Církev musí objasnit svůj záměr s navráceným majetkem, říká historik

ČTK : Od rána jednalo vedení VV s poslaneckým klubem o tom, jak se mají ministři postavit k hlasování o církevních restitucích. Nakonec dostali ministři od poslanců mandát, aby vyrovnání státu s církvemi podpořili. Nedlouho poté již zákon o restitucích prošel vládou. Odvrátila se tak hrozba rozpadu koalice a pádu vlády.
„V noci jsme jednali jak s církvemi, tak dovnitř koalice o zárukách transparentního převodu církevního majetku a úsporách ve státním rozpočtu, které mohou vytvořit zdroje nejen pro finanční narovnání s církvemi. Vzhledem k ultimátu, které jsme dostali, jsme se snažili o nalezení co nejzodpovědnějšího východiska z této naprosto nesmyslně vyhrocené situace,“ popsala ráno události posledních hodin po jednání vedení VV a jejich poslaneckého klubu Právu vicepremiérka pro boj s korupcí Karolína Peake.

„Domnívám se, že jsme východisko nalezli. V souladu s koaliční smlouvou podpoříme církevní restituce,“ potvrdila stanovisko klubu Peake.

"Strana uvěřila garancím, já ne"
„Uvěřili jsme garancím pana premiéra. Tedy strana jako celek, já nikoliv,“ vysvětlil změnu postoje místopředseda VV Tomáš Jarolím.

Podle něj má podobný skeptický postoj k financování restitucí více členů klubu. Na otázku, zda budou VV ve Sněmovně při hlasování jednotné, odpověděl záhadně: „Budeme kontrolovat plnění toho, co bylo dohodnuto. Aby nebyly restituce financovány například z důchodů nebo nečeho podobného.“

Občana se prý restituce nedotknou, tvrdí VV
V usnesení, proti kterému nezvedl ruku ani jeden z přítomných poslanců a nebyl proti němu ani jeden ze zástupců jednotlivých krajských rad, vysvětlují VV svůj obrat tím, že byly premiérem ujištěny, že převod církevního majetku a nakládání s ním bude transparentní.

„Shodli jsme se na jednání s premiérem, že se peníze na výplatu církvím získají úsporami ve státním rozpočtu a omezením byrokracie, nikoli škrtáním v rozpočtech jednotlivých resortů nebo dokonce na sociálních investicích. Neboli občana se toto vyrovnání nedotkne a peníze budou nalezeny jinde. Slovo premiéra při tomto posledním jednání tedy nakonec je to, co rozhodlo o podpoře ministrů VV o podpoře církevních restitucí,“ oznámil předseda strany Radek John.

Stačilo se zeptat klubu
Věci veřejné od pondělí řešily, jak ven ze šlamastiky, kdy odmítaly naplnit koaliční smlouvu v podobě restitucí a čelily tak pádu vlády, zároveň však nechtěly odejít ze sporu jako poražení. Na pondělním jednání jim premiér Petr Nečas (ODS) sdělil, že vyhodí každého ministra, který ve středu restituce nepodpoří. To by podle všeho znamenalo rozpad koalice a pád vlády.

Celodenní úterní tanečky představitelů VV žádné výsledky nepřinesly. V užším vedení se hlasovalo o tom, zda „ustoupit ultimátu ze strany Nečase a Kalouska“, ale hlasování skončilo nerozhodně - 5:5. Navečer pak špičky VV jednaly s kardinálem Dominikem Dukou i s předsedou Ekumenické rady církví Joelem Rumlem, což žádné ovoce nepřineslo.

Nakonec se vedení rozhodlo oslovit poslanecký klub, který ministrům dal „jasný mandát“ hlasovat pro církevní restituce.

VV chtěly obměňovat vládní posty
Dohoda o narovnání se 17 církvemi leží na stole již delší dobu a vychází z koaliční smlouvy. VV ale začaly protestovat, že v době nastupující recese není jasné, odkud bude stát financovat 30leté vyplácení peněz. Kalousek sice nabídl, že by se narovnání financovalo z rozpočtových kapitol jeho resortu financí, podle neformálního lídra VV Víta Bárty však ani taková nabídka nic neřešila.

VV samy prosazovaly návrh, aby stát hledal úspory pomocí personální rošády ve vládě a slučováním ministerstev. To zase koaliční partneři označili za nekalé praktiky a odmítli o návrhu jednat ve spojitosti s restitucemi.

Ještě minulý rok požadoval zase Bárta výměnou za souhlas s restitucemi pro církve dodání miliard korun na dopravu. [celá zpráva]

Návrh na církevní restituce počítá s tím, že stát církvím vrátí 56 procent zabavených budov, pozemků a lesů a 59 miliard korun jim bude splácet po dobu příštích 30 let. Částka by měla být úročena ve výši inflace.

