Eurozóna shodila ze stolu návrh bank na řešení řeckého dluhu, chce nižší úrok a rychlá jednání

Patria Online: Ministři financí eurozóny odmítli jako nedostatečnou a nepřijatelnou nabídku věřitelů na odpis řeckého dluhu. IIF za 50% odpis požadovala průměrný kupón nejméně 4 %. Ministři financí ale došli k závěru, že takový úrok je na nových dluhopisech s dlouhou splatností neúnosný a požádali Řecko i věřitele, aby se vrátili k jednacímu stolu a nalezli dohodu v řádu nejbližších dní.

Eurozóna by chtěla mít dohodu pokud možno už v příštích dnech, řekl novinářům šéf Euroskupiny Jean-Claude Juncker. "Žádáme řecké úřady a soukromý sektor, aby nalezli dohodu v příštích dnech," řekl Juncker po mnohahodinovém jednání krátce po půlnoci. Řecká strana uvedla, že není připravena zaplatit za kupón (roční úrok) více než 3,5 procenta a podle řeckého listu Kathimerini ministři financí eurozóny tento postoj podpořili. „Ministři požádali řecké kolegy, aby dovedli jednání do výsledku, ve kterém budou sjednané průměrné úroky výrazně pod úrovní 4 procent, což znamená, že do roku 2020 budou pod úrovní 3,5 procenta,“ uvedl Juncker.

Dohoda o dobrovolném seškrtání řeckých dluhů ze strany soukromých investorů by měla zajistit, že řecké zadlužení do roku 2020 klesne na úroveň 120 procent hrubého domácího produktu. Uskutečnit by se to mělo formou výměny řeckých dluhopisů za nové. Juncker podotkl, že eurozóna chce u nových dluhopisů, které by se v rámci dohody vyměnily za ty staré, průměrný úrok výrazně pod úrovní, s jakou počítala nabídka zástupců soukromých investorů. Juncker také zdůraznil, že nikdo v eurozóně nechce, aby Řecko odešlo z eurozóny. "Pro všechny z nás budoucnost Řecka je v eurozóně," řekl.

"Dobrovolný" charakter odpuštění valné části řeckého dluhu u soukromých věřitelů je podmínkou pro to, aby se Řecko technicky neocitlo ve stavu platební neschopnosti. V opačném případě by se spustila vlnu nároků na výplaty pojistek proti nesplácení řeckých státních dluhopisů. Případná nedohoda mezi věřiteli zastoupenými IIF a Řeckem zvyšuje riziko jeho bankrotu.

Řecko nemá na další jednání mnoho času. Už 20. března má totiž splatit část státního dluhu v objemu asi 14,5 miliardy eur. Nyní je jasné, že na splátku nemá finanční zdroje. Do té doby tak Řecko musí mít zajištěn druhý záchranný úvěr za 130 miliard eur, který si země loni v říjnu dohodla s eurozónou a Mezinárodním měnovým fondem. Ten ale počítá právě s dobrovolným zapojením soukromého sektoru.

(Zdroj: Kathimerini, čtk, Bloomberg, AP)