Antlantida: Objevil její stopy Kolumbus?

HistoryRevue: Pro staré Řeky byla Atlantida ideální minulostí. V dnešní konzumní společnosti může Atlantida sloužit jako očistná metafora budoucnosti. Proto hledání bájného kontinentu v posledních letech nabírá na obrátkách.

Příběh ideální civilizace šimrá představivost miliónů lidí na celé Zemi už od roku 360 př.n.l., kdy řecký filosof Platón (asi 427-347 př.n.l.) napsal jedinou doloženou zmínku o Atlantidě ve svých dílech Timaios a Krítias. Atlantida byla podle něj mocná ostrovní civilizace v Atlantském oceánu z období 9 500 let př.n.l. Měla vyspělou kulturou i technologické znalosti, její hlavní město bylo uspořádáno do soustředných kruhů. Civilizace to byla natolik silná, že její arogantní vládci se nakonec rozhodli zaútočit i na Athény a tím si proti sobě postavili Bohy. Ti pak během jediného dne Atlantidu navždy smetli při ohromující katastrofě pod hladinu moře. Leží někde na mořském dně u Herkulových sloupů, jimiž byl v antice nazýván středomořský Gibraltarský průliv.

Legenda nám nedá spát
Na moderní intelektuální mapu světa dostal Atlantidu americký kongresman ze státu Minnesota Ignatius Donnelly ( 1831– 1901), který tvrdil, že tento ostrovní kontinent kdysi ležel ve vodách Atlantiku a spojoval Evropu, Afriku a Ameriku. Od té doby Atlantidu hledá celý svět, od seriózních vedců, přes snílkovské dobrodruhy ž k učiněným Baronům Prášilům. Pravidelně se objevují zaručené zprávy, že byla Atlantida konečně nalezena.
 

Ve hře je už dlouho Kréta
Nejčastější jsou snahy najít Atlantidu někde ve Středomoří. Jako magnet působí na atlantology stará civilizace Kréty. Ta zanikla roku 1470 př.n.l. pravděpodobně následkem tsunami, vyvolané výbojem sopky na pouhých 70 km vzdáleném ostrově Santorini (tehdy antická Thera). Řada vykopávek, dokládajících promíchání nádob s mořskými kamínky, naznačuje prudké a katastrofální zničení přímořské civilizace. Navíc popis krétské kultury (takzvané mimojské) Platónovu vyprávění odpovídá. Nejnovější výzkumy však posouvají datum zániku minojské civilizace o 200 let po výbuchu na Theře, což legendu vyvrací. Ale co když civilizace nemůže zaniknout přírodní katastrofou ze dne na den a nějaké století to trvá? Jak to můžeme s jistotou vědět?

Někde za Herkulovými sloupy
Francouzský geolog Marc-André Gutscher zase tvrdí, že bájnou Atlantidou je dnes potopený ostrov Spartel ležící západně od Gibraltaru (průliv odděluje Atlantik od Středozemního moře a na severu Španělsko od Afriky). Před 12 tisíci lety ho zasáhlo mohutné zemětřesení a tsunami. Podle dřívějších průzkumů skutečně kdysi vyčníval nad vodou. Gutscher při podmořském průzkumu na povrchu ostrova objevil naplavené nánosy půdy o tloušťce 50 až 120 centimetrů. Ostrov tedy pravděpodobně zasáhla vlna tsunami. Při jeho mapování však francouzský geolog nenarazil na nic, co by připomínalo umělé stavby. Ostrov je navíc mnohem menší, než se doposud předpokládalo, což snižuje pravděpodobnost, že mohl být někdy v minulosti osídlen.

Středomořská karta
Když už jsme ve Španělsku, další teorie lokalizují Atlantidu na pobřeží jižního Španělska, které se po katastrofických záplavách před 2 700 lety dostalo pod hladinu moře. Satelitní fotografie ukazují jakési budovy a zbytky prstencovitých hradeb, navíc rozměry odpovídají Platónovým údajům až nečekaně přesně. Že by se tedy v lokalizaci „někde za Herkulovými sloupy“ nemýlil? Do Středomoří posouvá Atlantidu i italský novinář Sergio Frau, který v ní vidí dnešní Sardnii. Frau tvrdí, že v Solónově době neznamenaly Herkulovy sloupy Gibraltar, ale Sicilský průliv. Sardinii navíc v minulosti často ničily nejrůznější přírodní katastrofy, ostatně po jedné z nich založily zbytky uprchlých obyvatel etruskou civilizaci na Apeninském poloostrově.