Církevní restituce se řeší již přes 20 let
Navracení církevního majetku, který zabavil komunistický režim, se řeší prakticky od listopadu 1989. Kromě výčtových zákonů, přijatých ještě za federace, ale vesměs bez úspěchu.
Podle čísel z první poloviny 90. let církve přišly po válce a únorovém puči o přibližně 2500 budov, 175 000 hektarů lesa a 25 000 hektarů orné půdy (asi procento veškeré orné půdy v ČR). Valná většina zabaveného majetku patřila Římskokatolické církvi.
Dva takzvané výčtové zákony z let 1990 a 1991 umožnily vrácení přibližně dvou stovek budov určených převážně pro konání bohoslužeb nebo ubytování duchovních. V roce 1992 byl ještě Federálním shromážděním projednáván zákon o plné restituci, nakonec ale neprošel, k jeho přijetí chyběly tři hlasy slovenských poslanců Sněmovny národů.
S navracením církevního majetku přitom počítají i další právní normy, přijaté začátkem 90. let. Například zákon o půdě, podle něhož není možné převádět na další zájemce majetek, který původně patřil církvím, před majetkovým vyrovnáním. Tato podmínka přitom omezuje rozvoj i běžné fungování řady obcí, v jejichž katastru někdejší církevní nemovitosti leží.
Restitucím církevního majetku se věnovaly prakticky všechny polistopadové vlády, byť k nim měly rozdílný přístup a dávaly jim různou prioritu. Například kabinet Miloše Zemana (ČSSD, 1998-2002) přišel s myšlenkou vytvoření fondu, do něhož by se majetek převedl, a z výnosů by se hradilo fungování náboženských společností. Dohodu s církvemi se ale nalézt nepodařilo. K řešení problému s restitucemi nedospěly ani koaliční kabinety ČSSD, KDU-ČSL a US-DEU (2002-2006).
Nejblíže byla majetkovému vypořádání s církvemi koaliční vláda Mirka Topolánka (ODS, 2007-2009), která v lednu 2008 schválila návrh, podle kterého by stát církvím vrátil třetinu majetku, dvě třetiny by tvořila náhrada ve výši 83 miliard korun, která by se vyplácela po dobu 60 let. I s úroky by částka činila asi 270 miliard korun. Paragrafované znění ztroskotalo ve Sněmovně na odporu opozice a části poslanců ODS.
Vyřešení církevních restitucí se stalo během vyjednávání po volbách v roce 2010 jednou z priorit rodící se koalice ODS, TOP 09 a VV. Loni v létě se pak vláda s církvemi dohodla na podobě vypořádání, podle něhož bude vráceno 56 procent majetku, hlavně pole, lesy a rybníky, v celkové hodnotě 75 miliard korun.
Za ostatní majetek stát doplatí během 30 let 59 miliard (po započtení inflace by se suma měla vyšplhat na 78,9 až 96,24 miliardy korun). V roce 2030 by také mělo skončit financování církví ze státního rozpočtu, přechodné období, během něhož se bude postupně snižovat státní příspěvek, má začít příští rok.
Zdroj: ČTK

Dnes:

Proč VV kývly na miliardy církvím: Nečas slíbil, komu se nebude škrtat
Miliardy, které církve dostanou, nebudou na úkor škol, policistů, výdajů na důchody a jiných sociálních dávek. Takovou garanci podle předsedy VV Radka Johna strana dostala od premiéra Petra Nečase a to podle Johna i šéfa poslanců Věcí veřejných Víta Bárty rozhodlo, že se strana rozhodla podpořit církevní restituce.
Shodli jsme se na jednání s premiérem, že se peníze na výplatu církvím získají úsporami ve státním rozpočtu a omezením byrokracie, nikoliv škrtáním v rozpočtech jednotlivých resortů či na sociálních investicích. Neboli občana se toto vyrovnání nedotkne," vysvětluje John, proč se VV po několikadenním váhání rozhodly podpořit vracení majetku církvím i výplatu finančního odškodnění
"Premiérovo slovo rozhodlo o podpoře ministrů VV o církevních restitucích na jednání vlády," řekl John po jednání grémia Věcí veřejných, z nějž čtveřice ministrů odjela církevní restituce podpořit.
V opačném případě, kdyby ruku pro nezvedly, ministrům Věcí veřejných hrozil vyhazov z vlády, jímž pohrozil Nečas. A jak iDNES.cz řekl jeden ze členů vedení VV, při pondělním jednání premiér dokonce Věcem veřejným v narážce na prezidenta Václava Klause řekl, že tentokrát je nezachrání ani "ten na Hradě". Snahu odložit výplatu církvím ostře odmítla i TOP 09 a obě větší koaliční strany trvaly na dodržení podepsané dohody.
Po úspěšném jednání vlády premiér rétoriku změnil. "Je důležité, že vláda chce společně naplňovat vládní programové prohlášení," prohlásil Nečas. Za důležitý označil výsledek - tedy schválení církevních restitucí ve vládě - nikoli cestu, jak k němu ministři došli. Vláda podle něj řeší více než dvacet let neřešený problém křivdy spáchané komunistickým režimem po únoru 1948.
Miliardy církvím bude podle Nečase vláda vyplácet z kapitoly rozpočtu Všeobecná pokladní správa, z rozpočtové rezervy.
Cena za nestabilitu by byla vyšší, říká teď Bárta
Bárta prohlásil, že dohodu podpořili i poslanci VV a žádný nebyl proti, jen tři účastníci jednání se zdrželi. "Stáli jsme před Sofiinou volbou. Cena za nestabilitu České republiky v době krize by byla vyšší než ty dvě miliardy korun ročně," prohlásil Bárta. Zhruba za čtrnáct dnů podle něj ještě VV s něčím ohledně schválených církevních restitucí "přijdou". Neupřesnil ale s čím.
Nečas zdůraznil, že společným hlasováním vládních stran je pro všechny koaliční poslance závazné, aby pro návrh zvedli ruku v parlamentu. Je si jist, že zákon parlamentem projde i přes očekávané veto Senátu s převahou ČSSD.
Lesy, pole a další nemovitý majetek v hodnotě 75 miliard korun by měl stát podle vládou schválené dohody se 17 církvemi a náboženskými společnostmi vydat do pěti let. Finanční část vyrovnání by vyplácel příštích třicet let. Dohodnutou částku 59 miliard korun tedy ještě zvýší inflace.
To zároveň relativizuje "garanci", kterou VV dostaly. Pokud vláda nepadne, bude rozhodovat jen o tom, odkud se vezmou peníze v letech 2013 a 2014. Peníze v dalších 28 letech budou hledat příští vlády.
Zároveň se stát s církvemi dohodl na tom, že bude ještě v příštích 17 letech hradit mzdy duchovních. V prvních třech letech účinnosti zákona o narovnání s církvemi by částka na platy zůstala v současné výši (necelých 1,5 miliardy korun), v dalších čtrnácti letech by klesala postupně vždy o pět procent, až na nulu.

