Který Faustův dům je ten pravý?

21.Století: Mnoho evropských měst se pyšní domy, v nichž měl pobývat legendární německý mág Dr. Faust. Ale česká metropole Praha v tomto ohledu jednoznačně triumfuje – v minulosti se zde měly nacházet hned čtyři Faustovy domy! A to historici tvrdí, že Faust prý stověžaté město nikdy nenavštívil. Vydejte se s ENIGMOU po stopách ďábelského doktora ...

Zanedbané stavení vypadá opuštěně. Jedinou známkou života je jiskra světla v horním okně a černý kouř stoupající z komína. Stará ruina byla skutečně dlouho neobydlená, ale teď se tu usídlil jakýsi potulný mág. Jeho temná pověst záhy obestře celé město a vyděsí všechny lidi v okolí. Evropa ho zná jako Dr. Johanna Fausta, jenž v touze po vědění a získání nadlidské moci upsal svou duši ďáblu. O jeho nevídaných schopnostech kolují zvěsti zavánějící sirným puchem. A teď zplozenec pekla dorazil i do Prahy!

Temný mág byl skoro všude
Kdo by neznal pověsti o ponurém rozervanci, který se stal symbolem neukojitelné touhy po poznání a uspokojení veškerých pozemských potřeb. Jeho předobrazem měla být historická postava německého alchymisty a mága Dr. Johanna George Fausta (1480– asi 1540), který putoval Evropou a ohromoval svými čarodějnými kousky prosťáčky i krále. Jeho příběh osloví četné umělce včetně britského dramatika Christophera Marlowa (1564–1593) a německého básníka Johanna Wolfganga Goetha (1749–1832). Někteří ho nechají propadnout peklu, jiní mu naopak na poslední chvíli umožní spasení. A právě jejich zásluhou se zkazky o Faustovi šíří po celé Evropě. Tiskaři chrlí levné výtisky Faustbuch (Faustovské knihy) líčící jeho příhody. Stává se i hlavní postavou loutkových a divadelních představení. Jeho pověst ovšem nepramení z jednotlivce. Šiřitelé faustovské legendy se inspirují i dalšími renesančními mágy. Proto se zdá, že Faust byl prakticky všude a navštívil snad každé evropské město. Praha v tomto ohledu není výjimkou. Ačkoliv neexistují doklady o tom, že by historický Faust Prahu navštívil, přesto tu má stát hned několik jeho domů.

Proč jeden dům? Máme čtyři!
Podle faustovských knih měl mág Prahu navštívit dvakrát. Pověsti praví, že jednou přiletěl na okřídleném koni, jímž byl ďábel Mefistofeles. Podruhé si měl z císařského dvora na noc odskočit do německého Erfurtu, vzdáleného téměř 300 km, a do rána měl být zpátky! Navíc tu měl v roce 1509 vydat svůj spis Doktora Fausta pekelné zaklínání, podle kteréhožto ďábel a duchům jemu odpřísáhli a slíbili přinésti, co on chtěl a co požadoval (v orig. Doctor Faust's Höllenzwang, wodurch er Teufel und Geister). Jenže o tom nejsou žádné záznamy, takže se jeho pražský pobyt posouvá do oblasti nepodložených zvěstí. Přesto se po jeho stopách již roku 1782 vydává český národní buditel Šebestián Hněvkovský (1770–1847), který objeví tři domy spojené s faustovskou legendou. První je „chatrné stavení uprostřed Uhelného trhu, jež později pro lepší vyhlídku a získání trhové prostrannosti odstraněno bylo." Druhý má být Teyflův dům v Sirkové ulici a třetí Sixtův dům v Celetné ulici. Překvapivě Hněvkovský nezmiňuje slavný Faustův dům na Karlově náměstí. Praha má tak v celkovém součtu Faustovy domy čtyři!

Temné skvrny z minulosti
Pokud alespoň na okamžik připustíme, že Prahu mohla navštívit osobnost podobná Faustovi, která inspirovala rozšíření faustovské legendy, nabízí se otázka, proč jsou s ní spojovány právě tyto domy. Naší průvodkyní v pátrání po temné minulosti čtveřice tajuplných pražských budov je žena nad jiné povolaná, ředitelka pro turistický ruch a odborné činnosti z Pražské informační služby PhDr. Jaroslava Nováková, která se historií pražské výstavby zabývá již dlouhá léta. Podaří se nám s její pomocí najít odpověď na otázku, který z Faustových domů má opravdu ve své historii ďábelskou skvrnu? Nebo jsou to všechno jen uměle vytvořené pověsti?

