ČR se zatím nepřipojí k rozpočtovému paktu EU, se skřípěním zubů by se tak ale podle Nečase stát mohlo

PatriaOnline: Česká republika se zatím nepřipojí k paktu, který v reakci na dluhovou krizi zpřísňuje rozpočtová pravidla v jednotlivých zemích Evropské unie. Nyní s ním souhlasí 25 ze 27 členských zemí unie. Na detailní podobě paktu se včera večer na summitu v Bruselu dohodli lídři EU. Británie svou účast na paktu odmítla už loni v prosinci. Český premiér Petr Nečas ale nevylučuje, že Praha by se k chystané dohodě nakonec ještě přidat mohla. .

Jednou z příčin, proč se ČR v pondělí k dohodě nepřipojila, je podle Nečase to, že není vyjasněno, jakým způsobem by se pakt v Česku ratifikoval. K podpisu podle něj potřebuje premiér mimo jiné zmocnění prezidenta, jehož podpis je pak třeba i k dokončení ratifikace. Jenže prezident Václav Klaus, který je znám kritickým postojem k EU, už deklaroval, že se pod tuto smlouvu nepřipojí.

"Nepřekročitelný důvod je, že pokud nenalezneme širší politickou shodu nad způsobem ratifikace, tak vlastně ta smlouva je tím pádem velmi těžko akceptovatelná," řekl Nečas. "I vláda ČR ví a počítá s tím, že předseda vlády nepodepíše tuto smlouvu, pokud nebude dosažena shoda na ratifikační proceduře. V této věci panují rozporuplné názory dokonce jdoucí až do toho bodu, jako kdyby se jednalo o ratifikaci smlouvy typu mezinárodní dohody o velrybářství," řekl Nečas.

Pokud bude ale chtít ČR vstoupit do eurozóny, k čemuž se zavázala ve smlouvě o vstupu do EU, stejně se jednou k paktu bude muset připojit. "Podmínkou přistoupení k eurozóně je schválení a ratifikace této smlouvy. Chce-li být někdo v eurozóně, tak musí přistoupit k této smlouvě," řekl Nečas.
"Nejsem dostatečně obeznámen se všemi podrobnostmi o tom, co se děje v Praze, abych pochopil, proč to, co bylo přijatelné v prosinci, už teď přijatelné není," poznamenal na českou adresu francouzský prezident Nicolas Sarkozy. Český premiér podle něj partnerům sdělil, že z ústavních důvodů nechce přistoupit k chystané smlouvě. "Vzali jsme toto rozhodnutí na vědomí," řekl také Sarkozy.

Dalším problémem je pro Prahu účast na summitech eurozóny. Česko podobně jako Polsko prosazovalo, aby mělo zajištěnou účast za rovnoprávných podmínek, ač by to neznamenalo, že by o záležitostech zemí používajících euro nečlenské země eurozóny rozhodovaly. Poláky se ale partnerům nakonec podařilo přesvědčit, aby se k paktu připojili. Unijní prezident Herman van Rompuy to vysvětlil tím, že státy, které pakt ratifikují, budou "vtaženy" od debat o tématech, která se budou týkat smlouvy i případných změn v zásadní architektuře eurozóny.

Podle dosavadních informací by se měly každý rok konat nejméně dva summity za účasti zemí eurozóny, kde se bude jednat o strategii týkající se jen eura. Kromě toho by měl být jednou ročně summit otevřený i zemím, které se ke smlouvě připojí, ale ještě nejsou členy eurozóny. Pokud by země eurozóny chtěly mít ještě další vlastní vrcholnou schůzku, musely by přijít s konkrétním odůvodněním.

Pakt by měl být podepsán až začátkem března. Pětadvacet zemí, které se k němu po pondělním summitu připojilo, by do svého právního řádu, nejlépe rovnou do ústav, měly zakotvit pravidlo, že by jejich strukturální rozpočet měl být v podstatě vyrovnaný nebo v přebytku.

Německá kancléřka Angela Merkelová výsledek pondělních jednání označila za "mistrovský výkon". Berlín doufá, že pakt v budoucnu zabrání tomu, aby si členské země eurozóny nadělaly obrovské rozpočtové schodky a octly se na pokraji bankrotu, kde se nyní nachází Řecko. Lídři Evropské unii také na pondělní vrcholné schůzce vyzvali ministry financí zemí eurozóny, aby do konce týdne dokončili práce na druhém záchranném balíku pro tuto jihoevropskou zemi, v níž se dluhová krize otevřeně rozhořela jako první.

Nečasův postoj k fiskální unii: Nečitelný pro Schwarzenberga, politology i ekonomy

Postoj ke smlouvě o fiskální unii, který zaujal premiér Petr Nečas (ODS) na pondělním summitu EU, poškozuje Českou republiku, řekl ministr zahraničí a předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg. Ministr, který dnes odlétá na čtyřdenní zahraniční cestu, chce situaci řešit po svém návratu. Ke vznikající smlouvě se ze zemí EU nepřipojily jen Velká Británie a ČR.

