilizovat její nejistou ekonomickou situaci.

Obama hovořil v neděli pozdě večer SEČ postupně telefonicky s britským premiérem Davidem Cameronem, německou kancléřkou Angelou Merkelovou a polským prezidentem Bronislawem Komorowským, sdělil Bílý dům. Obama a státníci zmíněných tří evropských zemí vyslovili "hluboké znepokojení" nad vniknutím ruské armády na Ukrajinu, které považují za porušení mezinárodního práva a za hrozbu mezinárodnímu míru a bezpečnosti. "Vůdci zdůraznili, že rozhovory mezi Ukrajinou a Ruskem musí být zahájeny okamžitě, s náležitým mezinárodním zprostředkováním," dodal Bílý dům ve svém prohlášení.

Úřad německé kancléřky uvedl, že Obama a Merkelová označili ruskou intervenci na Krymu za nepřijatelnou. "Obama a Merkelová se shodli, že pro mezinárodní společenství je zvlášť důležité, aby tváří v tvář této nespravedlnosti ukázalo jednotu," konstatoval úřad ve svém komuniké. "Rovněž pak je vyvíjeno intenzivní úsilí s cílem určit, jak by bylo možné pomoci Ukrajině zvládnout finanční problémy a humanitární situaci," dodává se v komuniké.

Obama a Merkelová jsou také přesvědčeni, že je zapotřebí vytvořit kontaktní skupinu, například pod vedením Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), která by umožnila zahájit politický dialog, napsala agentura Reuters. 

Ruský prezident Vladimir Putin včera v telefonickém rozhovoru s německou kancléřkou Angelou Merkelovou hájil ruská opatření na Ukrajině jako kroky odpovídající situaci v zemi, kde od ultranacionalistů hrozí násilnosti. Merkelová nicméně šéfa Kremlu obvinila, že "nepřijatelnou ruskou intervencí" porušil mezinárodní právo. Oba státníci se podle Kremlu dohodli na dalších bilaterálních a vícestranných konzultacích zaměřených na normalizaci situace na Ukrajině. 

"Kancléřka opětovně vyzvala ruského prezidenta, aby respektoval územní celistvost Ukrajiny," uvedl mluvčí německé vlády Georg Streiter. Podle Putina ale ruští občané a ruskojazyční obyvatelé Ukrajiny čelí neutuchající hrozbě nacionalistů, takže ruská opatření jsou adekvátní mimořádné situaci. Ruský prezident ale přijal návrh Merkelové na ustavení komise, například v podobě kontaktní skupiny, která by zahájila politický dialog. V čele zmíněné skupiny by zřejmě stála Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě. 

Putin v sobotu požádal ruský parlament o souhlas s vojenským zásahem na Ukrajině, aby v této východoevropské zemi mohl ochránit ruské občany. Parlament mu povolení k využití vojáků udělil. Krym, kde má Rusko pronajatou námořní základnu, mezitím ruští vojáci prakticky ovládli, za což západní země Moskvu tvrdě kritizují. Američtí i evropští představitelé hrozí odvetou - hovoří o mezinárodní izolací a nevylučují sankce. 


Závislost Evropy na ruských dodávkách komodit přes Ukrajinu

Do Evropy putuje přes Ukrajinu zhruba 80 procent ruského plynu, který pokrývá přibližně čtvrtinu evropské spotřeby. Plyn do Evropy proudí ale také dalšími cestami (plynovody Jamal či Nord Stream). 

Plyn společně s ropou patří mezi strategické suroviny, které Česko z Ruska dováží. Tímto způsobem kryje přibližně 75 procent své spotřeby plynu, zbytek připadá na dodávky z Norska. 

Ze stoprocentní závislosti na dodávkách z Ruska se Praha vymanila v roce 1997, a to díky smlouvě o dodávkách plynu právě s Norskem. V Rusku to tehdy vyvolalo nevoli. Spekulovalo se o možných odvetných opatření ze strany ruského monopolního dodavatele Gazpromu. Firma je stále ještě hlavním dodavatelem plynu pro řadu zemí ve střední a východní Evropě a disponuje největšími zásobami plynu na světě. 

V souvislosti s možnými riziky přerušení dodávek ruského plynu přes Ukrajinu má Česko lehkou výhodu - je totiž významnou tranzitní zemí pro přepravu plynu do dalších států EU. 

Tuzemské firmy (například největší dodavatel RWE Transgas) mají také uzavřeny dlouhodobé smlouvy na dodávky plynu, a to nejen s Ruskem, ale také s norskými producenty. 

Pojistkou proti výkyvům v dodávkách jsou i zásobníky zemního plynu. Jejich kapacita na území ČR je zhruba 3,6 miliardy metrů krychlových, což odpovídá 43 procentům roční spotřeby plynu. V jiných evropských zemích je poměr výrazně nižší. 

Omezení či přerušení dodávek ruského plynu přes Ukrajinu bylo v minulosti horkým tématem. Naposledy spor o ceny a dluhy mezi Ruskem a Ukrajinou v roce 2009 na více než dva týdny zastavil přísun plynu do Evropy. Krizi řešila i ČR jako předsednická země EU. 

Výpadky dodávek ruského plynu byly ve větší míře zaznamenány také v letech 1994 (devět dnů), 2006 (čtyři dny) nebo 2008 (tři dny). 

Ruská ropa do tuzemska proudí ropovodem Družba. Dodávky však Rusko v roce 2012 citelně omezilo. Vedla je k tomu hlavně snaha diverzifikovat exportní trasy.

Česko surovinu odebírá i z dalších zdrojů, zejména ropovodem IKL z německého Ingolstadtu. Ten je napojen na páteřní Transalpinský ropovod, který bývá vytížen a někdy nestačí uspokojovat poptávku.