Jednání VV s církvemi zprostředkoval lidovecký senátor Čunek
Bárta několikrát zmínil i úlohu bývalého předsedy lidovců, senátora Jiřího Čunka, který zprostředkoval jednání Věcí veřejných se zástupci církví. V úterý se VV sešly v Arcibiskupském paláci s kardinálem a pražským arcibiskupem Dominikem Dukou a s předsedou Ekumenické rady církví Joelem Rumlem.
Naprosto zásadní ale i podle Bárty pro VV při jednání bylo, aby strana dostala "garanci", že i když bude klesat ekonomika, výplata odškodnění církvím nebude na úkor občanů. "Ve chvíli, kdy ministr financí Miroslav Kalousek mluví o škrtech ve výši 30 miliard korun, je pro nás zásadní, aby ty škrty nebyly 32 miliard," vysvětloval ve středu dopoledne Bárta.
"Nechtěli jsme, aby to bylo financováno třeba na úkor důchodů. To je důvod, proč jsme kolem toho celé úterý blbli. Uvěřili jsme slibům a garancím premiéra. I když já osobně ne," řekl iDNES.cz místopředseda VV Tomáš Jarolím, který je tvrdým odpůrcem restitucí i současné koaliční vlády s ODS a TOP 09. Jednání vedení Věcí veřejných, na němž strana kývla na dohodu, opustil předčasně, s rudými tvářemi a zjevně velmi nespokojen.
John zdůraznil, že jeho strana nikdy nebyla proti církevním restitucím a že je má i ve svém programu. "Měly být ale udělány už před dvaceti lety," prohlásil. Protože se to nestalo, vyplatil za těch dvacet let stát zbytečně 30 miliard na platy duchovních.

ČT24: Praha – Církev by měla lépe informovat veřejnost o tom, jak hodlá naložit s restituovaným majetkem. V pořadu Hyde Park ČT24 to řekl historik a publicista Jaroslav Šebek. Právě nedostatečná veřejná osvěta může za to, že se k církevním restitucím staví negativně až sedmdesát procent české veřejnosti. Citlivá otázka vlastnictví církevního majetku má ale kořeny v relativně dávné minulosti a odmítavý postoj české sekulární společnosti tuto záležitost dodnes komplikuje. Jednou z možností, jak by si církev mohla vylepšit svůj obraz, pak může být i odluka církve od státu, která v českých zemích dosud nikdy nenastala.
Současné dění kolem církevních restitucí nesouvisí podle Šebka pouze s aktuální situací. "Je to dlouhodobé vnímání církví ze strany sekulární společnosti, to má kořeny minimálně sto padesát let zpátky," podotkl historik. Zároveň ale připomíná, že za první republiky byla vyzdvihována především husitská reformace na úkor katolické tradice, která byla upozaděna. "Tyto stereotypy se výrazně prohloubily v době komunistického režimu, protože komunističtí propagátoři velice umě zacházeli s těmito podvědomými afekty vůči katolické církvi," dodává.
Za negativní vnímání náboženských institucí si nicméně zčásti mohou církve samy. "I katolická církev nedělala dobrou mediální politiku minimálně v období dvaceti let po roce 1989," domnívá se Šebek. Představitelé církve podle něj totiž nedokázali veřejnosti vysvětlit, jak chtějí s navráceným majetkem hospodařit. "Církve se budou muset během třiceti let učit tomu, jak zodpovědně a správně nakládat se svěřeným majetkem," doplnil.
Církve pracují i ve veřejném prostoru
Církve totiž investují peníze nejen do zařízení církevního charakteru, ale i do zdravotnictví, školství, sociálních institucí a třeba i do svých aktivit v armádě. A právě tyto oblasti svého působení by měly církve mnohem častěji vyzdvihovat. "Církev by měla přesvědčit většinovou společnost, protože 70 procent lidí nechce majetková vyrovnání, že majetek půjde na užitečné záležitosti nejen církevní," podotkl Šebek.
Jaroslav Šebek:
"Myslím, že je tady v určitém povědomí sále zakotvena jakási nevraživost vůči církvi. Možná už od dob osvícenství je tu církev vnímána jako instituce, která není v souladu s českým národním myšlením. V okamžiku krize pak byly církve často terčem útoků ze strany sekuralizované společnosti."
Odlukou církve od státu by si církev image vylepšila
V českých zemích nikdy odluka státu od církve nenastala. V době husitských válek byl církevní majetek vlastnictvím šlechtických rodů. Později církve často dostávaly majetkové dary od panovníků či aristokracie. V době josefínských reforem v 18. století pak byla velká část církevního majetku zestátněna. "K tomuto majetku ale církve měly stále dispoziční práva, byť hlavně od devatenáctého století bylo toto právo omezováno (…)V zásadě jí ten majetek patřil," upozornil Šebek.
Diskuze pak pokračovaly i po vzniku Československé republiky v roce 1918. Tehdy se snažili vládní představitelé argumentovat tím, že církevní majetek je veřejný. Vatikán i české církevní kruhy ovšem veřejné vlastnictví majetku zpochybňovaly. V roce 1949 byl pak zestátněn majetek, který prokazatelně církevním institucím patřil. "Pokud jde o církevní restituce, které jsou v současné době diskutovány, tak v roce 1948 to bylo zhruba 180 tisíc hektarů zemědělské půdy, 72 tisíc hektarů lesů a 6 až 8 tisíc nemovitostí," připomíná Šebek.
Šebek Jaroslav
Od roku 1995 je pracovníkem Historického ústavu Akademie věd České republiky, kde se kromě církevních dějin 19. a 20. století zaměřuje na politické a sociální dějiny první republiky a na problematiku vývoje uvnitř českých a německých politických stran v letech 1918-38.