POSTAVILI STAROMĚSTSKÝ DŮM NA POHŘEBIŠTI?
BUDOVA: Sixtův dům
UMÍSTĚNÍ: Celetná 2, Staré Město pražské
ZAJÍMAVOST: Jeden majitel byl zachráněn před popravou, druhý vyhozen z okna!

První z Faustových domů najdeme v samém srdci Starého Města, na začátku Celetné ulice ústící na Staroměstské náměstí. Název je odvozován od jména jednoho z majitelů, českého šlechtice a politika Sixta z Ottersdorfu (asi 1500–1583), který budovu vlastnil od roku 1560. Její historie však sahá mnohem dál. „Sixtův dům má velmi zajímavou minulost. Ve dvorním traktu byl v 90. letech minulého století proveden archeologický průzkum, který odhalil velmi zajímavé nálezy. Nejstarší pocházejí zhruba z poloviny 10. století. Dokonce tu byl objeven i jeden kosterní hrob, který se přikládal existenci pohřebiště, jež se mělo nacházet v blízkosti domu,“ prozrazuje Dr. Nováková. Byla zde rovněž nalezena cenná soška Madony s Ježíškem vyřezaná z parohoviny, zlacený pohár a další předměty, z nichž archeologové skládají střípky nejstarší historie Sixtova domu. Dodalo mu snad jeho temnou pověst blízké starobylé pohřebiště?

Jeden pod sekeru, druhý z okna
Nejstarší stavba pochází z poloviny 12. století a byla vybudována v románském stylu. Dům od té doby prodělal řadu stavebních úprav, které mu daly dnešní podobu. Dny jeho slávy se začínají psát v 16. století, kdy se dostává do vlastnictví Sixta z Ottersdorfu, kancléře Starého Města. Ten se roku 1547 účastní odboje proti císaři Ferdinandu I. Habsburskému (1503–1564), za což je pak vyloučen z politického života. Jeho syn Jan Teodor Sixt z Ottersdorfu málem dopadne hůř. V letech 1618–1620 se zapojí do českého stavovského povstání proti Habsburkům, jež ho dovede až na popraviště! „Měl být 21. června 1621 popraven spolu se 27 českými pány, ale jeho dva synovci ,Platejsové z Platenštejna, ho dokázali na poslední chvíli zachránit. Tak na poslední chvíli, že ho odvedli až z popraviště,“ líčí naše průvodkyně. Jeho život je sice zachráněn, ale majetek zkonfiskován. Sixtův dům nakonec císař za babku prodá dvorskému sekretáři Filipovi Fabriciovi (1576–1640). Možná to bylo odškodnění – jde totiž o jednoho ze tří mužů, kteří byli na začátku povstání vyhozeni z okna Pražského hradu!

Poklad a duch kněžny Ludmily
Sixtův dům poté vystřídá mnoho majitelů, ale žádný se nepodobá Faustovi. „Domy spojené s Faustem mají obvykle ve své historii nájemníka alchymistu, jehož pokusy se staly základem legend. V tomto případě to neplatí, protože se nepodařilo dohledat nikoho, kdo pověst mohl inspirovat,“ upozorňuje Dr. Nováková. Jistý magický opar ale obklopuje nedaleký dům U Černého slunce a již neexistující dům U Zlatého hřebene, který patřil alchymistovi Korálkovi z Těšína. Přesto je faustovský mýtus přičítán právě Sixtovu domu. Halí ho i další pověsti – kdysi z něj údajně měla vést tajná chodba do Týnského chrámu. A hospodský, jenž zde provozoval hospodu, tu prý na radu bílého přízraku našel poklad. Možná to byl duch kněžny Ludmily (asi 860–921), který se tady má objevovat. Tajemná atmosféra zdejších zdí láká slavné návštěvníky – bydlel tu spisovatel Egon Ervín Kisch (1885–1948) i jeho kolega Franz Kafka (1883–1924). Dny největší slávy Sixtova domu jsou však dávno pryč. Majitelem je nyní soukromý investor, který dům používá jako prodejnu suvenýrů a oděvů, a budova stále chátrá. Ale přesto dosud vypráví svůj dávný příběh... Bohužel nikoliv o Faustovi.

ĎÁBELSKÉ SÍDLO PRO ZÁLETY, NEBO TEMNÉ EXPERIMENTY?
BUDOVA: Teyflův dům
UMÍSTĚNÍ: Melantrichova 15, Staré Město pražské
ZAJÍMAVOST: Za vdovou majitele domu chodil na zálety král Fridrich Falcký!

