EU si po schválení řeckých úspor oddychla, vyhráno ale není

ČT24: Brusel – Evropská komise dnes uvítala, že řecký parlament schválil balík dalších tvrdých reforem a úspor. Podle komisaře pro měnové záležitosti Olliho Rehna jde o výraz odhodlání ukončit spirálu neudržitelných veřejných financí. Šlo podle něj o klíčovou podmínku pro schválení druhého záchranného balíku půjček pro Atény. Rehn věří, že Řekové splní i další, tak aby eurozóna mohla další pomoc schválit. Německý ministr hospodářství Philipp Rösler ale nabádá k opatrnosti, vyhráno podle něj zatím není. Zavádění úsporných opatření by mohly zkomplikovat i chystané předčasné volby v Řecku.
Řecký parlament krátce před nedělní půlnocí schválil balík úspor. Schvalování ale provázely v ulicích Atén i dalších měst masivní protesty, které na některých místech přerostly v násilnosti, při nichž bylo zraněno přes 120 lidí a vyrabováno na 150 obchodů a kaváren. Podle Rehna jsou tyto násilnosti nepřijatelné.
Eurokomisař zdůraznil, že Řecko si po dlouhou dobu žilo nad poměry a že takový ekonomický model nedále nemůže uplatňovat. Zdůraznil také, že je nyní nezbytné, aby Řekové přijaté reformy také převedli do praxe.
Olli Rehn:"Je evidentní, že ekonomický model, který Řecko uplatňovalo do roku 2009, není možné dále aplikovat. Vedl k zásadním nerovnováhám a nejistotám."
Rehn rovněž poznamenal, že varianta škrtů a reforem je pro řecký lid lepší, než kdyby zemi zachvátil neřízený bankrot. Jednak by vyvolal chaos v Řecku, ale také by samozřejmě podle komisaře vedl i k "nákaze" v celé Evropě.
Rösler krotí optimismus
Další evropští politici jsou ale ve svých reakcích spíše opatrní. "Nyní musíme počkat, co se stane po schválení zákonů. Udělali jsme jeden krok správným směrem, ale jsme pořád daleko od cíle," prohlásil německý ministr hospodářství Philipp Rösler.
Opatrnost je na místě i podle některých ekonomů. Zavádění dohodnutých opatření by mohly zkomplikovat předčasné volby, které se mají uskutečnit v dubnu. "Vůbec není jisté, že Řecko schválená opatření dodrží. Nikdo nevíme, jaká vláda vzejde z předčasných voleb, a samozřejmě řečtí voliči, kteří jsou teď velmi rozhořčení, tak možná budou mít tendence volit politiky, kteří se stavěli proti přijetí těchto drastických opatření," varovala ekonomka a politoložka Národohospodářské fakulty VŠE Michaela Ševčíková.