Církevní restituce probouzejí nové spory kvůli Benešovým dekretům

Praha – Vládní dohoda o církevních restitucích ze září tohoto roku se dostává do ohrožení. Kontroverzi totiž vyvolává doba, k níž se mají restituce vztahovat. Příslušná novela, chystaná ministerstvem kultury, mluví o Benešových dekretech, zasahuje tedy ještě do doby před komunistickým pučem v únoru 1948. Vládní plán počítá s tím, že církve se začnou vyplácet v roce 2013, současná přetahovaná a neshody ale můžou přípravu a přijetí zákona výrazně zkomplikovat a odsunout.
"Já za sebe mohu říct, že bych nepodporoval restituce dál než za rok 1948," řekl pro ČT ministr zemědělství Petr Bendl. Ministerstvo kultury dostalo za úkol převést dohodu do paragrafového znění se zadáním, že restituce se počítají od 25. února 1948. V připravované předloze se ale už v dalším textu píše i o majetcích, které se zabavovaly podle Benešových dekretů z roku 1945. A tím by právě resort ministra Jiřího Bessera (TOP 09) časovou hranici prolomil. "Tady se pořád říká, že toto vyrovnání a napravení některých majetkových křivd mezi českým státem a církvemi se týká napravení chyb komunistického režimu. Ono to v podstatě není úplně přesně řečeno," komentuje návrh zákona Besser.
Šanci na úspěch by tak měl třeba i Řád německých rytířů, kterým nejdříve zkonfiskovali majetek němečtí okupanti, a do vlastnictví státu spadl za prezidenta Edvarda Beneše. V krajních případech by se odškodnění mohlo podle právníků týkat i kolaborantů s nacisty. "Mohly by nastat spory o to, jestli tento zákon na takové případy aplikovat. Asi existuje obava, aby takto široce pojatá úprava nebyla zneužita," komentuje návrh ředitel Ústavu právních dějin Univerzity Karlovy Jan Kuklík.
Ministerstvo zemědělství už v září napsalo kolegům z kultury, ať nejasný paragraf vypustí, protože vládní dohodu s církvemi rozbíjí. Podle Bendla proto, že by mohl otevírat vrátka k nežádoucím debatám o Benešových dekretech. Evidence majetku, který byl církvím zabrán a který vlastnily, byla podle pražské arcidiecéze sestavena důsledně jen za období po 25. únoru 1948. Jednoznačné znění zákona, včetně přesně vyjmenovaných restituentů, je klíčové i podle právního experta Jana Kuklíka: "Tady by bylo nutné provést nějaké zpřesnění, nebo říci, jaké ty případy máme na mysli."
Výhrady k připravovanému zákonu má také pozemkový fond. Ten od 90. let odškodňoval majetkem takzvané obyčejné restituenty. A právě stejný úřad by měl vyplácet náhrady za pozemky i církvím. A upozorňuje na rozdíly - u běžných restitucí vyplácel lidem průměrně 5 korun za metr čtverečný pozemku při stanovené maximální výši 250 korun za metr čtvereční. Církve mají dostat v průměru 44 korun za metr čtverečný, limit tu ale stanoven není. A navíc se mají výplaty řídit aktuální tržní cenou. Třeba za stavební pozemek v Praze, za který by dostal jedinec maximálně 250 korun, mohou církve získat i několik tisíc.
"Mezi oceněnými je opravdu výrazný rozdíl," tvrdí náměstek ředitele Pozemkového fondu ČR Petr Šťovíček. Ministru Besserovi ale nejde do hlavy, že připomínky přicházejí právě z této instituce: "Je tady pouze s podivem, že pozemkový fond, který chystal podklady pro vládní komisi, po schválení parametrů ve vládní komisi zasílá připomínky."

Vláda se potřetí vrátí k církevním restitucím, hrozí rozkol
Praha - Kabinet bude dnes hlasovat o vypořádání státu s církvemi. Zatímco ODS a TOP09 chtějí dohodu schválit, podpora restitucí ze strany Věcí veřejných je pořád nejistá. Vedení strany ladilo svoje stanovisko na večerní schůzce - k ničemu ale nedospělo. Věci veřejné se kvůli tomu znovu sejdou ráno ještě před samotným hlasováním. Pokud véčka už dřív uzavřenou dohodu o církevním vyrovnání nepodpoří, riskují pád kabinetu a konec vládní koalice.

Ani pět hodin jednání věcem veřejným nestačilo k tomu, aby se rozhodly, jestli ze svých požadavků ustoupí nebo ne. Podporu církevním restitucím podmiňovaly slučováním ministerstev a rušením úřadů. Chtěly tak najít dvě miliardy v rozpočtu, které stát ročně za restituce zaplatí.
Tomáš Jarolím (VV): Ještě jsme nedospěli k závěru a na druhou stranu hledáme ještě i racionálně zdroje toho, jak přinést finanční prostředky do rozpočtu.
ODS a TOP09 na požadavky Věcí veřejných řekly jasné ne. Dokonce pohrozily, že jestli strana dohodu o vypořádání státu s církvemi nepodpoří, vláda skončí. Premiér avizoval, že v takovém případě navrhne jejich rezignaci. "Z chování kolegů z Věcí veřejných jsem na rozpacích. Já ho nechápu," rozčiluje se Nečas.

