Commerzbank: Řecko se musí zbavit eura, zbytečně zemi svazuje a znemožňuje nápravu
PatriaOnline: Pokud chce Řecko přežít a v budoucnu stále nežádat ostatní členské země eurozóny o pomoc, mělo by se zbavit eura. Řekl to dnes předseda dozorčí rady německého finančního ústavu Commerzbank Klaus-Peter Müller. Jednotná evropská měna podle něj pro Řecko představuje zátěž a zemi zbytečně svazuje.
"Co potřebují? Dalších 15 miliard eur? Pokud si myslíte, že je to posledních 15 miliard, u kterých se přepočítají, tak všechno nejlepší. Oni se vrátí pro další peníze, neskončí to, dokud je nepřinutíte schválit strukturální reformy. To ale nebude trvat jen dva nebo tři roky, mluvíme o 20, 30 nebo 40 letech," řekl Müller.
Šéf dozorčí rady Commerzbank upozornil, že Řecku nijak nepomůže, když je budou vlády jednotlivých zemí eurozóny stále nutit, aby se navléklo do okovu v podobě eura. Jednotná měna totiž Řecku dovolí vnitřní fiskální úpravu, to znamená prostřednictvím výdajových škrtů a snižování mezd.
"Řekové v zásadě potřebují měnu, kterou budou moci později devalvovat," cituje šéfa druhé největší banky v Německu agentura Reuters. Podle Müllera ale potrvá spoustu let, než se Aténám podaří od začátku vybudovat funkční struktury, které obnoví konkurenceschopnost země.
Řecko i jeho partneři v eurozóně vytrvale odmítají variantu, podle které by Řecko mohlo eurozónu opustit. Pokud by došlo na tento scénář, téměř jistě by to znamenalo další prohloubení krize celé eurozóny. Mluvčí řecké vlády ale nedávno řekl, že Řecko by muselo eurozónu opustit, pokud by si nedokázalo dojednat druhý záchranný program.
Řecko od května 2010 čerpá mezinárodní finanční pomoc v objemu 110 miliard eur (asi 2,8 bilionu Kč). Už delší dobu je ale jasné, že tato suma nebude stačit, proto si Řecko loni v říjnu s ostatními členy eurozóny a Mezinárodním měnovým fondem dohodlo druhý záchranný program v objemu kolem 130 miliard eur (asi 3,3 bilionu Kč).
Věřitelé zatím druhý záchranný program nechtějí aktivovat a vyžadují, aby se Řecko nejprve dohodlo se soukromými věřiteli na seškrtání více než poloviny dluhu. Řecko se s nimi už v zásadě dohodlo, podrobnosti ale ještě musí doladit. Času přitom nemá nazbyt, protože už 20. března musí zaplatit větší část dluhu v objemu asi 14,5 miliardy eur. Bez dalších peněz na to s jistotou nebude mít.
Müller si nemyslí, že odchod Řecka z eurozóny by vyvolal na globální scéně chaos a donutil investory prodávat státní dluhopisy dalších zemí na periferii eurozóny. Například italské a španělské.
Do konce tohoto týdne chce Evropská unie dokončení dohody na druhém záchranném balíku pro Řecko, který je součástí celkové dohody záchrany země společně dohodou mezi Řeckem a jeho privátními věřiteli o odpisu podstatné části dluhu. Zdroj z jednání soukromým věřitelů nově uvedl, že ti v důsledku delší splatnosti a nižšího úroku nových dluhopisů utrpí ztrátu přesahující 70 procent.
Podle předsedy Evropské komise Josého Barrosa summit vzal na vědomí pokrok, který obě strany (Řecko a věřitelé) v poslední době učinili. Konkrétní termín dokončení balíku nechtěl upřesnit, neboť to bude záviset na řadě věcí. Je ale přesvědčen, že to bude možné v "příštích dnech".
Soukromí věřitelé, zastoupeni IIF, již dříve uvedli, že dali nabídku na hraně únosnosti. Zdroj k probíhajících jednání pro agenturu AP uvedl, že soukromí investoři, kteří jednají s Řeckem o seškrtání jeho dluhů, budou mít reálně asi větší ztrátu než dosud předpokládaných 70 procent a to v důsledku delší splatnosti nových dluhopisů a také jimi neseného nižšího úroku.
Státní dluh Řecka přesahuje 350 miliard eur, z toho na soukromé věřitele připadá přes 200 miliard eur. Dosavadní jednání směřovala k tomu, že věřitelé dobrovolně odepíšou asi polovinu pohledávek, už minulý týden ale připustili, že budou ochotni přistoupit na ztrátu až 70 procent, poslední zprávy hovořily o „před-dohodě na 60% odpisu. Jednání směřují k tomu, že věřitelé si nechají vyměnit původní dluhopisy za nové, jejichž splatnost bude až 30 let. Průměrný úrok by měl činit pouze 3,5 až 4,0 procenta, přesná výše se ale stále dolaďuje. Věřitelé už netrvají na úroku až pět procent.
Řecký premiér na Summitu EU uvedl, že věří v dokončení jednání s Trojkou (EU, MMF, ECB) do konce týdne, přestože „důležité otázky zbývá vyřešit“. Řecko je žádáno mimo jiné o snížení minimální mzdy na , čemuž oponují politické strany a logicky i odbory. Papademos se na Summitu EU nechal slyšet, že Řecko v uplynulých dvou letech získalo zpět třetinu konkurenceschopnosti, kterou ztratilo mezi lety 2000 a 2009. Uvedl, také, že pokud si země zajistí dohodu na změně dluhu a dostane druhý záchranný balík, je to naposledy, co žádá od svých partnerů pomoc. Mezi názory myslící si opak přibyl šéf dozorčí rady německé Commerzbank Müller, který uvedl, že pokud chce Řecko přežít a v budoucnu stále nežádat ostatní členské země eurozóny o pomoc, mělo by se zbavit eura. Německá kancléřka Angela Merkelová upustila od německých představ správy řeckého rozpočtu a francouzský prezident Sarkozy uvedl, že tento plán nezískal podporu. "Dohled krok za krokem je normální, ale komisař dohlížející na řecký rozpočet není možný," uvedl Sarkozy. Prezident EU Van Rompuy potvrdil, že návrh druhého záchranného balíku má být hotov během tohoto týdne a detaily odsouhlaseny do poloviny února. Další Summit EU se uskuteční ve dnech 12. a 13. února.
Řecko od května 2010 čerpá mezinárodní finanční pomoc v objemu 110 miliard eur (asi 2,8 bilionu Kč). Už delší dobu je ale jasné, že tato suma nebude stačit, proto si Řecko loni v říjnu s ostatními členy eurozóny a Mezinárodním měnovým fondem dohodlo druhý záchranný program v objemu kolem 130 miliard eur (asi 3,3 bilionu Kč).
O výměně dluhopisů Řecko se soukromými věřiteli jedná už několik měsíců, jednání ale vrcholí až v posledních dnech. Řekové chtějí rozhovory dokončit co nejdříve, neboť země má už 20. března má splatit větší část dluhu v objemu 14,5 miliardy eur. Jestliže do té doby nezíská další finanční pomoc, téměř jistě na splátku nebude mít.