Když se maso dělá masově... Studie odkrývá stinnou stránku velkoprůmyslu

CT24: Praha – Jde o odvětví plné paradoxů, a zvlášť v českém podání. Dováží se k nám stále více masa, a přitom stále více živých zvířat směřuje ven. Jak se mění velkovýrobní průmysl masa nejen v ČR, ale i na globální úrovni, popisuje nová publikace z dílny ekologických organizací. Současný stav živočišné výroby líčí jako negativní. Vyznění publikace je zřejmé – navrátit masnou produkci z koncentrovaných chovů na menší statky či biochovy. Půjde prý sice o dražší variantu, ve výsledku ale vydělá jak spotřebitel, tak samotná zvířata.

ak se mění přístup obyvatel k potravinám, jaké trendy postihují potravinářský trh. Bude se stále více užitkových zvířat soustřeďovat do velkochovů, nebo převáží moderní "bio boom" soukromých farem? A hlavně - co všechno se skrývá na pozadí produktů, které si každodenně vybíráme v nákupních regálech? Na takové otázky se snaží hledat odpovědi nová publikace s názvem Atlas masa.

Kvalita a původ se staly v posledních letech a měsících klíčovým tématem spotřebitelů. Ti si prošli aférami s polským dovozem, utajovaným koňským masem, dlouhodobě s oblibou využívají informační a osvětové servery typu Potravinynapranyri.cz. "Namísto selských statků žijí zvířata namačkaná po tisících v obřích halách a jatka se proměnila v pásovou produkci," stěžuje si řada ekologů.

Podle Vojtěcha Koteckého z Hnutí Duha ale není cílem publikace brojit proti konzumaci masa a chovu zvířat na maso, které jsou součástí české kultury, či vybízet k vegetariánství. "Nebýt produkce masa, neměli bychom v naší krajině louky a pastviny, které jsou součástí tváře naší země," podotkl. Atlas má podle něj upozornit na vzrůstající koncentraci oboru v posledních desetiletích, jeho industrializaci a s tím spojená negativa.

Běžný spotřebitel se ze studie například dozví, že 90 procent veškeré světové výroby masa drží pouze deset korporací. Největší z nich, brazilská JBS, každý den porazí 70 tisíc prasat a 85 tisíc kusů hovězího dobytka. Zvířata v českém zemědělství dostávají dle atlasu na každý kilogram své váhy 83 miligramů antibakteriálních látek. V důsledku nadužívání antibiotik dvě třetiny vepřového v amerických supermarketech prý už obsahují bakterie odolné vůči antibiotikům.

Ekologové dnes při představování brožury upozornili také na nesmyslnost a škodlivost dovozů krmných plodin do Evropy. "České zemědělství na krmení zvířat spotřebuje sóju dovezenou ponejvíce z Latinské Ameriky, k jejíž produkci jsou potřeba plantáže o velikosti poloviny Zlínského kraje," podotkl Kotecký. Sójovým plantážím podle něj ustupují divoké brazilské savany, kde mají domov vzácné druhy zvířat.

Reakcí na globalizovanou produkci potravin je podle publikace několikaletý trend části zákazníků, kteří hledají v obchodech bio výrobky a vyrážejí nakupovat přímo na statky, rostoucí obliba farmářských trhů či cílené omezování spotřeby masa některými obyvateli vyspělého světa.

Brožura upozorňuje, že maso lze produkovat i jinak, než je převládající systém velkochovů. "Statky, které chovají hospodářská zvířata a dávají jim místní krmiva, přispívají k oživení venkova," stojí v ní. Živočišná výroba by měla podle ekologů více respektovat lidi i přírodu.

• Romana Šonková, zástupkyně společnosti Compassion in World Farming: "Produkce masa nebude ohrožena, i když nebudeme využívat ty nejintenzivnější způsoby produkce masa. Je naivní představa si myslet, že z takových zvířat může být ta nejkvalitnější potravina. Právě díky tlaku veřejnosti byla přijata ta minimální legislativa na ochranu zvířat. Průzkumy i z Česka to také ukazují. My se snažíme, aby bylo zavedeno povinné značení podle způsobu chovu zvířat, jako to je třeba u vajec, kde je vidět, že to opravdu pomáhá."

• Stále více lidí si rádo za kvalitní biomaso připlatí

  Stále horší kvalita a nedohledatelný původ - to jsou podle odborníků důvody, proč se čím dál víc Čechů obrací spíš na farmáře a menší výrobu. Po celé republice zákazníci najdou už 4 tisíce takových farem. Zákazníkům přitom nevadí ani vyšší cena. Tu žene oproti velkoobchodu nahoru hlavně nákladnější chov a dražší krmivo. 

  Cena u klasického masa a u toho z ekologické farmy se může lišit i o víc než 100 procent. Třeba kilogram kuřecího tak může stát místo 80 i 200 korun. Že Češi chtějí nejen maso, ale i ostatní potraviny s tváří a  životopisem, potvrzují i poslední čísla z roku 2012. Jejich prodej meziročně stoupl o víc než šest procent a zákazníci za něj utratili necelé dvě miliardy korun, zhruba 200 korun na jednoho.