Na rozpacích je i ministr financní Miroslav Kalousek. "Věci veřejné nevědí, co chtějí a nedají pokoj, dokud to nedostanou," tvrdí.
Věci veřejné se hájí tím, že dohodu nemůžou podpořit, dokud nebude jasné, kde na ně stát potřebné peníze vezme. Ministr financí Kalousek ubezpečil, že peníze na restituce ve státním rozpočtu najde. Stát by měl podle dohody v příštích 30 letech vyplatit církvím 79 až 96 miliard korun, podle toho, jak se bude vyvíjet inflace. Církve by taky měly dostat 56 % majetku, o který přišly za komunismu.

VV dál řeší restituce, vedení večer jednalo i s Dukou

Praha - Ani pětihodinové večerní jednání výkonné rady Věcí veřejných nevyjasnilo její postoj k církevním restitucím. Zástupci vedení VV dnes navštívili pražského arcibiskupa Dominika Duku, k ničemu prý ale nedospěli. Ve středu ráno se sejdou s poslanci nejmenší strany, které chtějí o dosavadních jednáních informovat.
"Dlouho jsem probírali, jestli restituce jsou tím tématem, kterým máme ohrozit vládu, nebo nemáme ohrozit vládu, a to co chceme, nebo nechceme. Popravdě, ještě jsme nedospěli ke konečnému závěru," řekl novinářům krátce před 22:00 místopředseda strany Tomáš Jarolím.
Vedení VV podle něj ještě hledá zdroje, jak přinést finanční prostředky do rozpočtu. S podporou dohodnutého majetkového vyrovnání státu s církvemi VV váhají kvůli tomu, že prý nedostali od ministra financí Miroslava Kalouska (TOP 09) uspokojivou odpověď, kde stát v době krize a šetření najde potřebných 59 miliard korun.
Schůzky s Dukou se podle Jarolíma zúčastnili předseda strany Radek John, vicepremiérka Karolína Peake a předseda poslanců Vít Bárta. "Jednání bylo spíše orientačního rámce, taky se k ničemu nedospělo," dodal Jarolím. Členové výkonné rady si v rámci přestávky v zasedání odjeli pro další neupřesněné podklady. V jednání se prý rozhodli pokračovat mimo sídlo strany. "Předpokládám, že konečné hlasování ponecháme na ranní grémium a poslanecký klub," řekla uvedla místopředsedkyně strany Dagmar Navrátilová.
Vládní partneři ODS a TOP 09 žádají VV, aby ve středu bez podmínek ve vládě podpořily zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi. Na něm se všechny koaliční strany už před několika měsíci dohodly se 17 českými církvemi. Pokud pro zákon ministři za VV ve středu ruku nezvednou, pohrozil v pondělí premiér Petr Nečas (ODS) jejich odvoláním z vlády, tedy faktickým koncem nynější třístranné koalice.
Věci veřejné to označují za ultimátum a dopoledne podle vyjádření lídrů strany její vedení jednalo především o tom, zda takovému nátlaku ustoupit. Podle Nečase kladou ultimativní požadavky členové VV. "Já jako předseda vlády mám právo požadovat, aby plnili, co jsme si odhlasovali. To není ultimátum, ale elementární dodržování autority předsedy vlády," uvedl Nečas s tím, že všichni ministři jsou ve svých postech díky tomu, že je do vlády navrhl.

Vláda schválila vyrovnání s církvemi jednomyslně, včetně VV. Koaliční krize je tím zažehnána

Vláda schválila zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi. Hlasování bylo jednomyslné, pro církevní restituce zvedli ruku i ministři za Věci veřejné, kteří s podporou dříve váhali. Zažehnali tak bezpostředně hrozící koaliční krizi. Premiér Nečas totiž předem stanovil, že hlasování proti bude považovat za porušení koaliční smlouvy a důsledkem bude vyloučení z vlády těch ministrů, kteří by proti vyrovnání hlasovali.

Ministři Věcí veřejných ale ráno uvedli, že podpoří na vládě církevní restituce, získali k tomu mandát výkonné rady a poslaneckého klubu své strany, potvrdili před jednáním vlády ministr dopravy Pavel Dobeš a vicepremiérka Karolína Peake (oba VV). "Máme jednoznačný mandát jak z výkonné rady, tak z poslaneckého klubu a podpoříme církevní restituce," řekl Dobeš před jednáním vlády. "Ano. I já podpořím církevní restituce," dodala Peake.

"Majetkové vyrovnání s církvemi se nedotkne občanů, peníze na výplatu církvím se získají úsporami ve státním rozpočtu a omezením byrokracie," vysvětlil podporu Věcí veřejných vyrovnání po středečním jednání grémia a poslaneckého klubu VV předseda strany Radek John. Ministři VV podle něj zákon na vládě podpořili po garancích premiéra. "Shodli jsme se na jednání s premiérem, že peníze na výplatu církvím nepůjdou na úkor škrtů v rozpočtech jednotlivých rezortů či na sociálních investicích. Občana se vyrovnání nedotkne. Slovo premiéra rozhodlo o podpoře ministrů VV," prohlásil John.

Premiér Petr Nečas (ODS) na pondělním jednání koaličních špiček dal VV jasný vzkaz - pokud ministři této strany paragrafové znění zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi ve středu odmítnou, navrhne prezidentovi jejich odvolání z vlády. Zatímco premiér si tak podle svých slov jen vynucoval svoji autoritu, podle strany Věci veřejné šlo o ultimátum. Během úterý proto opakovaně až do noci zasedala výkonná rada strany a ve středu ráno se sešli i její poslanci.

Zákon, který se týká 17 subjektů, má začít platit od 1. ledna 2013. Církve a náboženské společnosti mají dostat nemovitosti, lesy a pole v hodnotě 75 miliard korun. K tomu jim má stát vyplatit celkem 59 miliard korun po dobu následujících 30 let. Už v říjnu přitom kabinet kývnul na parametry vyrovnání, podle kterých mají církve dostat peníze a majetek celkem za 134 miliard korun.