"Bral se ohled na národněsocialistické křídlo v ODS a tím se poškodily státní zájmy," poznamenal Schwarzenberg. Je podle něj ale také možné, že premiér Nečas "to dělá jen napínavé, aby se prokázal jako veliký borec" a ČR se nakonec ke smlouvě o rozpočtové kázni zemí eurozóny v březnu připojí. Nečas v pondělí večer po summitu nevyloučil, že by se ČR k paktu mohla nakonec ještě přidat.

K dohodě se v pondělí v Bruselu rozhodlo připojit 25 z 27 zemí EU. Británie svou účast odmítla už loni. Příslušná smlouva se podepíše počátkem března. Problémy český premiér vidí mimo jiné s ratifikací smlouvy v ČR, ale také s účastí nečlenů eurozóny na summitech unijních států platících eurem.

"Takto v tom pokračovat, to nás opravdu pouze poškozuje," komentoval postoj české delegace na summitu ministr zahraničí. Důvody, proč smlouvu odmítá Velká Británie jsou podle něj jasné a srozumitelné. "To je každému jasné. Zatímco tedy náš postoj je všem naprosto nejasný," podotkl.

Pro zahraniční pozorovatele, ať už politiky, média nebo finanční trhy, zůstává Česká republika naprosto nesrozumitelná podle hlavního ekonoma Patria Finance Davida Marka. „Riskujeme tím, že z pohledu finančních trhů budeme vnímáni jako nesrozumitelní a nevyzpytatelní, podobně jako Maďaři. Při opakování podobných situací by se to mohlo promítnout ve zvýšení rizikových prémií na česká aktiva,“ uvedl. Dosažení dohody o finální podobě smlouvy o rozpočtové odpovědnosti je podle Marka pozitivní, protože se tím posiluje pravděpodobnost fiskální disciplíny v Evropě a zamezení opakování podobných krizí, kterými právě prochází některé země eurozóny. „Není to lékem na současnou krizi, ale je to správná reakce z pohledu poučení se z příčin současné krize.“

Jednou z příčin, proč se ČR v pondělí k dohodě nepřipojila, je podle Nečase to, že není vyjasněno, jakým způsobem by se pakt v Česku ratifikoval. K podpisu podle něj potřebuje premiér mimo jiné zmocnění prezidenta, jehož podpis je pak třeba i k dokončení ratifikace. Jenže prezident Václav Klaus, který je znám kritickým postojem k EU, už deklaroval, že se pod tuto smlouvu nepodepíše.

"Je to jen z vnitropolitických důvodů a to je to nejhorší," poznamenal dnes k českému stanovisku Schwarzenberg. O situace se chce po návratu z Izraele poradit uvnitř své strany. Ministr zahraničí nedávno v médiích prohlásil, že by neseděl ve vládě, která zemi povede mimo hlavní proud EU.

Zatímco Nečasova ODS a také Věci veřejné (VV) žádají, aby se o smlouvě konalo referendum či ji schvalovala v parlamentu ústavní většina, Schwarzenbergově TOP 09 by stačila prostá parlamentní většina. Občanští demokraté a VV totiž míní, že nová smlouva významným způsobem přenáší národní pravomoci na úroveň EU. "Ale říkám, snad ještě osvítí pana pana premiéra a ostatní tam duch svatý a prozřou," uzavřel ministr zahraničí.

Čeští politologové se neshodli, zda byl postup premiéra Petra Nečase (ODS), který v Bruselu nepodepsal dohodu o rozpočtové odpovědnosti, správný. "Postup Nečase byl trapný," uvedl politolog Jiří Pehe, podle kterého nejel premiér na summit evropských zemí s principiálním stanoviskem. Česká republika se tak podle Peheho pouze schovává za slova o ratifikaci paktu rozpočtové odpovědnosti. Pehe je navíc přesvědčen, že se Česko nepodepsáním paktu vyloučilo z integračního procesu a ještě si udělalo v zahraničí ostudu.

S ním nesouhlasí politolog Ladislav Mrklas, prorektor Cevro institutu. "Myslím, že nepodepsání byl v celku logický krok, pokud nepanuje v České republice shoda ohledně unie ani mezi vládními stranami," podotknul. Bohumil Doležal má podobný názor, Nečas se podle něj nechce zaručit, že smlouvu podepíše, kdyby následně parlamentem neprošla. "Což je trapné," dodává Doležal.

Nyní si podle Mrklase vzala Česká republika oddychový čas, kdy se bude vnitropoliticky diskutovat mezi vládními stranami, ale také s opozicí. Politolog Josef Mlejnek mladší doplnil, že za nepodepsáním mohla stát také změna celé dohody, finální znění nemuselo být pro Česko nejvýhodnější.

Vnitropolitická situace je podle většiny politologů pro smlouvu zásadní. Zvláště pokud jde o postoj prezidenta Václava Klause, který se už dříve vyslovil, že smlouvu nepodepíše. Podle Peheho překračuje svoje pravomoci a měl by o něm rozhodnout Ústavní soud.