Za vlasy přitažené?
Švédský geograf Ulf Erlingsson porovnal geografické informace z Platóna se všemi známými ostrovy a zjistil, že podmínkám odpovídá jediný – Irsko. Ostrovem, který se skutečně potopil, nebylo samotné Irsko. Ale blízký ostrov v Severním moři Dogger Bank, zaplavený vlnou tsunami před 8 000 lety. Důvody, proč hledá Atlantidu výhradně podle geografie, vysvětluje Erlingsson jednoduše: „Platón byl především vypravěč, takže pokud něco zmínil jen zběžně, bude to mít nějaký historický důvod. Ale pokud mluví třeba o přesném počtu zbraní nebo koňských spřežení, které měli v Atlantidě, je to jistě fikce. A tak lze věřit spíše popisu vzdáleností, nežli přesné hloubce vodních kanálů.“ Pravda je, že v Irsku byly nalezeny neolitické hrobky Newgrange, starší než egyptské pyramidy, a kopec Tara má dvě kruhové pevnosti. Uvidíme, co přinesou další výkopové práce.

Odborníci kroutí hlavami
Další exotická teorie je založena na domněnce bestsellerového skotského spisovatele Grahama Hancocka, který Atlantidu „hledá“ pod ledem Antarktidy. I když to zní šíleně, Jižní pól se pohybuje, a tato rychlost se dokonce zvětšuje. Atlantida se podle něj nacházela v mírném zeměpisném pásmu, ale posunem zemské kůry se náhle ocitla u jižního pólu. Navíc mapa světa osmanského námořníka Piriho Reise z roku 1513 ukazuje Jižní pól bez ledu. Když k tomu přičteme opakované objevy zkaměnělin tropické fauny necelých 600 km od Jižního pólu, bylo by možné, že za Plaóna bývala Antarktida v mnohem příznivějším klimatu. Většina odborníků na celém světě však Hancockovy teorie odmítá jako neprůkazné.

Nevysvětlený nález na Kubě
V roce 2000 konstatoval anglický badatel s spisovatel Andrew Collins, že Platónově poipisu Atlantidy nejvíc odpovídá ostrov Kuba. Jeho domněnku potvrdila kanadská oceánografka polského původu Paulina Zelitsky, když našla v hloubce 700-800 metrů pod hladinou moře u kubánského pobřeží velkou plošinu s architektonickými zbytky: „To, co vidíme na solaru, je nekonečná planina bílého písku s pahorky s architektonickými strukturami. Jako bychom viděli silnice, tunely a budovy…“ Později kamera ukázala skutečně velké, zjevně opracované kamenné bloky. Vyryté nápisy, které jsou částečně řeckého původu, by Atlantidu naznačovat mohly. Podle vědců však jde buď o přírodní útvary, nebo to jsou části betonových staveb sovětských raketových sil, rozbitých a svržených do moře po kubánské krizi v 60.letech minulého století. Nicméně, proč se v této oblasti dál nepátrá? Proč se pro tuto verzi za celých 7 let od nálezu Zelitské nepředložily světu důkazy?

Za pár let budete koukat!
Ještě mnohem podivnější teorie zastává brazilský nukleární fyzik Arysio Nunes dos Santos, který tvrdí, že Atlantis byla původně lokalizována v Bengálském zálivu, jižně od delty řeky Gangy v Jihočínském moři. Tato oblast byla v době poslední doby ledové nad úrovní mořské hladiny. Mělké dno Jihočínského moře, jediného na světě, které rozlohou odpovídá Platónovu popisu Atlantidy, bylo po roztátí ledovců zatopeno. Podle Santose způsobil její zánik katastrofický výbuch sopky Krakatoa. Mrak sopečného popele, který absorboval sluneční teplo, roztavil ledové masy. Atlantida je prý zdrojem veškerého náboženství, všech ras a celé civilizace. Až ji najdeme, vrátíme na zemi všeobecný mír, lásku a harmonii. Čiperný dos Santos dokonce odhaduje, že od nálezu jeho Atlantidy a tedy i celosvětového míru nás dělí již jen několik let.

Vzali to do rukou vědci
Posunout hledání ztracené Atlantidy o kus dál a zároveň jej z rukou snílků vrátit do rukou opravdových badatelů se pokusila vědecká konference, která se v roce 2005 uskutečnila v Řecku. Vedle porovnání nálezů z mnoha vědeckých odvětví se podařilo dát dohromady 24 bodů, které musí místo nálezu splnit, aby mělo šanci být Atlantidou. A světě div se, nejvíce (19) jich splnila teorie umisťující Atlantidu do dnešní Bolivie.