Koaliční partneři VV si nebyli ještě před jednáním kabinetu pozicí nejmenší koaliční strany jistí. "Jsou lidé, kterým do hlavy nevidím. Nejsem si jist, jestli si do ní vidí oni sami. Takže si neodvažuji prognózovat," uvedl například ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09).

"Představa Věcí veřejných o církevních restitucích byla jiná – vrácení nemovitostí, státní příspěvky na údržbu kulturních památek a daňové asignace. Minulý rok jsme přistoupili na kompromis, který je v zákoně. Ministrem financí plánovaný propad příjmu rozpočtu ale teď znamená, že si na církevní restituce bude stát půjčovat. To považuji za neodpovědné," uvedla místopředsedkyně strany Věci Veřejné Karolína Peake 8. ledna na stranickém webu.

Lidovky: VV opět otočily. Pomohly schválit církevní zákon ve vládě
PRAHA - Vláda schválila zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi. Hlasování bylo jednomyslné, pro církevní restituce zvedli ruku i ministři za Věci veřejné, kteří s podporou dříve váhali. Strana tak předvedla další názorový veletoč.
"Shodli jsme se na jednání s panem premiérem, že se peníze na výplatu církvím získají úsporami ve státním rozpočtu a omezením byrokracie, nikoli škrtáním v rozpočtech jednotlivých resortů nebo dokonce na sociálních investicích," řekl John na tiskové konferenci po jednání poslaneckého klubu VV. Slovo premiéra je tak podle Johna tím, co přesvědčilo nejmenší vládní stranu, aby dala mandát svým ministrům hlasovat na jednání vlády pro církevní restituce.

"Sami chceme naplnění a dodržení koaliční smlouvy v jiných bodech," řekl LN poslanec VV Petr Skokan.

Premiér Petr Nečas (ODS) uvedl, že není důležitý způsob, jakým koalice k dohodě došla, ale výsledek. "To tak někdy v politice bývá, že jednání je složitější," uvedl. Místopředsedkyně VV Karolína Peake vyloučila, že by za souhlas bylo její straně něco přislíbeno. "Vyjednávání ve vládě nikdy nefungovalo tak, že jeden koaliční partner drží druhému pistoli u hlavy," řekla.

Podle návrhu zákona, který vychází z loňské dohody tří vládních stran se 17 českými církvemi, vyplatí stát církvím v od roku 2013 za třicet let 59 miliard korun. V úvahu má přitom být brána inflace. Celkově by se tak mohla vyšplhat na 78,9 miliardy až 96,24 miliardy korun.
Církve také mají dostat zpět 56 procent majetku, o který přišly za minulého režimu. Cílem majetkového vyrovnání je i ukončení státního financování církví. Přechodné období před odstřihnutím financování církví od státního rozpočtu by podle dohodnutých předpokladů mělo začít v roce 2013 a trvat 17 let.

"Česká biskupská konference (ČBK) s povděkem kvituje, že kabinet podpořil zákon o narovnání vztahů mezi státem a církvemi a že nedošlo k rozpadu vládní koalice. Rovněž si velmi váží toho, že koalice dodržela slovo dané 17 církvím a náboženským společnostem," uvedla ČBK na své webové stránce.

Podobu majetkového vyrovnání s církvemi ostře kritizuje levicová opozice, která se k zákonu nyní bude moci vyjádřit v Poslanecké sněmovně i v Senátu. Také většina občanů ČR, podle průzkumů okolo 70 procent, si myslí, že stát by církvím majetek neměl vracet.
Do poslední chvíle VV nevěděly
Ještě před hlasováním vlády se ráno sešel poslanecký klub VV, který nakonec rozhodl, že ministři strany vyrovnání s církvemi podpoří.

Členové vlády za nejmenší vládní stranu nechtěli při odchodu z jednání poslaneckého klubu svůj postoj komentovat. Vicepremiérka Peake později informace potvrdila v textové zprávě.

Domnívám se, že jsme východisko nalezli. V souladu s koaliční smlouvou podpoříme církevní restituce," oznámila. O věci podle ní vedení VV v noci jednalo jak uvnitř koalice, tak s církvemi.

Úterní jednání Věcí veřejných, které se táhlo do noci, skončilo bez jasného výsledku. Stranické vedení bylo v názoru na přístup k restitucím rozdělené na polovinu poté, co v pondělí premiér Petr Nečas pohrozil tím, že z vlády odvolá ministry za VV, kteří by nepodpořili zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi, připravený na základě loňské dohody 17 církví a tří vládních politických stran.

Podle Peake se její strana právě po tomto ultimátu snažila o nalezení co nejodpovědnějšího východiska z "naprosto nesmylsně vyhrocené" situace.

Církevní restituce stát řeší již 20 let
- Navracení církevního majetku, který zabavil komunistický režim, se řeší prakticky od listopadu 1989. Kromě výčtových zákonů, přijatých ještě za federace, ale vesměs bez úspěchu.

- Podle čísel z první poloviny 90. let církve přišly po válce a únorovém puči o přibližně 2500 budov, 175 tisíc hektarů lesa a 25 tisíc hektarů orné půdy (asi procento veškeré orné půdy v ČR). Valná většina zabaveného majetku patřila Římskokatolické církvi.

- Dva takzvané výčtové zákony z let 1990 a 1991 umožnily vrácení přibližně dvou stovek budov určených převážně pro konání bohoslužeb nebo ubytování duchovních. V roce 1992 byl ještě Federálním shromážděním projednáván zákon o plné restituci, nakonec ale neprošel, k jeho přijetí chyběly tři hlasy slovenských poslanců Sněmovny národů.