Opouštíme Celetnou ulici a míříme k dalšímu Faustovu domu, který byl podle Hněvkovského v Sirkové ulici. Tu bychom dnes hledali marně, byla přejmenována na Melantrichovu. Teyflův dům tu však dosud stojí, zhruba na půli cesty mezi Staroměstským a Václavským náměstím. „Byl vybudován na románských základech, přestavěn v době gotiky a upraven za renesance. Je poměrně zvláštní z hlediska své dispozice, protože při pohledu zvenčí je evidentní, že mu chybí jedno boční křídlo,“ ukazuje naše průvodkyně. Na první pohled je vidět, že je zamýšlen jako trojkřídlá stavba, ale pak byla vedle něj postavena další budova, jež část průčelí uřízla, takže dostal současnou neobvyklou podobu. Přesto je uváděn jako jeden z nejkrásnějších příkladů kupeckých paláců, které počátkem 17. století vyrůstaly v Praze jako houby po dešti. Ale kdo mu dodal jeho ďábelskou pověst?

Zůstal jen závan sirného puchu
Teyflův dům je nazýván také Ďábelský. Obvykle se předpokládá, že tento název vznikl z německého výrazu Teufel, označujícího čerta či ďábla. Ale ani tento dům nemá s pekelníky moc společného. „Jméno Teyflův dům dostal podle majitele Jana Teyfla ze Zeilberka, který ho vlastnil na počátku 17. století, snad již od roku 1603. O paláci se s chutí vypráví, že sem za Teyflovou vdovou Ester chodíval zimní král Fridrich Falcký (1596–1632). Traduje se, že poslední noc v Praze, když po prohrané bitvě na Bílé hoře uprchl z Pražského hradu, strávil právě tady,“ připomíná odbornice z Pražské informační služby. Palác potom vystřídal mnoho majitelů, ale ani v tomto případě není jasné, kde se vzala jeho temná pověst, a proč se právě tady má projevovat spojení s doktorem Faustem. Bohužel není doloženo, kdo zde v průběhu staletí bydlel, ale není znám nikdo, kdo by se zabýval magií a alchymií. Přesto tu kdysi mohlo dojít k temným událostem, jak naznačuje původní název ulice - Sirková. Povídá se, že název vznikl podle sirného puchu, který tu po svých pokusech zanechal temný mág a jeho pekelná společnost. Kdo ví, co je na tom pravdy. Po Faustovi se však zkusíme poohlédnout jinde.

PO NEJSTARŠÍ STAVBĚ ZBYLY JEN POVĚSTI
BUDOVA: Faustův dům
UMÍSTĚNÍ: Uhelný trh, Staré Město pražské
ZAJÍMAVOST: Šlo o jednu z nejstarších staroměstských budov, přesto byla zbořena!

Z Melantrichovy ulice míříme směrem k Národní třídě, v jejíž blízkosti se nachází Uhelný trh, kde měl stát nejstarší dům připisovaný ďábelskému doktorovi. Na dnešním náměstí se dříve vskutku rozkládal trh, ležící blízko městské hradby. „Uhelný trh dostal název proto, že kdysi uprostřed prostranství stál objekt, kde se pálilo uhlí. Ten údajný Faustův dům byl označován za nejstarší stavbu na Uhelném trhu. Měla tu stát předtím, než bylo místo ohrazeno hradbou a než vzniklo Staré Město pražské,“ vysvětluje Dr. Nováková. Kdo a kdy tuto budovu postavil, není jasné. Nelze ani přesně lokalizovat, kde stála. Dřevěné stavení bylo totiž zbouráno, aby uvolnilo místo trhovým stánkům. „Mnohý Staročech byl tomu nerad, když se roku 1807 tento památný dům bourati začal,“ upozorňuje český spisovatel Josef Svátek (1835–1897). O minulosti nejstaršího Faustova domu se toho již mnoho nedozvíme. Jisté není ani to, jak vypadal. Podle některých zdrojů tu snad kdysi mohl žít kouzelník Žito, který působil na dvoře krále Václava IV. (1361–1419), ale to jsou zřejmě jen pověsti. Kromě nich nám po Faustově domě na Uhelném trhu nezůstalo nic.

VDĚČÍ PRAHA ZA NEJSLAVNĚJŠÍ FAUSTŮV DŮM JIRÁSKOVI?
BUDOVA: Mladotovský palác
UMÍSTĚNÍ: Karlovo náměstí 502, Nové Město pražské
ZAJÍMAVOST: V 16. století tu bydlel světoznámý anglický alchymista a mág Edward Kelley!