Financial Times: Státní bankrot by prospěl Řecku i Portugalsku

Londýn – Řecku i Portugalsku by zřejmě prospělo, kdyby vyhlásily státní bankrot a Evropská unie jim pak finančně pomohla znovu se postavit na nohy. Myslí si to komentátor ekonomického listu Financial Times (FT) Wolfgang Münchau, který poukazuje na neustálé neplnění slibů, k nimž se Řecko zavázalo. V případě Řecka navíc nelze říci, že pomůže plánované snížení dluhu na 120 procent HDP, což je jen politicky stanovený cíl, který nemá s ekonomikou mnoho společného.
Münchau připomíná, že Řecko v dubnu čekají parlamentní volby, v nichž má velkou šanci stát se příštím řeckým premiérem šéf konzervativní strany Nová demokracie Antonis Samaras. Pro člověka, který bude chtít zůstat premiérem celé funkční období, tak bude velkým pokušením svalit vinu za hospodářský marasmus na své předchůdce.
"Bude se (Samaras) držet současné strategie?" klade si komentátor otázku a hned si zkouší odpovědět: "Řekněme, že Samaras dodrží současný program a že se mu podaří vyhnout dluhové pasti. Všechno bude fungovat, jak se oficiálně naplánovalo. Bude to ale znamenat konec řecké krize? Výše dluhu k HDP se potom sníží ze současných více než 160 procent na zhruba 120 procent koncem desetiletí. To ale pořád bude hodně," soudí Münchau.
Řecké dluhy by mohly zhoršit situaci Itálie
"Není žádnou náhodou, že stejné zadlužení teď má Itálie. Pokud by někdo připustil, že 120 procent je pro Řecko mnoho, člověk se může začít domnívat, že to samé platí i pro Itálii," poznamenává Münchau, přestože ekonomika Itálie se od té řecké výrazně liší.
"Pokud se má Řecko přebudovat, musí mít funkční ekonomickou infrastrukturu, moderní trh práce a méně kmenový politický systém. Až toto všechno zařídí, finanční trhy mu začnou opět věřit," píše komentátor. Naznačuje tak, že i když bude v Řecku vše postupovat podle plánu, neexistuje žádná záruka, že snížení dluhu na 120 procent HDP bude pro Řecko stačit. "Já si myslím, že to zadlužení bude muset jít dolů mnohem víc, a to až na 60 procent HDP, pokud mají zabránit další krizi," dodává.
Někteří ekonomové tvrdí, že by bylo nejlepší donutit Řecko, aby okamžitě odešlo z eurozóny. Peníze, které jdou teď na pomoc Řecku, by se pak mohly použít na pomoc Portugalsku. "S tím ale nesouhlasím. Podle mého osobního přesvědčení by bylo nejlepší uznat, že obě země jsou v dezolátním stavu, nechat obě zbankrotovat v rámci eurozóny a pomocí adekvátně posíleného záchranného fondu pak oběma zemím pomoci znovu se postavit na nohy. Tím bychom zároveň vytvořili hráz i kolem zbytku eurozóny," navrhuje Münchau.
Podobně jako Münchau hodnotí situaci Řecka i někteří ekonomové
Jedním z nich je hlavní ekonom Poštovní spořitelny Jan Bureš, podle kterého vyvolává nový záchranný plán jen další destrukci řecké ekonomiky. "I kdyby nějakým zázrakem Řekové současný plán plnili, budou mít v roce 2020 dluh na úrovni Itálie (120 procent HDP) a těžko se obejdou bez další pomoci," upozornil Bureš. "Sečteno, podtrženo, nezbude než osekat dluh nejen mezi soukromými věřiteli (drží 200 miliard eur), ale i mezi oficiálními věřiteli (členské státy měnové unie, ECB a MMF). Ti drží dluh za celých 160 miliard eur a jejich podíl v čase poroste," dodal.
V současnosti se intenzivně diskutuje pouze o zapojení soukromých investorů do odpisu řeckého dluhu. Podle posledních informací by ho měli odepsat až 70 procent. Myšlenku, že by část dluhu měli odepsat i veřejní věřitelé, už koncem ledna nadnesla šéfka Mezinárodního měnového fondu Christine Lagardeová.
Christine Lagardeová, výkonná ředitelka MMF : "Rovnováha mezi účastí soukromého a veřejného sektoru je vážná otázka. Pokud se úroveň řeckého dluhu u soukromého sektoru v jednáních nepodaří dostatečně snížit, pak by se do tohoto úsilí měli zapojit i věřitelé z veřejného sektoru."