- S navracením církevního majetku přitom počítají i další právní normy, přijaté začátkem 90. let. Například zákon o půdě, podle něhož není možné převádět na další zájemce majetek, který původně patřil církvím, před majetkovým vyrovnáním. Tato podmínka přitom omezuje rozvoj i běžné fungování řady obcí, v jejichž katastru někdejší církevní nemovitosti leží.

- Restitucím církevního majetku se věnovaly prakticky všechny polistopadové vlády, byť k nim měly rozdílný přístup a dávaly jim různou prioritu.

Například kabinet Miloše Zemana (ČSSD, 1998-2002) přišel s myšlenkou vytvoření fondu, do něhož by se majetek převedl a z výnosů by se hradilo fungování náboženských společností. Dohodu s církvemi se ale nalézt nepodařilo. K řešení problému s restitucemi nedospěly ani koaliční kabinety ČSSD, KDU-ČSL a US-DEU (2002-2006).

- Nejblíže byla majetkovému vypořádání s církvemi koaliční vláda Mirka Topolánka (ODS, 2007-2009), která v lednu 2008 schválila návrh, podle kterého by stát církvím vrátil třetinu majetku, dvě třetiny by tvořila náhrada ve výši 83 miliard korun, která by se vyplácela po dobu 60 let. I s úroky by částka činila asi 270 miliard korun. Paragrafované znění ztroskotalo ve sněmovně na odporu opozice a části poslanců ODS.

- Vyřešení církevních restitucí se stalo během vyjednávání po volbách v roce 2010 jednou z priorit rodící se koalice ODS, TOP 09 a VV. Loni v létě se pak vláda s církvemi dohodla na podobě vypořádání, podle něhož bude vráceno 56 procent majetku, hlavně pole, lesy a rybníky, v celkové hodnotě 75 miliard korun.

- Za ostatní majetek stát doplatí během 30 let 59 miliard (po započtení inflace by se suma měla vyšplhat na 78,9 až 96,24 miliardy korun). V roce 2030 by také mělo skončil financování církví ze státního rozpočtu, přechodné období, během něhož se bude postupně snižovat státní příspěvek, má začít příští rok.

IDnes: Církve budou po restitucích lákat turisty a podnikat v realitách
Katolická církev se po restitucích stane významným zaměstnavatelem a hospodářem. Více se zaměří i na cestovní ruch. O církevní turistiku se zajímá i kardinál Dominik Duka, který usiluje o to, aby se široké veřejnosti otevřelo co nejvíc kostelů.
Turistika je jedním ze směrů, kterým bude katolická církev rozvíjet své podnikání, až získá zpět majetek na základě středečního rozhodnutí vlády o církevních restitucích. Jde především o poutní místa, stezky, návštěvy sakrálních památek.
"Turistický ruch je už dnes pro nás důležitý vzhledem k tomu, že vlastníme řadu památek. Další rozvoj by byl proto pro nás určitě logický," říká vedoucí správy majetku pražského arcibiskupství Karel Štícha.
 

Církevní sjezdovka? V Rakousku už se na jedné takové lyžuje
Většinu nově získaného majetku budou tvořit zemědělské a lesní pozemky. Také na nich se dá podnikat, a ne jen tradičně hospodařit. Rakouský klášter ležící za šumavským hřebenem provozuje například lyžařský areál.
Dočkáme se něčeho podobného v Česku? Odpověď zní: Není to vyloučeno. "Odpovědná správa v sobě zahrnuje i hledání nových cest hospodaření a optimálního využití. Takže kromě neetických forem si dokážu představit jakékoli podnikání," říká Štícha.
Tradiční například bylo vaření piva v klášterních areálech nebo výroba likérů. Arcibiskupství olomoucké vlastní například vinné sklepy. V některých regionech, kde měla církev rozsáhlé majetky, se tak najednou stane významným zaměstnavatelem, pronajímatelem nebo hospodářem.
Dá se tedy mluvit o církvi jako novém, důležitém zaměstnavateli? Odpověď není jednoduchá. Majetky totiž nebudou centrálně řízeny, ale rozděleny mezi jednotlivé diecéze a řády. Ty si o nich budou rozhodovat samostatně a samostatně také budou hledat formy jejich využití.
Pražské arcibiskupství, které dnes zaměstnává přes šest stovek, lidí neplánuje zatím žádný masivní nábor nových odborníků. Bude postupovat spíše zvolna, jak budou nový majetek vydávat pozemkové úřady. A také bude chtít kombinovat různé formy hospodaření: něco pronajme, o něco se bude starat samo.
Část finančního zisku nejspíš "spolknou" platy kněží, kteří budou v budoucnu zcela financováni církví. Arcibiskupství navíc plánuje, že se jejich platy pokusí zvýšit. A další část peněz padne na zřizování a provozování hospiců a charitativní činnost.
Pokud se v budoucnu některá diecéze dostane do finančních potíží, měl by – jako v zahraničí – fungovat princip solidarity. "Pokud cíl hospodaření či podnikání je řádné vykonávání duchovní činnosti ku prospěchu celé společnosti, není na tom nic špatného," říká Štícha.

Úspěch pro církve, stát i obce. Restituce v otázkách a odpovědích

Vládní "ano" přiblížilo téměř nekonečný seriál církevních restitucí svému konci. Kdy církve dostanou majetek zpátky? A proč je uzavřená dohoda prospěšná nejen pro ně, ale i pro stát a obce? Přečtěte si odpovědi na hlavní otázky k vyrovnání státu s církvemi.
 

