Exministr Vladimír Dlouhý: Sankce proti Rusku jsou k ničemu, doplatíme na ně my

ParlamentniListy: Polistopadový ministr hospodářství a současný poradce investiční banky Goldman Sachs Vladimír Dlouhý se po loňském neúspěchu v prezidentských volbách nevzdal záměru zapojit se do veřejného života. Jednašedesátiletý ekonom se rozhodl v květnu bojovat o křeslo prezidenta Hospodářské komory, která sdružuje kolem čtrnácti tisíc členů z řad podnikatelů a firem. V rozhovoru pro ParlamentníListy.cz prohlásil, že očekává spíš uklidnění kolem Ukrajiny a pevně věří, že nedojde k negativním dopadům na světovou ekonomiku.

„Já vůbec nevěřím v účinek ekonomických sankcí. Za prvé sankce mohou poškodit nás, a myslím, že čeští podnikatelé patří mezi ty, kteří by byli poškozeni víc než podnikatelé z jiných evropských zemí,“ varoval.

Výkonná ředitelka Mezinárodního měnového fondu Christine Lagarde v těchto dnech varovala, že pokud se vymkne z rukou geopolitické napětí kvůli anexi Krymu, může to ohrozit globální ekonomický růst. Máte podobné obavy?

Samozřejmě každá eskalace nějakého konfliktu může mít dopad na ekonomiku. Je pravda, že Evropa je po těžkém období, a co si budeme namlouvat, i Česká republika je po hospodářském poklesu v roce 2012 a 2013, tím více všichni očekáváme částečný hospodářský růst v Čechách k těm dvěma procentům. Každá větší nejistota v našem okolí může znamenat riziko, pro investory, pro finanční trhy, může narušit obchodní vztahy. V obecné rovině to pravda je. Já jsem trochu optimističtější, ale mohu se mýlit, očekávám spíš uklidnění kolem Ukrajiny a pevně věřím, že k negativním dopadům, o kterých paní Legardeová mluvila, nedojde.

Takže nepředpokládáte, že Západ přistoupí k nějakým razantním sankcím, které by poškodily světovou, evropskou i českou ekonomiku?

To se mne neptáte na ekonomiku, ale na politiku, protože to závisí především na tom, jak bude v současné době postupovat Rusko. Existují obavy, já je tolik nesdílím, že by mohlo podniknout některé kroky, které by znamenaly de facto další ohrožení územní celistvosti Ukrajiny z Krymu dál na Západ. Já opakuji, že podle mého názoru k tomu v krátkém období nedojde, že z dlouhodobého hlediska se situace bude muset řešit a Západ bude muset najít nějakou dohodu s Ruskem. A slovo dohoda znamená vzájemné ústupky, to je zjevné, ale neočekávám to v krátkém období. Proto si také nemyslím, že budeme čelit tvrdším sankcím. Ale opakuji, mohu se v tom mýlit. A poslední poznámka: já vůbec nevěřím v účinek ekonomických sankcí. Za první sankce mohou poškodit nás, a myslím, že čeští podnikatelé patří mezi ty, kteří by byli poškozeni víc než podnikatelé z jiných evropských zemí. Čili není dobré u nás mluvit o těchto sankcích jako o něčem, co nevím, jestli je úplně správné, za druhé jako bychom stále podceňovali pružnost ruské společnosti ty sankce, třeba i nepříjemné, absorbovat. My si myslíme, když Rusové v důsledku toho, co se stalo mezi nimi a Ukrajinou a toho, co se stalo na Krymu, pocítí zhoršení ekonomické situace a třeba i příjmové situace, že to bude pro ně důvod tlačit na vlastní vládu, aby se chovala jinak. Myslím, že to není pravda, schopnost ruské společnosti absorbovat tu krizi je mnohem větší, než si myslíme.

Šéfka MMF také varovala před nízkou inflací v eurozóně. Připomnělo mi to devizovou intervenci České národní banky v závěru loňského roku, která měla právě zabránit příliš nízké inflaci a která se setkala v Česku s poměrně velkou kritikou i části odborné veřejnosti. Jaký byl váš názor na tento krok centrální banky?

