Mládek: Klaus představil ideového bastarda

Prvnizpravy: Jan Mládek (51) je ekonom a politik, člen České strany sociálně demokratické. Je absolventem Vysoké školy ekonomické a později studoval matematiku na Karlově univerzitě. Pracoval v Prognostickém ústavu, později byl ve státních službách včetně zástupce guvernéra ČNB u MMF. Náměstkem ministra financí byl od roku 1999 do května 2001, v letech 2002-2005 byl poslancem a od listopadu 2005 do září 2006 ministrem zemědělství. Nyní je ředitelem Českého Institutu Aplikované Ekonomie s.r.o. a předsedou družstva pro ekonomická, politická a sociální studia FONTES RERUM. V ČSSD zastává funkci stínového ministra financí. Je ženatý a má tři dcery a dva syny.

PZ: V současnosti  víme, že dojde k růstu nezaměstnanosti a poklesu životní úrovně obyvatel.  Je to podle vás jev obecný nebo se dá v EU, respektive v České republice zmírnit?
Nemůžeme zastírat, že jsme součástí globalizačních tlaků, ale nepochybně by se tento jev mohl mírnit  podobně, jako se tomu daří v Německu. Tam ta situace, na rozdíl od zbytku Evropy, není tak špatná. To by ovšem vláda nemohla propadnout do úplné pasivity a tvářit  se fatalisticky, že vše je závislé na cyklu v Německu. Tak tomu není. A hlavní otázka je v tom, jak podpořit domácí poptávku, protože část našeho problému je, že klesá koupěschopná poptávka. Mimo jiné proto, že proběhlo v zásadě nesmyslné snížení mezd zaměstnanců veřejného sektoru. Kdy stačilo jejich zmrazení.

PZ: Jinými slovy je šetření vládní koalice chybou?
Jak kterých. Samozřejmě, pokud by vláda přestala plýtvat a snížila míru korupce  -  to jsou peníze, které zpravidla odplují do daňového ráje, a nepodpoří domácí poptávku.  Ale pokud by nesnižovala platy veřejného sektoru, tak ti zaměstnanci  vezmou peníze a znovu je utratí. Jak za domácí potřeby, tak i služby. Ostatně státu se toho hodně vrátí – asi 56 procent.

PZ: Nicméně Česko má 1,5 bilionu korun dluhů a ty je nutné sesekat či aspoň zabrzdit jeho růst. ČSSD chce vstoupit do EMU a přijmout euro, a tudíž se musíme dostat na maastrichtská kritéria (deficit do 3% HDP ročně). Jak byste toho docílili vy, na rozdíl od vlády?
Nejdříve obecně: problémem deficitu veřejných financí není paradoxně to, že by vlády neměly dělat  stimulaci v dobách zlých. Problém je, že je vlády fiskální stimulaci dělaly v dobách dobrých, kdy se má odmazávat dluh. Většina vlád v Evropě je v situaci, že dělat fiskální stimulaci je hrozně riskantní. Konflikt je v tom, že když to potřebují dělat, tak nemůžou, a proto mezinárodní instituce doporučují takovou radu, že mají dělat výdaje v tomto období  a ve střednědobém období šetřit. Teoreticky by ČR mohla dělat fiskální výdaje, protože její míra zadlužení není tak velká. Ovšem vzhledem k tomu, že je tady taková hystérie v rámci eurozóny, že krize jižního křídla je velmi reálná, že dochází k poklesu ratingu mnoha zemí a co je katastrofální i záchranného fondu, tak do toho jít nelze. Naopak ČR by se měla snažit zmenšit deficity veřejných financí.

Nicméně stále zůstává problém nedostatečné poptávky – právě podnikatelé nejvíc potřebují poptávku, aby měli komu co prodávat a všechno ostatní je pro ně druhotné. Vláda by měla využít všechny možnosti jak poptávku podpořit, aniž by krátili veřejné finance.  Ono je to možné.

PZ: Není ale možné, že pokud by lidé peníze měli, tak by to nešlo do poptávky, ale spíše do úspor? Vždyť pravicová vláda jim nedává žádnou perspektivu, žádnou vizi. Pak lidé šetří.
To souvisí s další věcí, a to je jakou provádí vláda daňovou a dotační politiku. A to naprosto špatně! V ekonomické teorii výzkumu je prokázáno, že lidé s nízkými příjmy mají vysoký sklon ke spotřebě, většinu peněz okamžitě spotřebují. Zatímco čím jste bohatější, tak více peněz investujete. Když přerozdělíte peníze chudším, tak to okamžitě protočí ekonomikou a vyvolávají poptávku. Čím více jdou peníze bohatým, tak ti si to někam ulejou a budou přemýšlet, jak peníze zhodnotit. Proto je nutná naprosto jiná daňová politika a neosekávání dávek nejchudším.

