Kvůli církevním restitucím se mimořádně schází sněmovna
CT24: Praha - Církevní restituce se vrací do sněmovny, zabývat se jimi poslanci budou na mimořádné schůzi, kterou iniciovali komunisté a hnutí Úsvit. Podle nich příslušné úřady nežádají po žadatelích o majetek všechny potřebné doklady a porušují tím zákon. Hrozí tak, že by církve a náboženské společnosti mohly dostat majetek, který před 25. únorem 1948 nevlastnily.
Jestli nakonec problematiku církevních restitucí poslanci projednají, zatím není jisté. Zatímco ke svolání schůze sněmovny i mimo její řádný termín stačí požadavek pětiny poslanců, její program musí schválit nadpoloviční většina z nich, což se u podobně kontroverzních témat v minulosti mnohokrát nepodařilo. Neschválení programu zabránilo rozpuštění Poslanecké sněmovny v loňském roce i v září 2009, neschválený program zabránil i hlasování o návrhu na zvýšení DPH, zablokoval mimořádnou schůzi ke zdravotnictví i jednání sněmovny o umístění amerického radaru v Brdech.
KSČM a Úsvit nemají pro schválení programu dostatek hlasů a bude záležet na postojích ČSSD a ANO. Podle informací z klubu sociální demokracie program pravděpodobně schválen bude, poslanci ANO naopak říkali, že je nutné jednání koalice. Předseda lidovců Pavel Bělobrádek by byl osobně pro to, aby se schůze konala, i když říká, že podezření iniciátorů schůze jsou bezpředmětná. "Spíš jde o to, abychom celý čtvrtek neztratili tím, že tam budou exhibovat někteří antiklerikálové," podotkl Bělobrádek.
Arcibiskup Dominik Duka napsal na svém blogu, že svolávání schůze je jen snahou o zviditelnění "skomírající" komunistické strany. "Toto zbytečné jednání Poslanecké sněmovny je vlastně jen obří interpelací, kterou mohli komunisté klidně použít v normálním parlamentním provozu," uvedl.
KSČM a Úsvit kritizují postup úřadů
Vláda by měla podle navrženého programu informovat poslance o postupu úřadů při vydávání majetku. Podle zástupců komunistické strany a Úsvitu ale úředníci po žadatelích všechny potřebné doklady nechtějí a porušují tím zákon.
Podle lídrů opozičních KSČM a Úsvitu se úřady neřídí zákonem, ale metodickým pokynem. Ten prý požadavky pro vydávání v rozporu s normou snižuje. Komunisté a hnutí žádají po vládě vysvětlení. "Žádáme jasné zdůvodnění a zpátky dodržovat hlavní zákon. Není potřeba měnit zákon, ale dodržovat ten stávající," uvedl předseda hnutí Úsvit Tomio Okamura.
Církve by měly získat zpět 56 procent majetku, a to pole, lesy, rybníky i nemovitosti za 75 miliard korun. Církve už podaly 5 600 žádostí, ve kterých nárokují 116 000 pozemků a skoro 1 900 staveb.
Stát církvím v příštích třiceti letech vyplatí 59 miliard korun navýšených o inflaci. Tyto peníze představují náhradu za majetek, který už vydat nelze (církve nemají například nárok na majetek obcí a měst, jako jsou nemocnice nebo školy, i když jim tyto nemovitosti v minulosti patřily). První dvě miliardy z náhrad už církve inkasovaly.
V příštích sedmnácti letech se bude paralelně s výplatou náhrad snižovat příspěvek na podporu činnosti, který dnes stát církvím vyplácí. V současnosti činí asi 1,5 miliardy korun ročně.