Naděje se upíná k Jižní Americe
Uprostřed Jižní Ameriky, v bolívijských Andách, leží velká čtvercová planina o rozloze 170 000 km?, v jejímž centru býval za dávných věků sopečný ostrov. A právě ten je teď horkým želízkem v hledání Atlantidy. Poloha Jižní Ameriky by také odpovídala, pokud si Platóna přeložíme jako „naproti Herkulovým sloupům“ (dnešní Gibraltarský průliv) a ne jako běžnější „za Herkulovými sloupy“. Zastánci této teorie tvrdí, že se nepotopil kontinent Atlantida, ale pouze ostrovní hlavní město stejného jména, které bylo postavené na vulkanickém ostrově uprostřed gigantického jezera Poopo na bolívijské planině Altiplano.
Blízké hory obsahují všechny horniny, které Platón Atlantidě připsal, včetně přírodního kamene v barvách „bílé, černé a červené“. Geologické studie naznačují, že planina Altiplano byla v minulosti opakovaně vystavená obrovským povodním, následovaným obdobími sucha. Existují i další důkazy – na planině byla nalezena síť kanálů i horké prameny. Ještě více překvapily nálezy zbytků koncentrických kruhů pro střídání vody a půdy. Organizátoři konference o Atlantidě mají tedy jasno: napřesrok při druhém ročníku bude planina Altiplano probírána ze všech stran.

Najde se bájný zlatý věk?
Existují i další, i když opravdu nepřímé důkazy. V knize Historie Inků, kterou v roce 1572 sepsal španělský kronikář Sarmiento de Gamboa, se vyskytuje výraz Atlanticus. Podobně i mapa francouzského kartografa Guillerma Sanson z roku 1669 v Paříži mluví o Ostrově Atlantis. Opoziční skupina vědců však namítá, slovo Atlantis je mylně složeno z aztéckého slova „Atl“ značící vodu a slovem „Antis“, znamenajícího měď. I tak ale zůstává možnost toho, že Atlantis, i když zcela nevědomky, objevil současně s Amerikou Kryštof Kolumbus, otevřená. Jisté je, že dávno před příjezdem Evropanů se v Jižní Americe odehrávaly dějiny. Vznikaly tu a zanikaly civilizace, a to ještě dávno před érou Inků. Vše z tohoto “zlatého věku” je dosud pohřbeno nánosy naší civilizace. Kdoví, zda napořád…Není Atlant jako Atlant
tlantický oceán, v jehož prostředku měla podle Platóna bájná Atlantida ležet, nebyl, jak se většina lidí mylně domnívá, po ní pojmenován. Zatímco Atlantida získala své jméno po Atlantovi, synovi boha moří Poseidóna, oceán byl pojmenován po obru Atlantovi.

Vsadil na Homéra a vyhrál
Johan Ludvik Heinrich Julius Schliemann (1822–1890) byl německý archeolog. Pátral na severozápadě Malé Asie, podle popisů krajiny v Homérově eposu Ilias (Iliada) vytipoval místo a skutečně na něm objevil legedární město Trója. O několik let později stejným způsobem vykopal palácové komplexy starořeckých Mykén, které byly srovnány se zemí kolem roku 1100 př.n.l.

Časová osa Atlantidy
* Atlantida si okolo roku 9000 př.n.l. podrobila starověké Egypypťany, které pak osvobodily Athény.
* Egyptští kněží a učenci zaznamenali tyto události na papyru. Tyto informace se později dostaly i na sloupy chrámu bohyně Neit ve staroegyptském městě Sais u Nilu.
* Asi v roce 590 př.n.l. navštívil Sais Solon a začal psát epickou báseň Atlantikos.
* O tomto vyprávění se dozvěděl Solonův příbuzný Kritias II. (591-501 př.n.l.)
* Od svého dědečka Kritia II. Převzal tento příběh Kritias III. A vyprávěl ho Sokratovi.
* Sokrates (469-399 př.n.l.) buď vyprávěl příběh svému žáku Platonovi nebo si Platon přečetl nekdokončený Solonův rukopis Atlantikos. Pak napsal svá díla Timaios a Kritias.

Archeologické a geologické důkazy zatím ukazují na to, že Platon si svou Atlantidu vymyslel. Jenže Kritias, postava z jeho díla, tvrdí, že jde o pravdu. Najdou-li se jednou důkazy, že tato “ztracená civilizace” někdy existovala, bude se muset od základů přepsat historie lidstva. A to by mohlo rozkolísat celý svět…

Václav Větvička, Eva Stenglová