Na záchranu eurozóny půjčí Česko jen 38 miliard. Unie chtěla o dost víc

MFDnes: Na záchranném plánu pro eurozónu se chce podílet i česká vláda. Souhlasila s půjčkou pro Mezinárodní měnový fond ve výši až 1,5 miliardy eur, tedy 38 miliard korun. iDNES.cz to sdělil ministr financí Miroslav Kalousek. Vláda požádá ČNB, aby půjčku poskytla ze svých devizových rezerv, a za půjčku se jí zaručí. Záruku ještě musí potvrdit parlament.
Původně Evropská unie Česko žádala, ať půjčí až 3,5 miliardy eur, tedy okolo 90 miliard korun, ale to se nezdálo ani politikům, ani centrální bance.
"Česko čerpá z fondů Unie od roku 2004 čistých 175 miliard korun, považoval bych proto za nemravné a nemorální se na pomoci nepodílet," uvedl v písemném zdůvodnění návrhu pro vládu ministr financí Kalousek.
Vedle parlamentu musí půjčku schválit i Česká národní banka. "Pokud se vláda na ČNB obrátí, tak bankovní rada jako nejvyšší orgán ČNB tuto věc pečlivě a odpovědně zváží," řekl mluvčí ČNB Marek Petruš. Guvernér banky Miroslav Singer byl dosud ostře proti půjčce.
Na půjčce 200 miliard eur Mezinárodnímu měnovému fondu eur se představitelé EU dohodli loni v prosinci v Bruselu.
Výhrady měla původně Velká Británie, ale její premiér David Cameron už ohlásil, že se k půjčce pravděpodobně připojí i jeho země. Fondu nakonec zřejmě budou půjčovat ty země Evropské unie, které si od něj nevzaly žádné záchranné úvěry.
Závazná dohoda tak bude fungovat formou bilaterálních smluv. Státy eurozóny půjčí MMF závazně 150 miliard korun, na další členy Evropské unie by podle jejích plánů mělo zbýt padesát miliard eur.
Půjčku od evropských zemí má fond využít pro stabilizaci eurozóny a zvládnutí ekonomické krize. Fond je považován za obzvláště spolehlivého dlužníka. Sám půjčuje peníze problémovým zemím, ale jen výměnou za reformy.
Proti úmyslu vlády půjčit Mezinárodnímu měnovému fondu peníze na pomoc eurozóně protestovala ve středu před Úřadem vlády skupinka členů neparlamentní strany Suverenita v čele s předsedkyní Janou Bobošíkovou.
Unijní smlouvu o rozpočtové odpovědnosti má potvrdit referendum, či ústavní většina
Vláda také podmíněně souhlasila s připravovanou evropskou smlouvou o rozpočtové odpovědnosti. Pro její přijetí je ale nutné dojednat některé stále otevřené body a smlouvu ratifikovat ústavní většinou v parlamentu či referendem.
TOP 09 se při hlasování ve vládě zdržela, protože chce smlouvu ratifikovat prostou parlamentní většinou, což ale bylo pro ODS a Věci veřejné nepřijatelné.
Vláda tak upravila svou pozici z minulého týdne, kdy přes nesouhlas TOP 09 ministři za ODS a Věci veřejné prosadili, aby se o smlouvě konalo referendum.
O smlouvě, která by měla zpřísnit rozpočtový dohled, se budou již v pondělí bavit šéfové států a vlád Evropské unie. Dohoda má platit pro státy eurozóny. Přistoupit k ní mohou ale i další členové unie. Pro ně by ale začala platit až v okamžiku, kdy by tyto země zavedly společnou evropskou měnu.

Fondu má půjčit miliardy ČNB
Měnovému fondu by měla půjčit Česká národní banka ze svých devizových rezerv. Státní rozpočet to nezatíží. Devizové rezervy jsou aktiva v cizích měnách, v případě ČR z podstatné části investované v dluhopisech zemí eurozóny a USA. Centrální banka tento polštář udržuje, aby mohla zasáhnout proti prudkým výkyvům kurzu. Při velkém oslabení koruny může část rezerv prodat a nakoupit aktiva v českých korunách. Tím zvedne cenu české měny a koruna posílí.