Štafetu faustovské legendy postupně přebírá Mladotovský palác, jenž tvoří jednu z dominant Karlova náměstí. Jeho temné pověsti přispívá fakt, že na tomto místě prý bývalo pohanské obětiště bohyně smrti Morany. Ve 12. století je zde postaven opevněný dvorec střežící cestu mezi Pražským hradem a Vyšehradem, který se dostává do vlastnictví opavských knížat, pocházejících v nemanželské linii z krále Přemysla Otakara II. (asi 1233–1278). Již tenkrát se šíří zkazky, že s domem není vše v pořádku. Možná je vyvolaly pokusy knížete Václava II. Opavského (1397–1445/1449), který byl vášnivým alchymistou. Jenže během husitských válek se přidá na špatnou stranu a sídlo je mu zkonfiskováno. Dům poté střídá majitele a je dlouho zpustlý a opuštěný. Až koncem 16. století přichází zlatá éra – do sídla se roku 1590 stěhuje anglický alchymista Edward Kelley (1555–1597), jenž položí základ legendě o ďábelském Faustovi ...

Z komína šlehají pekelné plameny!
Kelley zmodernizuje vévodovu alchymickou laboratoř a pustí se do pokusů, které mají za cíl vyrobit kámen mudrců, jenž má měnit běžné kovy ve zlato. A také se z něj má vyrábět elixír mládí, po kterém císař Rudolf II. Habsburský (1552–1612) zoufale touží. Právě Kelleyho experimenty rozvíří zvěsti o barevných plamenech sršících z komína. Anglický mág v Praze prožívá hvězdnou kariéru a stane se Rudolfovým dvorním alchymistou. Pak ho ale čeká tvrdý pád. Po zakázaném souboji je uvězněn na hradě Křivoklát. Ačkoliv císaři věnuje alchymický spis Tractus de lapide philosophorum (Pojednání o kameni mudrců), má skončit tragicky. Roku 1597 prý skonal na mosteckém hradě Hněvín, kde byl poslední dva roky vězněn. Ani po jeho smrti však temná pověst domu neuvadá. „Po něm v budování legendy sídla pokračovali Mladotové ze Solopysk, kteří byli významnými alchymisty. Prováděli tu četné pokusy a byli nakloněni experimentům z hlediska chemie a přírodních věd. A to zřejmě posilovalo pověst Faustova domu,“ naznačuje naše průvodkyně. Mohl být některý z Mladotů předobrazem Fausta?

Podzemní chodby a zazděné kočky
Od konce 16. století byl Mladotovský palác několikrát přestavován a upravován, takže dostal renesančně-barokní podobu, jež se od té původní značně liší. Ale přesto se k němu dodnes vážou mnohé pověsti – třeba ta, že pod sídlem existují podzemní chodby, které vedou až na Novoměstskou radnici a k dalším pražským objektům. A že v základech bylo objeveno sedm zazděných koček, jež měly dům magicky chránit. Zkazek o alchymistickém paláci se koncem 19. století chytne český spisovatel Alois Jirásek (1851–1930), jenž příběh o Faustově domě zařadí do svých Starých pověstí českých. V jeho podání se v sídle, kde přebýval Dr. Faust, zabydlí chudý student. V domě objeví čarodějné knihy a začne experimentovat s ďábelskými silami. Nakonec propadne peklu a čert ho prý odnese dírou ve stropě. „Tím, že Jirásek pověst uvedl ve své knize, ji výrazně přiživil. Týkala se právě Faustova domu na Karlově náměstí, jenž byl jako jediný ze čtyř pražských Faustových domů prokazatelně spojen s alchymisty,“ potvrzuje Dr. Nováková. Vděčí tedy Praha za nejslavnější Faustův dům právě Jiráskovi?

Děr tu bylo více než dost!
Díra ve stropě Faustova domu, kterou měl ďábel odnést chudého studenta, zůstává dlouho zdrojem vzrušených debat, protože ji prý nikdo nedokáže zazdít. Dnes se o její existenci pochybuje, ale lidové zkazky možná nelžou. Dům v historii opakovaně vyhořel, takže v jeho stropech bylo děr víc než dost. Poslední přidělali v únoru roku 1945 Američané, kteří si při bombardování spletli Prahu s Drážďanami. Jedna z bomb zasáhla rovněž Faustův dům, ale naštěstí nevybuchla. Ale ať už otvory vznikly jakkoliv, lze oprávněně pochybovat o tom, že by některou udělal ďábel. Přesto Mladotovskému paláci faustovskou nálepku již nikdo neodpáře. „Možná z toho domu občas stoupal barevný kouř, nebo tu docházelo k jiným podivným fenoménům, které si lidé z okolí nedokázali vysvětlit, a proto domu přiřkli ďábelskou pověst. Pokud je některý z pražských domů skutečně spojený s Faustem, tak je to právě tento,“ uzavírá Dr. Nováková. Objekt dnes patří do majetku města Prahy a budovu využívá 1. lékařská fakulta Karlovy univerzity, takže interiér domu není běžně přístupný. Magický opar ho však halí i nadále.

Lenka Kabeláčová