Nejsem tak kritický k centrální bance jako někteří jiní. Ale ta diskuze u nás se soustředila především na to, jestli centrální banka udělala dobře, když přijala toto konkrétní opatření. O tom teď nechci mluvit. Že hrozí Evropě vskutku téměř deflační období a že to pro evropskou ekonomiku není dobře, s tím jednoznačně souhlasím.

Myslíte si, že varování MMF zpětně ospravedlňuje krok České národní banky?

To jste mě vrátila zpátky. Kdybych chtěl obhajovat centrální banku, tak spíš připomenu její roli ze zákona, to je především cenová stabilita, a připomenu její dlouhodobou politiku inflačního směrování k dvouprocentní inflaci. A také připomenu, že interní analýzy bankéřů ČNB jim jasně říkaly, že pokud nebudou intervenovat na kurs, protože v oblasti úrokových měr už neměli žádný prostor k intervenci, že ta deflace by u nás mohla přetrvávat celý rok 2014 do počátku roku 2015. Z tohoto pohledu je otázka, jestli to centrální banka hodnotila dobře nebo špatně, ale je to jiná otázka než ta související s pohledem paní Lagardeové na Evropu.

Sdílíte optimismus Mezinárodního měnového fondu i některých dalších ekonomů, že v letošním roce a v roce 2015 dojde k pomalému růstu v eurozóně a k mírnému zlepšení ekonomiky?

Já to rovnou vztáhnu i na Českou republiku. Když se podíváme na 4. čtvrtletí loňského roku, před dvěma dny Český statistický úřad zpřesnil odhad za poslední kvartál za rok 2013 na plus 1,8 procenta, průmyslová výroba v lednu, což je poslední číslo, teď bude další 14. dubna za únor, poskočila na plus 5,5 procent. Samozřejmě něco v tom může dělat také mírné počasí, nicméně zdá se, že česká ekonomika se může letos dostat na ten průměr, který zatím hodně vážené instituce ekonomického předvídání jako třeba Consensus forecasts (přední světová mezinárodní organizace, která vydává každý měsíc ekonomické průzkumy, které zahrnují hlavní makroekonomické ukazatele – pozn.red.) dávají v posledním vydání své předpovědi v roce 2014 České republice  - růst hrubého domácího produktu plus dvě procenta. Já zhruba tento optimismus sdílím, dokonce je možnost, že by to mohlo být i lepší. Samozřejmě jsou tam rizika, která mohou vyplývat z toho, že odhady byly ovlivněné v sezóně krátkodobými faktory, některé věci souvisely třeba s předzásobením tabákovými výrobky na konci loňského roku, protože se očekávala změna spotřební daně, atd. Já mám pocit, že skoro by ti ekonomové měli být optimističtější, právě proto, aby zlomili ten pesimismus, který v naší společnosti poslední dva roky je.

A který vedl ke snížené spotřebě a zpomalení hospodářského růstu.

Byl jedním z faktorů. Určitě.

Jak hodnotíte kroky ministra financí Andreje Babiše v ekonomické oblasti, zatím většinou ještě spíš plány, jako je centrální registr účtů nebo zastropování výdajových paušálů?

S omezením výdajových paušálů moc nesouhlasím, protože si myslím, že to je věc, která může vést k tomu, že si lidi budou nafukovat náklady, a to u nás v republice umíme, tedy nejen u nás. Ale některé záměry jsou zase rozumné. Ale myslím, že je předčasné nejen ministra financí, ale celou vládu hodnotit, protože je na samém počátku. O mně je známo, že jsem středopravý volič, to znamená, že nemám důvod být a priori vůči sociální demokracii nekritický, ale na jednu stranu je potřeba, aby naše země měla stabilní vládu, takže počkejme si, jak tahle vláda začne fungovat, tak do poloviny roku, pak někdy na podzim bude možnost se k její práci objektivněji vyjádřit.

autor: Libuše Frantová