Co církve od státu dostanou?
Stát vrací církvím majetek, který jim komunistický režim vzal od 25. února 1948 do 1. ledna 1990. Jedná se o lesy, pole a další nemovitý majetek v hodnotě 75 miliard korun. K tomu církve dostanou 59 miliard, tato částka se ale kvůli inflaci zvýší na 79 až 96 miliard korun. 
Nárok na vrácení naturálního majetku má jedenáct církví. Peníze obdrží 17 regi-strovaných církví, kterým bylo podle zákona 218/1949 přiznáno zvláštní právo financování ze státního rozpočtu.
Odborník na církevní dějiny Jaroslav Šebek z Historického ústavu Akademie věd odmítl názor, že církve od reforem Josefa II. na konci 18. století měly majetek pouze ve správě, takže za komunismu neměly o co přijít. "Vedly se o tom diskuse i v období první republiky, ale není to pravda. Josefinismus vlastnická práva církví sice omezil, ale nezrušil," řekl iDNES.cz historik.
Jak stát určil výši vyrovnání?
Koalice vyšla z odhadu, který původní majetek církví k 25. únoru 1948 vypočetl na 134 miliard korun. Hodnotu majetku vyčíslila v roce 2007 ministerstva kultury a zemědělství s přispěním církví a hospodářských expertů. Stát církvím vzal zhruba 181 tisíc hektarů lesů a 72 tisíc hektarů zemědělské půdy. Odborníci stanovili průměrné ceny pozemků na 44 korun za metr čtvereční zemědělské půdy a 27 Kč za metr čtvereční lesa. ČSSD tyto částky považuje za velmi nadsazené.

Jak se bude církvím majetek vracet?
Finanční náhradu 59 miliard církve dostanou během 30 let v rámci třiceti splátek. První by měla dorazit na jejich účty do 31. prosince 2013. O nemovitý majetek, který je nyní především ve vlastnictví Pozemkového fondu a Lesů ČR, musí církve požádat do 12 měsíců od začátku účinnosti zákona. Majetek jim bude vydávat pouze stát a jeho organizace.
Jak se určil poměr mezi vrácením majetku a finančním odškodněním?
Současná koalice se shodla, že chce vzhledem k ekonomické situaci větší část původního církevního majetku vrátit přímo, a jen menší část v podobě finanční kompenzace. Věci veřejné i část ODS navrhovaly, aby se vrátil všechen majetek a neplatilo nic. Nakonec komise, ve které měly všechny koaliční strany po dvou zástupcích, loni v květnu určila, že stát naturálně vrátí 56 procent majetku. Zástupci církví návrh v srpnu odsouhlasili.
Jak vrácení majetku ovlivní vztah církve a státu?
Zcela zásadně. V souvislosti s restitucemi dojde k odluce církve od státu. Zákon zavádí 17leté přechodné období, které by mělo začít spolu s účinností zákona v lednu 2013. První tři roky zůstane státní příspěvek na platy duchovních a provoz církví na současné úrovni necelých 1,5 miliardy korun ročně, pak se bude 14 let suma snižovat vždy o pět procent. Církve se tak zcela osamostatní zřejmě v roce 2030.
 

V čem je dohoda výhodná pro stát?
Stát po uplynutí zmiňovaného přechodného období nebude církvím, kterých se vyrovnání týká, nic platit. Částka, jež církvím ze státního rozpočtu přichází, se kvůli rostoucímu počtu duchovních rok od roku zvyšuje. Zatímco v roce 2005 církve dostaly 1,02 miliardy, v roce 2010 to bylo už 1,44 miliardy. Církví registrovaných po roce 2002 (například Ústředí muslimských obcí nebo Hare Krišna) se sice podle ministerstva přechodné období netýká, zřejmě žádná z nich však kvůli nedostatečnému počtu členů zatím na státní peníze nedosáhne.
Česku navíc hrozily kvůli nevrácení majetku soudní pře. Církve se totiž mohly opřít o nález Ústavního soudu z července 2010, podle kterého "dlouhodobá nečinnost Parlamentu ČR spočívající v nepřijetí zvláštního právního předpisu, který by vypořádal historický majetek církví a náboženských společností, je protiústavní".
Proč na dokončení restitucí netrpělivě čekají i obce a města?
Bývalý církevní majetek je podle zákona z roku 1991 blokován. Obcím to dost komplikuje život, protože s těmito pozemky ve svém katastru nemůžou nic dělat, budovy chátrají, na pozemcích nelze stavět. Starostové si stěžují, že to brání rozvoji obcí. Podle Svazu měst a obcí se tento problém více či méně dotýká pětiny obcí v Česku.
 

Proč se to řeší až teď, 22 let po pádu komunistického režimu?
Stát se snaží s církvemi vyrovnat už od roku 1990, dosud se mu ale podařilo vrátil jen malou část majetku (především kláštery a kostely). Restitucím se věnovaly téměř všechny polistopadové vlády, byť k nim měly rozdílný přístup a dávaly jim různou prioritu. Například vláda Miloše Zemana chtěla vytvořit fond, do kterého by se majetek převedl a z jeho výnosů by se hradilo fungování církví. Neuspěl ani kabinet Vladimíra Špidly, který prosazoval obecný restituční zákon.
Nejblíže dohodě byla před čtyřmi lety vláda Mirka Topolánka. S církvemi se domluvila, že jim vrátí třetinu majetku v hodnotě 51 miliard a zbývajících 83 miliard vyplatí po dobu 60 let. Návrh ale ve Sněmovně zastavila levicová opozice i někteří poslanci ODS v čele s exministrem financí Vlastimilem Tlustým.
Proč dostanou odškodné i církve, kterým stát nic nevzal?
Díky solidárnosti katolické církve. Ta sice vlastnila zhruba 98 procent všeho církevního majetku, který komunisté v letech 1948 až 1989 zabrali, s ostatními církvemi se ale dohodla, že z odškodnění 59 miliard si nechá jen osmdesát procent. Katolická církev se ve prospěch menších "kolegů" vzdala více než 10 miliard. Chce jim ulehčit následující roky, kdy se příspěvek od státu bude zmenšovat. Peníze tak dostane i sedm církví, které o žádný majetek nepřišly.