Řecký parlament navzdory pouličním bouřím schválil úspory

Atény – Krátce před nedělní půlnocí padlo v Řecku další klíčové rozhodnutí pro osud země, když řecký parlament schválil balík úsporných opatření, jimiž zahraničí podmiňuje poskytnutí nové finanční pomoci předlužené zemi. Jednání parlamentu, který opatření schválil po bouřlivé debatě, provázelo v ulicích Atén a dalších měst násilí. Ulice mnohdy připomínaly válečnou zónu. Podle agentury Reuters v centru Atén protestující zapálili nejméně 45 budov a plenili v obchodech. V plamenech se ocitly kina, kavárny, obchody i bankovní budovy. Podle řecké televize se násilí rozšířilo i na ostrovy Korfu a Kréta, do Soluně a do měst Volos a Agrinio v centrálním Řecku. Podle agentury AP bylo při protestech zraněno víc než 120 lidí.
Řekové mají letos ve státním rozpočtu podle požadavku eurozóny uspořit dalších 325 milionů eur (8,2 miliardy korun). Nepopulárními úsporami chce řecká vláda zabránit státnímu bankrotu a zajistit úvěr, jenž má obnášet 130 miliard eur (3,2 bilionu korun). Soukromí investoři jsou navíc ochotni Řecku odpustit 100 miliard eur z jeho dluhu. Některá úsporná opatření – například snížení mezd nebo důchodů – začínají platit už ode dneška. Nejnižší mzda tak klesne o 22 procent.
Pro úsporná opatření hlasovalo 199 poslanců, 74 jich bylo proti. Pro program hlasovali hlavně socialisté z Panhelénského socialistického hnutí (PASOK) a konzervativci ze strany Nová demokracie (ND), ale i mezi nimi se podle agentury AP našli rebelové, kteří hlasovali proti. Dvě hlavní vládní strany mají v třísetčlenném parlamentu jasnou většinu.
Lukas Papadimos:"Plná, dobře načasovaná a efektivní implementace programu nebude snadná. Plně si uvědomujeme, že řecký lid mu bude muset v krátkodobém horizontu přinést oběti."
Podle AP po hlasování vyloučili kvůli nepodpoření balíčku nebo jeho částí ze svých řad 22 poslanců socialisté a 21 konzervativci. Parlamentní většina dvou hlavních vládních stran v třísetčlenném parlamentu se tak snížila z dosavadních 236 na 193. Třetí strana vlády národní jednoty, populistická Lidová ortodoxní výzva (LAOS), byla už předem rozhodnuta pro balík nehlasovat.
Řecký premiér Lukas Papadimos poslance před hlasováním varoval, že případným odmítnutím balíčku by se dopustili velké chyby, neboť by to ohrozilo pozici Řecka v Evropě. Řecký ministr financí Evangelos Venizelos prohlásil, že bankrot a vystoupení z eurozóny by byly pro Řecko mnohem horší než přijetí podmínky pomoci.
Ulice Atén a dalších řeckých měst připomínaly válečnou zónu  
Proti chystanému propouštění státních zaměstnanců a snižování mezd i penzí v neděli v Aténách a v Soluni demonstrovaly desetitisíce lidí. Část z nich se v řecké metropoli střetla s policií, která zasáhla slzným plynem a ohlušujícími granáty. Podle AP byly zraněny desítky policistů i protestujících, z nichž 55 bylo hospitalizováno. Kromě toho bylo 67 osob zatčeno a dalších 70 zadrženo.
Z ovzduší na Konstitučním náměstí před parlamentem, kde se sešlo přes 100 000 demonstrantů, podle Reuters čpěl slzný plyn a policie se střetla s mladými protestujícími, kteří rozbili mramorovou balustrádu, házeli dlažební kostky a zápalné láhve. Vyděšení Řekové i turisté před násilím prchali do hotelů. Nejhorší násilnosti od roku 2008 odsoudil i Papadimos. "Pro vandalismus, násilí a ničení není v demokratické zemi místo a nebudou tolerovány," prohlásil v neděli v parlamentu.
Costis Hatzidakis, konzervativní poslanec:"Čelíme destrukci. Naše země, naše domovy ohrožuje oheň, centrum Atén je v plamenech. Nemůžeme populismu dovolit, aby nechal naši zemi lehnout popelem."
Kvůli bouřlivému průběhu demonstrací se už snesla kritika i na řeckou policii. Podle médií bylo cílem policie ochránit pouze parlament. Zbytek města nechala demonstrantům na pospas. Jen v Aténách vyrabovali radikálové na 150 obchodů. Desítky budov skončily v plamenech.
Schäuble: Řekové musejí dokončit domácí úkol
EU i Mezinárodní měnový fond (MMF) naznačily, že už mají dost planých slibů ze strany Řecka a že další pomoc poskytnou jen v případě, že se Atény jasně zavážou k reformám, a to bez ohledu na to, kdo vyhraje v dubnových volbách.
Hlavní finanční tahoun eurozóny, Německo, před nedělním hlasováním stupňoval tlak na Řecko: Berlín prohlásil, že Evropa potřebuje činy, a ne slova. "Řekové musejí dokončit domácí úkol, aby získali konkurenceschopnost, ať už skončí novým záchranným programem, nebo jinou cestou, kterou se vůbec nechceme vydat," řekl v rozhovoru pro Welt am Sonntag německý ministr financí Wolfgang Schäuble. Na otázku, zda "jinou cestou" míní opuštění eurozóny, odvětil: "Vše je jen v rukách Řeků samotných. Ale i v takovém případě (odchod z eurozóny), který téměř nikdo neočekává, zůstanou součástí Evropy."
Má další záchraný balík smysl? Někteří ekonomové váhají
I když se řečtí i evropští politici snaží prosadit úspory, a zachránit tak Řecko před neřízeným bankrotem, řada ekonomů je k úspěchu záchranného plánu skeptická. "Vyvolá jen další destrukci domácí poptávky a propad výběru daní, který se dřív nebo později projeví v neplnění dohodnutého plánu," prohlásil na adresu plánu hlavní ekonom Poštovní spořitelny Jan Bureš. "I kdyby nějakým zázrakem Řekové současný plán plnili, budou mít v roce 2020 dluh na úrovni Itálie (120 procent HDP) a těžko se obejdou bez další pomoci," dodal.