K podpisu smlouvy o rozpočtové unii nás nikdo nenutí, říká tajemník pro EU

ČTK,iDNES: Smlouva, která má zpřísnit rozpočtovou disciplínu eurozóny, by se Česka dotkla až po přijetí eura. Pokud se však země k jejímu podpisu rozhodne už nyní, zavážeme se tím k šetření. Země mimo eurozónu tím nicméně pouze vyjadřují podporu společné evropské měně, míní Vojtěch Belling z týmu, který znění smlouvy vyjednává.
"S podpisem a ratifikací smlouvy v tuto chvíli nečlenské státy eurozóny vyjadřují spíše morální podporu eurozóně, říká v rozhovoru pro MF DNES Vojtěch Belling, státní tajemník pro EU při Úřadu vlády, který je v českém týmu vyjednavačů.
Pro koho bude smlouva znamenat největší změnu?
Pro státy eurozóny a samozřejmě pro instituce EU.
Nás se dotkne až ve chvíli vstupu do eurozóny?
Smlouva bude mít účinnost až ve chvíli přijetí eura. Už podpisem této smlouvy státy i mimo eurozónu vyjadřují souhlas s přenosem pravomocí, který bude účinný ke dni vstupu do eurozóny. Ten souhlas nelze následně vzít zpět.
Jde tedy o přenos suverenity?
Není to přenos suverenity, je to přenos části svrchovaných práv. Suverenita není dělitelná a nemůžete přenášet její části na jakékoliv úrovně, ale to je právně-filozofický detail.
Nebylo by politicky nebo ekonomicky výhodnější počkat s podpisem až na vstup do eurozóny?
To je opravdu politická otázka. S podpisem a ratifikací smlouvy v tuto chvíli nečlenské státy eurozóny vyjadřují spíše morální podporu eurozóně v jejím úsilí o zvýšení vymahatelnosti fiskální disciplíny, což je postoj, který v obecné rovině nepochybně vyhovuje i české vládě.
Na druhé straně je třeba si uvědomit, že všechna opatření, která jsou ve smlouvě obsažená, budou pro ČR platit ve chvíli, kdy k eurozóně přistoupí. Jde o krok s posunutou účinností, ale souhlas s přesunem kompetencí je zjeven už ve chvíli podpisu. Z tohoto hlediska je nutné celou záležitost politicky velmi zvažovat, protože nejde o pouhé morální gesto.
Protože bychom z toho už pak nemohli dostat žádné výjimky?
Je to tak, zkrátka souhlasíte s tím, co tam je. Odložená účinnost je jako dohoda, že někomu půjčíte s tím, že vám začne splácet až za dva roky nebo něco takového. Má to právní platnost, navíc tu platí zásada mezinárodního práva, že stát, který smlouvu podepíše a ratifikuje, se zavazuje, že nebude jednat v rozporu s principy této smlouvy. Nejde tedy o banální krok, ale o politicky závažnou záležitost.
Bude se podle smlouvy automaticky trestat vyšší deficit i dluh?
V tuto chvíli nejsou jednotlivé parametry smlouvy známy, každý týden nám přichází nové návrhy, nerad bych předjímal nyní její závěrečnou podobu. Víceméně je jisté, že vymahatelná před Evropským soudním dvorem bude především tzv. dluhová brzda zakotvená v národních právních řádech. Jisté zatím není, zda se rozšíří pravomoci soudního dvora na jiné oblasti, například přímo v rozpočtových záležitostech.
Jinými slovy, zda by soudní dvůr mohl přímo vymáhat jednotlivé podmínky smlouvy v oblasti rozpočtu nebo by se soustředil pouze na to, zda stát překlopil "dluhovou brzdu" do svého právního řádu.
Evropská centrální banka ve čtvrtek poslala dopis vyjednávacímu týmu, ve kterém požaduje, aby se pravomoc soudního dvora rozšířila na celou oblast včetně vymáhání rozpočtových pravidel. Smlouva skutečně znamená výrazný zásah do výkonu kompetencí orgánů EU, a dovolím si tvrdit, že i přenos pravomocí ze státu na vyšší úroveň, přičemž u států neeurozóny by šlo o odložený přenos.
Kdy budete znát konečné znění smlouvy?
To není jasné, záleží, kdy se shodnou státy. Optimistický předpoklad finálního textu byl konec ledna na neformální evropské radě (29. 1.), případně by tam byl i podepisován. Realističtější scénář je, že do konce ledna bude hotov základní konsenzus nad podobou smlouvy a následně budou probíhat právně-technické a lingvistické práce tak, aby smlouva mohla být nejpozději v březnu podepsána minimálně státy eurozóny. Možnost připojit se bude otevřena i nadále, nic se neuzavře.
Čili my termín, do kterého bychom se museli rozhodnout, nemáme.
Jednoznačný termín není, ale bude politický tlak na to, aby státy, které vyjádřily vůli či možnost na té smlouvě participovat, aby vyjádřily jasné ano nebo ne již ve chvíli, kdy budou podepisovat ty ostatní. Na druhou stranu je tu pro nečleny eurozóny účinnost odložena až do přistoupení k euru, tlak není tak výrazný, protože v tuto chvíli jde o výraz morální podpory.
Co kdyby vláda podepsala a prezident neratifikoval?
Je nutné odlišit podpis od ratifikace. Podpisem teprve vyjadřujete vůli vlády ten dokument ratifikovat, ratifikace je nezbytným krokem. Nikde není řečeno, jaký to má být termín. Je pravděpodobné, že u členů eurozóny bude vymáhána ratifikace velmi brzká. Jsou zde hlasy volající po tom, aby jakákoliv další pomoc EMS byla podmíněna ratifikací této nové dohody. Nečlenové eurozóny nejsou pod zvláštním tlakem.
Je i v jiných zemích problém s přenosem těchto suverénních práv jako u nás?
Nerad bych se vyjadřoval o tom, jaký to dělá nebo nedělá problém. Problematická je otázka národní ratifikace, to je právní otázka, ale s politickou otázkou jsou konfrontovány i další státy. Samozřejmě že u států eurozóny se předpokládá ochota podepsat, protože jde o dvoustranný obchod.
Jsou tam státy, které výrazně přispívají do záchranných balíků a očekávají za to větší fiskální disciplínu, a naopak jsou státy, které z těch balíčků získávají peníze a ty jsou potom přirozeně motivovány rovněž. U nečlenů eurozóny je větší svoboda volby a nutno říci, že například ve Švédsku v tuto chvíli panují také výrazně vnitřní rozdíly v tom, jak ke smlouvě přistoupit.
Rozhodně ČR není jediným státem, kde tato otázka vyvolává určité komplikace. A vzhledem k tomu, že se jedná o výrazné změně ve fungování evropských institucí, je politická pozornost na místě. Je potřeba, aby diskuse byla vedena kultivovanou a věcnou formou.