Když jsem byl na zemědělství, tak vypukla panika okolo ptačí chřipky. Tehdy jsem s prezidentem Agrární komory Velebou jedl před kamerami kuřecí prsíčka, abychom lidi přesvědčili, že jsou bezpečné. Kupodivu to zabralo a propad spotřeby byl v Česku minimální. Ovšem stejně to neodstranilo problémy výrobců, protože v jiných zemích – třeba v Itálii – přestali kuřata jíst. Italové to pak sem dováželi za dumpingové ceny. Prostě v rámci EU se to nedá úplně uzavřít. Ale pokud bychom nic nedělali, bylo by to ještě horší.

PZ: Nečasova vláda zvažuje zvýšení zvýhodněné sazby DPH, která má platit příští rok 17,5 procenta na 19 či dokonce 20 procent.
Tento nápad je nejen asociální, protože postihne výrazně rodiny s dětmi a důchodce, ale je také hloupý. Protože chtějí dát vysokou sazbu na potraviny a lidi si pak budou jezdit nakupovat do zahraničí. Jsme malá země a všechny sousední země mají  budou mít sazby na potraviny 10 procentech. A kdo to provede, tak pomůže ministrům financí sousedních zemí a poničí tím české potravinářství a zemědělství.

Když už tedy nejde stimulovat poptávku fiskálně, tak vláda musí hledat další možnosti. Můžou  investovat státní podniky a půjčit si na to. Dále to mohou dělat i podniky s podílem státu, byť musí hledět na minoritní akcionáře. Jsou to také PPP projekty, což znamená, s minimálními státními prostředky a v ideálním případě, impuls pro ekonomiku.
Vláda by neměla sedět na zadku a měla by podporovat export. To je naprosté selhání. Ekonomičtí radové nefungují a nejezdí. Férově musím říct, že to dělá prezident Klaus. Ale vláda na to kašle. Musí také jezdit do politicky obtížných zemí. Perspektivní trhy jsou bývalý Sovětský svaz, Čína, země Brixu a Střední Východ.

PZ: Kabinet řeže i do nezaměstnaných...
Tam to vede k ostrakizaci nezaměstnaných, což je u starších lidí vysloveně hnusné. Navíc pokud si platili pojištění, tak by na ně měli mít na dávky nárok. Pokud vláda chce zavádět nějaké oranžové vesty, tak až poté, co skonči doba pojištěné nezaměstnanosti.

PZ: Souvisí to s otázkou vize vlády. Současná pravicová garnitura – prezident Václav Klaus a ODS, zde nabízí jako východisko nacionalismus a suverenitu. Proč myslíte, že jdou touto cestou?
Také mi to vrtá hlavou. Oni asi nic jiného neumí. Hlavním ideologem tohoto směru je ovšem pan prezident, který lidem představuje takového ideologického bastarda (myslím tu ideu). To tady kdysi byl komunistický ministr Zdeněk Nejedlý a tomu se podařilo spojit marxismus-leninismus s národním obrozením. Pan prezident je stejně tak dobrý, protože on spojil národní obrození s neoliberalismem.  Námitku, že to je naprosto nekonzistentní bastard, to prosím pomiňte, protože je to spíše výhoda než nevýhoda. Protože umožňuje spojit neuvěřitelné spektrum lidí – od ekonomických liberálů, přes náboženské konzervativce až po ty, kteří koukají do 19. století k národnímu obrození, případně k panslavismu pod jednou střechou. Teď je otázka, jaká je alternativa.

Alternativou by byla fungující evropská integrace – proto ji tak nemají rádi, a ta se nám tak trochu, bohužel, rozplývá pod rukama. Není ovšem jasné, jaký by byl  další krok. Představa, že se Česká republika uzavře do svých kopců a žije si sama pro sebe v dnešním světě, je naprosto absurdní. Pak by nezbylo, než se připojit k jinému ekonomickému celku. Pokud to není Německo a potažmo Evropská unie, tak kdo by to asi mohl být? Široko daleko nikdo není.

PZ: Co byste doporučoval?
Doporučoval bych zastáncům tohoto směru návštěvu Moldávie. Ta má mentálně podobné problémy, protože když Moldavané pochopili, že Rumunsko není zrovna bohatá země, nechtějí  se připojit k Rumunsku. Možná by chtěli do Evropské unie, ale ta je nechce – vládne tam elita, kteří jsou sice Moldavané, ale jsou rusifikovaní a Moskvou také být nechtějí. Výsledkem toho je, že ta země je uzavřena, strašně chudá, vše je drahé a trpí obyvatelstvo. Několikrát jsem vyzval – když ne EU, tak ať tedy řeknou, co si představují za model. Jestli pak bude znovu obnovenou Evropské sdružení volného obchodu, kde bude Velká Británie, Česká republika a fašizující Maďarsko?

Jiří Kouda